Lze přesadit hrušni?

Jednoznačně počkat do podzimního termínu.Né tak kvůli kořenovému systému, který mladý stromek záhy zregeneruje i po pozdnějšímu přesazení než nyní-viz npř.pozdně jarní, letní výsadba rostlin z kontejneru.Hlavním důvodem jsou nové listy,které nyní dorůstají,a které by rostlina po přesazení shodila(uschly by),nové by stěží narostly.Listy hrají důležitou úlohu ve výživě rostliny.

Nepochybuji, že po opadu listí nebo v předjaří by byl lepší termín, ale já bych asi vsadil na přesazení ihned. Vzrostlejší hrušně se příliš dobře nepřesazují, protože koření hluboko a tvoří silný kůlový kořen směřující kolmo dolů, který nutně přeseknete. Čekat do podzimu znamená přesazovat strom o rok starší a tedy o dost větší. Beztak bude nutné po přesazení korunku silně zredukovat řezem. Narostlé lístky sice opadají (a květy je lepší ostříhat), ale brzy narostou nové. Třetí dekáda dubna není až tak pozdě, třeba pro broskvoně je to téměř ideální termín. Při dobré péči bude za rok stromek v nepochybně lepší kondici než čerstvě na podzim přesazený.

Pokud jde o záchranné přesazení (přesadit nebo pokácet) je dobrá doba vždy, ale někdy je to pracnější. Pokud můžete počkat až na dobu letní stagnace, bude to lepší než přesazování za plné mízy. Víte li jistě, že chcete přesazovat, můžete už nyní udělat přípravu. Na obvodu kořenového balu provést přesekání všech bočních kořenů na hloubku rýče tak, že postě ten rýč v kruhu zaryjete a vytáhnete. Pokud víte, že pod původním kůlovým kořenem není podložená cihla/placák tak je možné se pokusit z jedné strany přeseknout i případný kůlový kořen (z boční jámy štrycharem). Stromek se seřízene v korunce na rozměr odpovídající balu v době přesazování. Stromku tak zůstanou neporušeny šikmorosotucí kořeny a na přeseknutí vodorovnyých a svislých bude reagovat prokořeněním v budoucím balu. To můžete podpořit i místně omezenou zálivkou "v míse".

Pokud můžete počkat až na dobu letní stagnace, bude to lepší než přesazování za plné mízy....to je blbost, léto je nejhorší termín na přesazování. Prakticky několikrát ověřeno.

letní přesazování bez přípravy a s přípravou je asi jako výsadba prostokořené a kontejnerované sazenice.

Já bych ji přesadil, stejně co na ní naroste do podzimu pak budete muset ořezat. Takže včil a hodně ostříhat.

Nu, všichni máme spoustu rozumu, ale jediné, co víme je, že hrušeň má 2 metry na výšku. To je běžná velikost čtvrt nebo polokmenných sazenic. O stáří stromku, síle kmínku a velikosti koruny nevíme nic. Pokud bych měl rozhodnout mezi přesazením v dubnu a ve vrcholném létě, bez váhání bych volil jaro.

V loňském roce se mi to v březnu nepovedlo. Hrušeň na semenáči byla moc velká (průměr kmínku cca 8 - 10 cm dole) a dožila se jen do srpna. Možná, že by kdouloňová podnož zakořenila lépe, ale já už to nebudu nikdy zkoušet. Kdoule rychle zakořeňují a nemají zmíněný kůlový kořen, protože jsou z řízků.

Takže Vážení...,jak popisuje p.Mimmo, jemu se přesazení hrušně loni v březnu nepovedlo, a hrušeň vydržela stěží do srpna.Já jsem loni na podzim přesazoval asi čtyřleté dva stromky hrušní Duet od Starkla na semenáči.Přes veškerou pravidelnou péči v zimě mám poloviční výsledky.Jedna hrušeň z pupenů obrazila, ta druhá v tuto dobu "činčí"na jednom místě, bez náznaků rašení.

Pokud přesazujeme starší stromky, zajistíme co nejpříhodnější podmínky k zakořenění(i kdybychom stratili půl roku,až jedno roční období), bez toho, aby musela rostlina vydávat poslední zbytky zásobních látek pro rašení nových pupenů, když listy po přesazení následně opadnou.Nezakořeněný stromek pak nutit vygenerovat listy nové.Přes listy probíhá velmi důležitá transpirace, a výměna látek, které rostlina pro zdárný vývoj potřebuje.Je nezodpovědné, v tuto dobu(nebo před týdnem) přesazovat vyrašený stromek, a nutit rostlinu k celkové obměně transpirační plochy.

Mluvit o nezodpovědnosti, když se jedná o vlastní stromek, je asi mimo mísu.  To, že se mi něco nepovedlo, ještě není důkaz, že metoda je nutně špatná.  Ostatně o tomto víkendu se na Flóře prodaly stovky prostokořených stromků, mnohé ve značné fázi narašenosti. A interval mezi vyrytím a zasazením se jistě nepočítal v minutách. 
   Vegetace v tuto dobvu v podstatě začíná (loni ještě v dubnu místy ležel sníh) a těch pár upadlých nebo ostříhaných listů k vyčerpání dřeviny nepovede. Ostatně i letní řez ubere stromku živiny.Třeba při koupi broskvoní zásadně sahám po narašených stromcích, je tam jistota, že přežily zimu. A v dubnu je jejich ujímavost jednoznačně nejlepší.
    Nicméně souhlasím, že hrušeň - na to, že jde o jádrovinu a na to, jak dobře se chytají její nrouby - se přesazuje blbě a špatně se ujímá. Na vině jsou však především kořeny, které směřují hodně do hloubky a až tam se teprve větví a tvoří jemné kořínky.