Prostokořené stromky - zima

mozno je to preto, ze koruna spi a stromcek moze zakorenovat.

mozno je to preto, ze koruna spi a stromcek moze zakorenovat.

Stromeček zakořeňuje mnohem lépe a rychleji, když koruna nespí, naopak když bdí, raší, roste. Broskvoně koření údajně pouze v tuto dobu.

A proč se tedy v zahradnické literatuře píše opak, tj. že při nízkých teplotách jde růst do kořenů, pozdní podzim je nejlepší doba k výsadbě, protože kořeny rostou nejvíce, a při vyšších teplotách jde růst naopak do koruny?

Nemám to do hloubky prozkoumané, ale vrtá mi hlavou jak může strom růst, když neasimiluje a tím nevyrábí. Spotřebovával by si tím zásobní látky a to je špatně. Kyž jsem na podzim nestíhal sázet, založil a sázel třeba za měsíc, žádnou dramatickou změnu na kořenech jsem neviděl, Ani vlásky se neobjevily. Jestli ono to nebude jako s tím železem ve špenátu a někdo si vyložil podletí jako podzim. Otázka je, co je tím podzimem uvažováno.

Stejne jako cibuloviny maji i nektere dreviny ve vlhku snahu zakorenit i pri nizkych teplotach. Merunkove koreny vytvareji vlasky uz pri 5 stupnich aniz by rasily vetve. Mam to odpozorovano na zalozenych sazenicich. Bile vlasky jsou na cervenych korenech dobre viditelne. Broskvone bohuzel ne.

A proč se tedy v zahradnické literatuře píše opak, tj. že při nízkých teplotách jde růst do kořenů, pozdní podzim je nejlepší doba

Takto se to nepíše. Píše se, že podzim je lepší - půda stihne slehnout a na podzim vysazené stromky dřív raší. Vypozoroval jsem, že je to pravda, nicméně stromky vysazené na jaře sice začnou rašit později, ale do podzimu to doženou. Rozdíl je jen v tom, že jarní výsadba si vyžádá víc zálivky.

Netřeba mudrovat. Udělejte si malý pokus. Vysaďte si pár semenáčků na podzim a pak je přesazujte postupně na začátku jara, a pak o pár týdnů později. Kdo si vyrábí vlastní podnože, to vidí sám. Přes zimu jsou změny na kořenech minimální, naopak na jaře začne prudký růst, řekl bych, že kořeny rostou, mají-li kam, podstatně rychleji než nadzemní část.
  Své vědí i bonsaisté, kteří své stromky zimují v půdě mimo misky. Cibuloviny jsou od toho cibuloviny, že mají cibuji plnou zásobních látek. I těm ale začíná hlavní růst za vegetace.

Pamatuji se, že jsem někde četl, že kořeny meruňky a broskvoně potřebují ke své funkci teplotu kolem 6-7 °C (jabloním a hrušním stačí 2-4 °C). Z toho důvodu se u meruněk a broskvoní doporučuje jarní výsadba, podzimní maximálně do konce října a přitom nahrnout nad kořeny pořádný kopec hlíny s listím (do poloviny kmínku), aby kolem kořenů vydrželo teplo co nejdéle. Jinak je nebezpečí uschnutí stromku, i když je půda vlhká (mokrá). Při nákupu broskvoní na podzim se v horších polohách dokonce doporučuje celý stromek i s korunkou zahrabat aspoň 40 cm hluboko do záhonu a vysadit až zjara (stromek neodpařuje ani povrchem kůry). Sám jsem to kdysi tímto způsobem udělal a bylo to bez problémů. Naproti tomu jsem letos vysadil dvě meruňky v polovině listopadu... Poreferuji, jak jsem dopadl.

V sobotu jsem přesazoval nějaké podnože. myrobalány, žilienku ze semene. Kořeny byly živé, s bílými špičkami, bylo vidět, že stále rostou. U jabůněk jsem si nevšiml. Říká se, že kořeny stromů rostou do teploty cca 5 °C, pak teprve růst zastaví. Opravdu žijí ze zásoby energie v kmeni, kořenech. A to i ty dobývané ve školce. Tedy to co mají nastřádáno "pod kůrou" musí stačit na regeneraci - zahojení řezných ran, tvorbu savých a žravých kořínků, musí v něm být energie na prorašení oček a růst listů až do doby, než tyto začnou produkovat další energii. Když nestačíte vysadit stromky na podzim, upravte jim kořeny už před zakládáním. Budou hojit rány, pokud bude teplo, začnou i růst špičky vlášení, na jaře bude stromek připravený hned růst. A protože jsou v zemi nevadí jim promrzání, rozmrzání, tedy pokud nepadnou arktické mrazy. U broskvoní, meruněk (Mimmo u nich má zkušenosti jiné), ořešáků, mandloní je to teplotní minimum cca 10 °C, ale i tady je dobře upravit otřepané či polámané kořeny už na podzim, když mají podmínky (zem ještě nevychladla, či naopak ohřeje se ještě před vyzdvihnutím ze skládky, hojí se. Pokud jde o založení, určitě se ve velkém lépe zakládá do vyorané brázdy našikmo než nastojato. Tak proč to neudělat doma tady tak. Zejména pokud nejsou přemnožené myši, v zahradě není hryzec. Ale ve školkách, kde mají dobře založené stromky k prodeji v zemi, popřípadě i v zemi s pilinami, hoblinami, mnohdy nic nepokládají, jen je přihodí zeminou z meziřadí a zalijou. Pokud by se broskvoně odlisťovaly a dobývaly opravdu až po 20. říjnu, zimovaly by dobře i nastojato (podle odrůdové odolnosti). S dřívější sklizní klesá jejich odolnost k mrazům i vyschnutí, mají řídká pletiva. Nejlepší je nechat ve školce stromek opadat (stáhne veškeré přesunutelné zdroje energie a živin, i rozložený chlorofyl do kmínku a kořenů a odhodí "vyždímané" listy) a pak je dobývat, ale to si můžeme dovolit jen doma. Bylo by lepší, kdyby se doba, kdy se stromky smějí dobývat posunula hlouběji do podzimka. v normě nebyl začátek prodeje, ale začátek dobývání. No a neumožnit prodej zboží z jiných států, kde žádná omezení doby prodeje či dobývání nejsou. Nikdy jsem ovocné stromky nenakopčoval, dík tomu vím, že kdouloně jsou citlivé na mráz. 

Bylo by lepší, kdyby se doba, kdy se stromky smějí dobývat posunula hlouběji do podzimka. v normě nebyl začátek prodeje, ale začátek dobývání.

Pokud bychom za hlavní hledisko brali blaho ovocného stromku, pak je to jistě pravda. Jenže...
    Ano, školky a prodejny ovocné sadby obvykle zahajují prodej 15. října. Ovšem masové zahradnické akce jako Floria, Hortikomplex a další se konají na přelomu září či v prvním říjnovém týdnu. Prodávají se tam stromky jak z dovozu, tak prokazatelně i tuzemské.  Jak jsou dodržovány termíny, kdy jsou sazenice vyorávány a kdy odlisťovány, se můžeme jen domýšlet.
   Na druhé straně, kdyby se skutečně s vyoráváním začlo po 20. říjnu a Martin přijel na koni, jak má, pak by doporučená podzimní výsadba byla pro mnohé z nás mission impossible.