Mechelenská
|
|
|
|
Petr z Pardubic - Diamantový Zahrádkář (10317) - 70.240 (?) 6.11.2012 16:49
Ano, chápu, že společně se zarputilým diskutérem, panem Paľem, jste byli, Miloši, asi největšími vyznavači posledního slova. Vlákna se plnila hezky rychle a často to bylo i velice zábavné. Pokud jde o téma Williamsova čáslavka, tak mně se tohle spojení nelíbí, to je všechno. Ale můžeme v této legraci pokračovat dále, jak je libo. Já slovo čáslavka používat nebudu, ale ostatní ať si ho klidně používají. Podle zdroje, který jsem uváděl nějaká Čáslavka pravá existuje. Toto tvrzení jsem si nevymyslel, ale je v publikaci HRUŠKY (Černík, Boček, Večeřa) malá pomologie 2. Jinak už nevím, co k tomu dodat.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 78.10 (?), 5.11.2012 18:55
Těžko říci zda lepší, vždy je to o nějakém poměru mezi úrodností, chutí, odolností... Ono i u starýc odrůd byla nabídka zimních hrušní velice široká, stačí se podívat do Vaňka, kde je Pařížanka asi na 60. místě. Dodávám že ve Vaňkovi je popsáno 100 odrůd hrušní a jsou řazeny podle doby zrání. Nejčastěji rozšířené pařížanka či Pastornice přece jen nedosahují té nejvyší jakosti. Jakkoliv já pokud si vzpomínám jsem Pastornici docela hájil. Madam Verté už považuju za špičku, nakoli si na ní pokavd už začíná měknout vždy pochutnám. Za úplný chuťový Top lze považovat severočeskou odrůdu Koporečka. To byla nejchutnější hruška jakou jsem kdy jedl. Lze předpokládat že ani jedna z nových odrůd chuťových kvalit Kopotečky nedosahuje, což je logické Koporečka se ve šlechtění nevyužívá, je na to příliš vzrůstn, pozdě jde do plodnosti, navíc píše se že je extrémně citlivá na strupovitost a lze ji pěstovat jen v zakouřených uhelných pánvích... Loni byly plody bez strupů, možná to s tou citlivostí nebude tak žhavé, ale těžko usuzovat dle jednoho roku. Nabídka starých zimních odrůd je široká- Dielova, Kolmarská zlatá, Nelisova zimní, Šedá zimní, Zeifirinka... Dielovu jsem chutnal- je výborná, lehce natrpklá, ostatní nikoliv, ale mají být vysoce jakostní...
Ing. Fidla
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 6.11.2012 15:50
spojení anglického jména s českým názvem čáslavka, používat i nadále nehodlám
A co takhle jiné hybridní názvy názvy jako Boscova lahvice, Clappova máslovka, Nellisova zimní, Coxova reneta, Boskoopské červené, Berlepschova reneta? Ty Ti nevadí nebo je taky, Petře, nehodláš nadále používat?
|
|
|
|
|
|
|
Petr z Pardubic - Diamantový Zahrádkář (10317) - 70.240 (?), 6.11.2012 16:49
Ano, chápu, že společně se zarputilým diskutérem, panem Paľem, jste byli, Miloši, asi největšími vyznavači posledního slova. Vlákna se plnila hezky rychle a často to bylo i velice zábavné. Pokud jde o téma Williamsova čáslavka, tak mně se tohle spojení nelíbí, to je všechno. Ale můžeme v této legraci pokračovat dále, jak je libo. Já slovo čáslavka používat nebudu, ale ostatní ať si ho klidně používají. Podle zdroje, který jsem uváděl nějaká Čáslavka pravá existuje. Toto tvrzení jsem si nevymyslel, ale je v publikaci HRUŠKY (Černík, Boček, Večeřa) malá pomologie 2. Jinak už nevím, co k tomu dodat.
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 6.11.2012 18:59
Máš pravdu, Petře, je to slovíčkaření. Ale já s ním nezačal. Myšlenku o čáslavce:...Zcela nesprávně je místy zaměňována s Williamsovou... jsi napsal Ty. Nu a na to m.j. p. Vítek napsal, že čáslavky jsou skupinou hrušní. Namísto logické odpovědi "Dík za upřesnění, to jsem nevěděl" (mimochodem já to čtu taky poprvé) argumentuješ podobně, jako citovaný pán ze Záhorí.
Skutečnost, že nějaká Čáslavka pravá existuje, nevyvrací Vítkovo tvrzení o čáslavkách, včetně toho, že se k nim nejspíš řadí i Williamsova. Podobně jako mezi višněmi existuje skupina amarelek a jedna z nich se jmenuje Amarelka královská. Ve skupině třešní - chrupek zase nalézáme Velkou černou chrupku.
Když mluvíme o mluvnicky nevhodných slovních spojení názvů ovoce, tak ty, které jsem uvedl, považuji za češtinářsky správné. Pánové Cox, Bosc, Williams zřejmě existovali a chceme-li přeložit, že odrůda je nazvaná po nich, jinak to nejde. Co mi ale rve uši, jsou naše česká jména odrůd se zbytečně vpašovanými cizími slovy - např. Dark Rubín.
A propos - neměl byste někdo roub této odrůdy?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 59.254 (?), 7.11.2012 12:54
Dobrý den. Zajímavé úvahy o českém jazyce. Ale obecně mi více trhají uši nežli Dark Rubín slovní spojení "nechá se udělat" či "pěstovat koně/králíky" apod. Osobně Dark Rubín nemám, ale na jaro si jej chci sehnat, vím kdo ho mám. Ozvěte se pane Vysloužile na maila, veřejně ho zde bez svolení dotyčného dávat nebudu. Zdraví Mittwoch (bral jsem si od Vás před rokem rouby - Břidličná)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|