Opylení

Asi neví. Ale před lety, kdy jsem ještě včelařil (už ne, mor) jsem ve včelařské diskusi četl příspěvek prof. Ptáčka, který se samotářkám taky věnuje. Uvedl, že z vlastního pozorování neviděl velký rozdíl v opylení tam kde je zavčeleno, resp. převčeleno včelou medonosnou a místy, kde včela medonosná zmizela. Vysvětloval to právě tím, že vlastně uměle zvýšené stavy včely medonosné jsou silnými potravními konkurenty ostatního hnyzu. Tam, kde včely medonosné přestanou být, potravní niku využijí třeba právě samotářky a melliferu nahradí. 

To je možná jádro věci. Konkuruje si blanokřídlý hmyz při sběru nektaru nebo ne? Existuje hranice počtu včelstev na daném území, kdy už se navzájem připravují o potravu? Způsobilo by vymizení včel větší rozšíření čmeláků? Těžko říct, dle mého ne, nektaru je v době květu hlavních plodin nadbytek.

Příspěvek, který rozproudil diskuzi byl tento:

Zrovna v případě hrušní jsou ostatní opylovatelé dost marginální. Zatímco při dobrém opylení včelou medonosnou (tedy chovanou, nikoli samotářskou) je průměrný výnos 7 t/ha, při jiném opylení je 0,1 - 0,2 t/ha (Pritsch, 1969).

Pozastavil jsem se nad tvrzením, že při absenci chované medonosné včely by celý hektar (!)  hrušní přinesl pouhých 100kg plodů. A to nadále považuji za hotový nesmysl, Uvedl jsem, že role medonosné včely zde není naprosto nezastupitelná a že by ji převzali jiní opylovači.

Zdaleka nejde jen o nabídku nektaru v půli května. Podle mě si konkurují všichni. Ať už o potravu, místa k hnízdění nebo naopak o predátory, kteří se hmyzem živí. Třeba si taky uvědomit, že včely potřebují sladinu a pyl nejen v době květu ovocných stromů, ale i dřív a později. Jsou místa a není jich málo, kde se na jaře odněcuje a v letech bez medovice včelaři svá zesílená včelstva přikrmují i v sezóně.

Ekologie tvrdí, že jeden druh může nahradit druhý, pokud v přírodě zabírá stejnou niku. Včela, čmelák a včela samotářka se však v mnoha směrech liší - jak způsobem hnízdění, tak druhy navštěvovaných květů. Nemyslím si, že je čmeláků málo, protože jim včely spásly všechen nektar.

Nicméně poté, co ubylo včel, je čmeláků - aspoň u nás - evidentně víc.

No, jen jestli to tím opravdu je. Darwin vysvětloval sílu armády Britského impéria pomocí ekologie a vyšlo mu, že na počátku je dostatek starých panen v Británii. Jsou v tom zahrnuti i ti čmeláci, pravda.

Tak v devatenáctém století tvrdil jeden učenec (jméno vůbec nevím),že prosperita Británie je založena na čmelácích.Dobře opylují jetel, tím pádem je dostatek píce pro krávy a dostatek kvalitní stravy pro obyvatele.Mohou se tedy věnovat i jiným činnostem, než jen sháněním potravy.P

Tak to si taky pamatuju, ono to začíná u těch starých panen, že je jich hodně, a ty chovají hodně koček, kočky žerou myši, myši pak neničí hnízda čmeláků a proto je čmeláků hodně.