Mechelenská

Pane inženýre, to je co za odrůdu. Předpokládam, že jako vzdělaný odborník jste odrůdu Mechelenskú vyšlechtil.

Nikoliv, šlechtěním se zatím nezabývám, protože vím, že by to za mnoho nestálo. Snažím se spíš znovuobjevit zapomenuté odrůdy, anebo lokální typy ovoce. Věřte nebo ne, ale ne vše co je dobré je nějak podchycené, popsané... Ale zpět k Mechelenské. Je to odrůda původem z Belgie z poč. 19. stol. je popsaná a třeba v malé pomologii- hrušky a samozřejmě ve Vaňkovi...

           Ing. Fidla

U Mechelenské (Josephine de Malines) je zajímavé hodnocení její chuti. Chuť nestálá, muškátově kořenitá, v jednotlivých letech často výborná nebo jen průměrná. Jinak Vám, samozřejmě v dobrém slova smyslu, ochutnávky starých odrůd závidím.

Když je reč o starých odrůdách. Jak hodnotíte Děkanku Robertovu a Pařížanku. Letos jsem obě vysadil. Libor, Mikulov.

Děkanka Robertova, neboli spolková má být snad nejchutnější hruška ůbec, jakkoliv samozřejmě tohle hodnocení vždy bude relativní. Ale její jakost má být výjimečná. Odrůda je vhodná jen do dobrých poloh, tedy Mikulov bez problémů. Problémem je prý menší až malá plodnost. Nikfy jsrm ji nehcutnal ani neviděl, strom spíše menší.

Pařížanka je úrodná zimní odrůda, žádané jakosti dosáhne jen v dobrých polohách. Vzhledem k tomu že plodí dosti i v drsnějších oblastech, se vysazovala i tam, ale plody bývají spíš kompotové kvality. Chuť je hodně sladká, dužnina není určitě tak jemná jako u zmíněné mechelenské, ale špatná hruška to určutě není. Jak jsem psal, snad neexistuje vyloženě špatná odrůda, jen místo, kde ji pěstujem, s Vaší polohou nevidím problém...

           I.F.

Jak píše I.F. , v Mikulově s nimi problém nebude.
Děkanku Robertovu jsem přirouboval před lety k Wiliamsově. Nyní o ní můžu říci jen to, že v mé chladné poloéze jsou plody nenápadné, chuť sotva průměrná a roste bujnněji než W. čáslavka. Závěr - skutečně jen pro dobrou polohu.
Pařížanka je odrůda tradiční až kultovní.Pěstoval jsem ji krátce a taky s nevalným úspěchem. Plody malé tvrdé, chuti nevalné, nedozrávaly. V příznivých polohách si ji celkem pochvalují, ale jako novou výsadbu bych váhal, podobně jako u ostatních starých zimních odrůd (Madame Verté, Pastornice, Grosdemange). Nabídka nových zimních hrušek je velmi široká - na můj vkus až příliš (Amfora, Bohemica, Gracie, Dicolor, Dita, Erika...). Na rozdíl od jablek považuji ty nové za jednoznačně lepší.
   Pro pěstitele v chladných polohách bych měl ještě radikálnější doporučení. Oríentovat se na letní a podzimní odrůdy.

Menší "klávesové" upozornění. Čáslavka pravá. Velmi stará, neobyčejně vzrůstná odrůda. Plody jsou nepravidelné, chuti přitrpklé. Zraje od poloviny srpna. Zcela nesprávně je místy zaměňována s Williamsovou.

Zadám-li si do vyhledavače heslo Wiliamsova čáslavka, vyjedou desítky odkazů, na autory, články, prodejny a školky, které tímto názvem odrůdu nazývají.
   Zadám-li si Čáslavka pravá, nevyjede nic.  Tak nevím.

Upřimně řečeno dávat odrůdě, která prokazatelně pochází z Anglie a rozšířila se k nám z USA synonymum "čáslavka" je pro mě dost nepochopitelné. Informace o Čáslavce pravé pochází z malé pomologie 2 - hrušky, od autorů Černík, Boček,Večeřa. Ať je to tak nebo tak, spojení Wiliamsova čáslavka mně nikdy nešlo z pusy. A to i přes to, že tuto odrůdu začali nejdříve pěstovat u Čáslavi. Jiný důvod tohoto podivného spojení mě nenapadá.