Popel na zahradu?

Mozno Mr.Bigg myslel obsah oxidov... ale skoro by to vyslo aj podl ajeho udajov. Uhlicitanu vapenateho by bolo vyse 80 %, draselneho okolo 10 %... Ak zaratame, ze fosforecnany, ci kremicitany budu tutove vo forme vapenatych a horecnatych soli, zmestili by sme sa aj do tych 100 %. Mozno popol obsahuje aj nejake rozlozene uhlicitany na oxidy.

Ad obsah fosforu:

Mna vobec neprekvapuje relativne vysoky obsah fosforecnanov. Preto je to prvok, dolezita sucast hnojiv, ze rastliny ho potrebuju. "Energetika" a "genetika" ziveho bez fosforu nie je mozna.

Uvedomme si, ze popol je susina zivej hmoty, minus skoro vsetka cast uhlika, ktore sa spali minus vsetok dusik, minus vsetok organicky viazany vodik a kyslik, ktore mozu pyrolyzou tvorit vodu, minus vsetok zostavajuci organicky viazany vodik, ktory sa moze spalit na vodu. Inymi slovami zostanu len mineraly. Ak si pozriete zlozenie dreva a odratate vsetky tieto zlozky, zistite, ze ten obsah fosforu by nemal byt tak nerealny.

Hnojenie popolom: Tri veci treba pamatat:

Nema dusik. Je zasadity. Nevyvazeny pomer prvkov.

Ako doplnkove hnojivo, super.

Iny zdroj hovori toto:

Carbon (5% to 30%), calcium (5% to 30%),  carbon (7% to 33%), potassium (3% to 4%), magnesium (1% to 2%), phosphorus (0.3% to 1.4%) and sodium (0.2% to 0.5%).

Dle mých zkušeností je dřevěný popel jako hnojivo ideální použít s kompostem. vyrovná kyselé pH kompostu a doplní draslík a ostatní minerály.

Libor

Popel ze dřeva lze také použít na brambory proti mandelince. Nevadí, když se dostane na list - déšť to smyje. Mám vyzkoušeno.

Jirma

Dřevěný popel lze k bramborám určitě použít. Mandelinku ale nezahubí.

Pokácel jsem loni velký ořech, co se nehodilo na topení jsem spálil a popel rozhodil na podzim po oranici. Na jaře jsem zasel lucerku a ta tedy skoro neroste. Má hodně tmavozelenou barvu a výšku jen asi 10 cm. Jinde je světlá a 50 cm vysoká. Takže popel na zahradu ano, ale s mírou. Navíc jsem trošku popela promíchal s hlínou při sázení trnky v domnění, že poroste lépe a ona uschla.

Pozor na to! Dřevěný popel je velmi silně zásaditý (když z něj uděláte kaši s vodou bude mít PH skoro jako louh) - takže ředit a s mírou. Co dobře snáší popel: meruňky, broskve (obecně peckoviny), černý rybíz. Lze sypat pod vzrostlé stromy na podzim, cca 2 kg popela (půl kýble) na plochu 3x3m (cca 9-10m2), pro jabloně bych doporučil tak 1/4 dávku, při přehnojení všechno půjde na růst a málo kvetou. Pokud chcete zalívat, tak můžete dř.popel rozpouště ve vodě v sudu, tak 0,2 litru (kelímek, skleničku) na 200 litrů vody pro trvalou celoroční zálivku. A pochopitelně, pokud někam nasypete 10 cm popela, tak tam příští rok skutečně tráva neporoste. Ale je zajímavý, že č.rybíz to snese, takže pokud nechcete mít keře prorostlé plevelem, tak ho ten popel zabije, kdežto rybíz ne.

Pol kybla dobre vyhoreteho popola nema 2 kg. Inak, hlboko korenujucim rastlinam ako su stromy ci ribezla popol neuskodi. Ph sa v pohode vypufruje. Nema taku silu. Pravda, travu ci burinu moze vela popola spalit. Popol obsahuje vsetko okrem dusika, zvacsa vo forme uhlicitanov. 10 cm vrstvu popola nikto sypat nikam nebude. Pri normalnych davkach popol nezmeni pH charakter pody, jedine docasne a len na povrchu. Ani davka zivin nie je vyznamna.

Jak to myslite, ze 'davka zivin nie je vyznamna'? Pokud zivinami myslime vapnik, draslik a fosfor, tak je davka zivin dost vysoka. Nevim, jaka je objemova hmotnost dreveneho popela kg/l, zkusim to nekdy zvazit 1 litr, pul kyble tj. 5 litru by mohl mit 2 kg. Otazka, zda drasliku neni moc, resp. zda jeste prihnojovat draslikem (jahody, maliny) pri aplikaci dreveneho popele.

Citace: Specifická hmotnost je 500 g/l, to znamená, že v desetilitrovém kbelíku je 5 kg popele. A na obsah živin se už podíváte sám, že?

Popel se mi osvědčil k celeru a hlavně k mrkvi, kde potlačil škůdce a pomohl vzrůstu.