Zrušení Bláhovy oranžové renety považuji za svůj největší ovocnářský omyl. Důvodem byl jednak nedostatek prostoru - růst byl velmi bujný (asi zpravokořenila) dřevo tvrdé, pařez snad deset let chtěl obrůstat, teprve po patnácti letech se na něm objevila hniloba. Jablka větší bez strupovitosti, při sklizni byla tvrdá tak, že do nich nešlo kousnout- domníval jsem se - a to byl druhý důvod, že tak tvrdá jablka mají u mne málo tepla a nikdy nedozrají do konzumní zralosti tak, aby byla chutná. Obvylke skončila ve štrůdlu. Stromek vegetoval až do mrazů, listy opadly teprve po nich. Když jsem později ochutnal Bláhovku u tchána, litoval jsem velice, převelice.