Prostokořené stromky - zima

Ano, kopání většího počtu jam, pokud je děláte dostatečně dimenzované, je dost namáhavé, můžu potvrdit.

Vloni na podzim jsem kupoval větší množství ovocných stromků, které jsem mohl (a plánoval) vysadit až začátkem ledna. Zasadil jsem je provizorně po svazcích do záhonu. Vzhledem k velmi tuhé zimě půda rozmrzla a šly ze záhonu vytáhnout až na přelomu února/března, kdy jsem je tedy zasadil na finální stanoviště. Všech 52 kusů přežilo, na jaře obrazily. 2 z nich postupně zaschly, 6ti odumřela horní polovina a vyhnaly výhony ze spodní. Ostatní v pořádku. Těch pár postižených bych ale připsal spíš dlouhé a tuhé zimě (zem byla u nás zmrzlá více než 60cm hluboko, měsíc a půl bylo trvale pod 0°C). Mám za to, že pokud je takto zasadíte a budete udržovat zem vlhkou, a postupně během podzimu a zimy odebírat a sázet, jak půda dovolí, je asi nejrozumnější způsob.

Stromky, které nevysadím na podzim, zahrnu kořeny šikmo do záhonu, korunka obvykle vyčnívá, i kus kmínku. O stromky se přes zimu nijak nestarám, zem nijak neudržuji vlhkou (nemám jak). Ujímají se na jaře stejně jako ty vysazené v říjnu. U broskvoní postupuji pouze takto, i kdyby k podzimní výsadbě byl čas. Nevysazuji je, sotva rozmrzne zem, počkám do dubnna, u broskvoní až do jeho 2. půlky. Zpočátku jsou přírůstky viditelně menší než u podzimní výsadby, do podzimu se rozdíly srovnají.

"...u broskvoní postupuji pouze takto...". "...korunka obvykle vyčnívá, i kus kmínku...". Tomuto nerozumiem. V čom je rozdiel/benefit medzi normálnym zasadením stromčeka pred zimou do zvislej polohy a na druhej strane jeho zahrnutím šikmo do záhonu na zimu? Pri jesennej výsadbe navŕšim okolo kmienka kopec hliny v tvare kužeľa vysokého tak 30-45cm. Takže zo zeme trčí 1/2 až 2/3 kmeňa a korunka. Ak to zahrnieme v šikmo ležiacej polohe a korunka+časť kmeňa je mimo zeme, v čom je dopekla rozdiel? Jediný vidím v tom, že na jar v apríli už vidno ktorý stromček raší(žije) a nezasadím "soušku". Alebo sa mýlim? Benefit jarného sadenia vidím vtedy, ak ide o jarnú vyorávku. IH

ajeje... bunny sadil na jesen stromčeky, ale zeminu som nenavýšil a zasadil som normálne štiepovaným miestom nad zem (stále niečo urobím zle a to som najšikovnejsí v okolí). keď bude možnosť, tak mám to ešte na zimu navýšiť alebo to nie je nevyhnutné, keďže u nás zvykne byť dosť snehu, teda nie holomraz?

no a mám ešte jednu otázku. snáď sa mi cestou domov podarí kúpiť ešte nejaké stromčeky, ktoré určite sadiť teraz nebudem (ani vonku zahrabávať). môžem ich dať do nádoby kolmo s tým, že korene zasypem záhradným substrátom? kde také stromčeky skladovať? vonku, alebo to dať do pivnice, kde je vlhko ale aj pleseň alebo do hospodárskej budovy? ďakujem 

Nevím, toto slyším poprvé, že by se na podzim vršila zemina do poloviny kmínku. Nikdy jsem to nedělal a na štěpovaném místě se to nikdy nijak neprojevilo. A to jsou u nás zimy drsnější než v nížinách.

ja som to už tu čítal, že to niekto robil tak, že na jeseň navŕši zeminu a na jar to dá preč, len jasné, že ja som to tak neurobil... 

V čom je rozdiel/benefit medzi normálnym zasadením stromčeka pred zimou do zvislej polohy a na druhej strane jeho zahrnutím šikmo do záhonu na zimu?

Jistý rozdíl oproti vysazenému vidím. Stromek zahrnutý do brázdy prakticky leží a z velké části je pod zemí. Když napadne sníh, je prakticky celý pod sněhem, jen špičky větviček vyčuhují. Sníží se tím odpar vody - nemám možnost stromky přes zimu zalévat.  A kdyby náhodou nadzemní část umrzla, ze zahrnuté ušlechtilé části může vyrašit.  Souhlasím, že navršení kužele zeminy do jisté míry napodobí totéž.
   Pak ještě jeden můj postřeh. Když v dubnu vybírám broskvoň z brázdy,   a vysazuju,  konce kořenů bývají začernalé, někdy nahnilé. Proto je zastřihnu do živého dřeva a stromek před vysazením na den namočím. Nakolik to má vliv na ujmutí, nevím.

Na podzim zakoupený stromek a pak zahrnutý našikmo více jak z poloviny v brázdě, nějaký význam to může mít snad u broskvoní při velmi tuhé, větrné zimě. U ostatních stromků bych to nikomu nedoporučoval. Vlastně ani u té broskve.

Je dávno ověřené, že přes zimu našikmo založený stromek snáší zimu velmi špatně. Kdyby se nezasypal do tří čtvrtin, může uhynout. Přirozeně založený, ve svislé poloze, však přežívá zimu bez problémů. Stačí dobře přihrnout zeminu ke kořenům.

Kdyby tomu tak nebylo a stromky by přes zimu zmrzly, dávno by se stromky na podzim nesázely. Přitom není lepší období na sázení jak podzim.

Nechápu ani další radu, vyjmuté stromky sázet až v dubnu. V dubnu bývá již vemi brzy teplé období. Pro ujmutí stromku jsou to podmínky o hodně horší, než období hned po rozmrznutí půdy. Teplo je dobré na opékání buřtů. Ale na sázení a ujmutí stromků je lepší chladno.P 

Mám dobré zkušenosti se stromky nebo podnožemi zahrnutými ze šikma i vodorovně až po korunku (když jsem jich měl velmi mnoho). Malou nevýhodou je, že se tím zašpiní. Pokud v zimě koupím nebo dostanu stromek, dávám ho v kyblíku na stojato v substrátu do studeného sklepa. Asi to jde i jinak, ale tyto způsoby špatné nejsou.