hnojení ovocných stromů

Chtěla bych na podzim zasadit ovocné stromy, ale půda není příliš kvalitní. Mohu do zeminy při zasazování přidat granule s hnojivem?

Optimální postup při nové výsadbě je dost velká díra - průměr 150cm, hloubka 0,5m, vyplněná kvalitní zeminou. Zásobní hnojení je možné v dolní, cca 20 cm vrstvě, ne však ke kořínkům a do blízkého okolí, kde je ideální kvalitní humusovitá zemina bez chemických přísad. Povrchové hnojení s mírným zahrabáním granuláty typu NPK nebo cererit pak až podle potřeby v dalších létech po výsadbě. Samozřejmě hluboké seříznutí v předjaří pro zapěstování korunek, ošetření a důkladné zalévání hned po výsadbě a pak co nejčastěji atd. - prostě pečovat o stromek jako o nemluvně se určitě vyplatí. Z.

Vysadil jsem časem mnoho stromků, tak 150 a i dokonce dělal pokusy jak rostou podle toho jak byla připravena jáma a další. Můžu potvrdit to co tady už někdo píše jáma průměru 150 cm nebo 120 x 120 cm ale ta hloubka větší, tak 80 cm. Když jsem to dělal v zatrávněném sadu, tak do spodku jsem dal nejprve drny nebo i organické hnojivo a pak normální zeminu a jenom ke kořínků něco málo humusovité půdy. Když jsem tu stejnou odrůdu ve stejném čase posadil do malé jamky a i nějakou lepší zeminou ke kořínků, tak výsledky byly třeba po 4 letech nesrovnatelné. Ten stromek v té malé jámě tzv. "čučel" to znamená zaostával ve vývoji. Tou hluboku jámou a tím přehozením hlíny se odstraní půdní únava a zem se dobře provzdušní. Planá hlína na povrchu má možnost se časem trochu rytím a hnojením obohatit a zkultivovat.

Uváděná hloubka 50 cm je samozřejmě orientační a platí pro ČK na MM106. Větší význam má plocha - kořenový systém bývá na větší rozloze než korulna stromu. Hlokubka 80cm už připomíná kulometné hnízdo ale vysokokmen ji jistě ocení. V zásadě jde o pomoc stromku v prvních létech po výsadbě.Z.

Rozměry jam jsou ryze orientační. Velmi závisí, v jaké půdě stromy pěstujeme. V kvalitní naplavenině a odpočinuté ornici stačí jamka velikosti kořenů. Zakládáme-li zahradu ve zrušené cihelně, není žádná jáma dost veliká.

Mám dotaz na odborníky - mohu do jámy po starém stromu jenom dát kompost a zasadit nový? Tedy nebudou mu po čase chybět živiny, které ten dřívější už ze širšího okolí odčerpal? Na druhé straně je vůbec nutné vzrostlé stromy ještě nějak přihnojovat, pokud rostou v kvalitní půdě? A do třetice, co říkáte hnojení vlastním listím, které je vlastně to nejpřirozenější, ale jak velké je v tom případě třeba riziko nějakých chorob?

Na své zahradě si můžete dělat skoro co chcete. Poněkud nezdvořilý úvod , prosím o prominutí, ale myslím, že stačí pročíst toto forum a najdete odpovědi na všechny otázky. Stromu je nejlépe v dobré, odpočaté půdě, strom po stromu - zvláště stejného druhu (jabloň-jabloň) se nedoporučuje. Pokud nelze jinak, pak co největší díru a novou zem.

Kvalitní kompost, obohacený i přídavkem umělých hnojiv, asi nemáte. Většinou jde o skládku bioodpadu prohazovanou ornicí. Pokud v ní není nic infikovaného - např. bramborová či rajčatová nať s černou plísní, shnilé plody apod. jde o dobrý materiál do jámy, ovšem přímo ke kořínkům má přijít "obyčejná" spíše "chudší" zemina bez hnojiv či jiných přísad. Dávám velký důraz na zálivku hned po výsadbě a pak velmi často - kdykoliv je to možné a potřebné.

Dospělé stromy mají potřebu živin dost velkou. Exixtuje zlatý pruh Země České - Polabí, kde je třeba i metrová vrstva kvalitní ornice, ev. ještě pohnojená nánosy z povodní. Snad tam by mohl mít strom trvalé přírůstky 20 - 30 cm i v dospělosti, pochybuji však i tam o optimálním obsahu živin. Ale závidím.

Listí je lépe zkompostovat teplým procesem v kompostéru, kvalitní "listovka" je na kytičky výborná. Jako hnojivo určitě nestačí, riziko přenosu chorob je dost velké. Ale bavíme se o pěstování stromů k docílení kvalitní úrody. Také je můžete nechat zcela jejich přirozenému vývoji. Pak vznikne něco jako ovocný prales. I to zde někdo doporučuje jako "ekologický" přístup. Jen nevím, zda to není skrytá reklama na nakupování eurojablek v eurohypermarketech. Ale stále platí první věta. Volba je na Vás. Z.E.

Děkuji za názor, ale rady, že si mohu dělat, co chci, jsou poněkud pro kočku. A předchozí vyjádření v tomto fóru mě právě také přivedla k mým otázkám na odborníky. Třeba to, že mnozí přispěvatelé považují hnojení za nějakou naprostou nezbytnost. Já jsem po výsadbě pak už nikdy nehnojil a nemám pocit, že bych měl menší úrodu, než hnojící sousedé. Ale ono se to nedá úplně přesně posoudit - různé odrůdy, stáří či prozeřávka. Jde tedy o praktické zkušenosti těch, kteří nedali jen na nějaká "ideologická" doporučení (která naopak mohou být i skrytou reklamou výrobců hnojiv), ale opravdu sami vyzkoušeli, zda v poměrně dobré půdě (nejen v Polabí, ale třeba i ve středních polohách) může být živin dostatek i bez hnojení. A také jaká je efektivita věci - tedy zda i pokud by hnojení opravdu VŽDYCKY mělo jednoznačně prokazatelný přínos, tak bude významně vyšší, než cena hnojiva a případně i navíc vynaložené práce?

Obdobné to je i se sázením nového stromu na místě starého. Je jasné, že těch živin pak bude mít o něco méně, ale jde právě o to, jak významně méně, a především jak významně se to prakticky projeví. Tedy bude při jinak stejné péči úroda menší např. o 50%, což by jistě bylo zásadní, nebo třeba jen o 5%, což by bylo prakticky téměř bezvýznamné? 

A konečně podobná je i otázka listí. O tom, že je to kvalitní hnojivo, které je zcela zdarma a bez práce, se snad nikdo nebude přít. Že z něho na druhé straně mohou teoreticky hrozit choroby, je také jasné. Ve finále tedy jde zase o to, jak je či není taková hrozba v praxi významná, tzn. jaké je procento pravděpodobnosti napadení jednotlivými chorobami, jak velký vliv by případně měly na úrodu, a jak vysokou cenu či jakou práci by bylo případně nutné vynaložit na jejich likvidaci? 

Se vší úctou, to už potom ti, co na toto fórum chodí-většinou malopěstitelé-by se asi museli trochu k tomu, aby Vám zodpověděli kvalitně Vaše otázky, zabývat rozpočtem, statistikou, vážením, měřením, porovnáváním... Občas určitě někdo něco takového zkusí, ale že by to někdo dělat jako další zálibu pravidelně? Lidé většinou sami zkusí metodou "pokus-omyl" nebo si nechají poradit, od někoho, komu důvěřují a taky lze hodně informacích sehnat v encyklopediích, pomologiích, učebnicích, skriptech-tam budou určitě hodnověrné a vyčerpávající informace. Pěkný den. M.R.

Já taky v podstatě nehnojím, nehnojím najisto ořech, který je vedle studny a ořechů bývá plno. Nehnojím třešně, švestky a těch bývá taky plno. Semtam pohnojím některé jabloně, s těmi se mi v posledních dvou třech letech moc ale nedařilo, jeden rok to zmrzlo, v jiném zase opadalo, protože bylo sucho.

Si myslím, naco hnojit třešeň když z ní živiny neodčerpávám, tak 2/3 třešní spadnou pod strom a k tomu všechno listí. Takže se to nějak přirozeně zkompostuje a vrátí zpátky do oběhu.