Popel na zahradu?

Popel nepatří do nově zakládaného kompostu, ale sype se na vrch hromady již alespoň jednou překopaného kompostu. Vápník blokuje využitelnost fosforu, ale ten se vám neztratí jen k jeho uvolnění z půdní zásoby dojde až po poklesu pH (např. po zaorání/zarytí zeleného hnojení).

Nevědecky, neznaje iontových, molekulových a atomových vazeb, sypu popel - pouze dřevěný - ne na hlavu, ale do kompostu tehdy, když jej mám (popel). Nezjistil jsem žádné pozorovatelné závady kompostotvorby.

Lidi ani kolikrát nevědí, jakou hodnotu vyhazují do popelnic, nebo na skládku, když se zbavují čistě dřevěného popela.Né všichni ovšem mají zahrady, a v ní vápnomilné užitečné, užitkové rostliny.Neznaje jeho pravé ceny jdou raději do obchodu, a koupí NPK, Cererit,Lignohumát.Popel sice neobsahuje  skoro žáden dusík.Dusík také snadno dodají jakékoli rostlinné materiály, které se kompostují spolu s popelem. Popel je skvělým doplňkem kompostu, a to v dávkách 3 až 5 kg na 1 m3 kompostu. Výsledné hnojivo však nesmíme používat na kyselomilné rostliny! Já si na něm cením hlavně množství vápniku, což u mě ocení hlavně jabloně.
    vápník (33 až 35 % CaCO2)
    draslík (6 až 10 % K2CO3)
    fosfor (2 až 4 % P205)
    hořčík (4 až 7 % MgCO2)

Úvaha o zablokování fosforu reakcí s vápníkem na špatně rozpustnou sloučeninu podobnou apatitu je v podstatě správná,  ale já si myslím, že se dřevěného popela v kompostu obávat nemusíme. Většina kompostovaných materiálů v sezóně kompost spíš okyselují a taky vzniklý humus má dobré pufrovací účinky. Pravda, k vápnostřezným kyselomilným rostlinám jej asi dávat nebudeme.

podle míry přebytku vápníku je to odložení využitelnosti fosforu asi jen o 2-3 roky podle rychlosti přirozeného vývoje v místě aplikce kompostu.

Blokování fosforu vápníkem je nesmysl. Výměšky kořenů jsou slabě kyselé a fosfor uvolní. Naopak v kyselém prostředí dochází ke zvrhnutí fosforu na fosporečnany železité a hlinité které jsou vkyselém prostředí nerozpustné. Daleko větší nebezpečí pri přebytku vápníku je blokování železa (chloroza)

2 deci popela na 200 litrů vody? Obávám se, že ta voda to ve svém složení ani nepocítí.

Na trávník jsem dřevěný popel použil 2x za zimu, trávník měl sem tam i docela vrstvičku (nejen poprašek) popele, teď roste skvěle a doufám, že se omezí i výskyt mechů... A jahody teď přímo explodovaly - velmi dobrý dojem.

pp.

Prohrabával jsem se starými papíry a tady máte o tom popelu nějaká čísla, podle dřeva.

dřevo - kyselina fosforečná - draslo - vápno

bukové - 8,65%  - 12,5%  - 39,27%

dubové - 5,65%  - 12,5%  - 39,27%

březové - 3,99% - 8,66% - 36,25 %

Dále píší, že saze ze dřeva obsahují 1,4% dusíku, 0,5% kyseliny fosforečné 2,4 % drasla a 10,2% vápna.

Pojednávají i o kompostování popela z uhlí, ale to nechám stranou.

Naprosto šílená diskuze, rozum zůstává stát co sem jsou někteří schopní napsat. Dřevěný popel je naprosto OK ale důrazně varuju před popelem z uhlí jako hnojivem. Koncentrace těžkých kovů je tam značná a sebelepším spalováním s ní nehnete. A i ta škvára z elektráren vykazuje vyšší radioaktivitu. 

Mezi odpadní hmoty vhodné pro kompostování je v tom pojednání zmínka i o popelu z uhlí a kanalizačních kalech.

uhlí - kyselina fosforečná - draslo - vápno

kamenné - 0,5% - 0,1% - 3,5%

hnědé - 0,6% - 0,7% - 16%

saze - dusík - kyselina fosforečná - draslo - vápno

kamenné - 2,5% - 0 - 0,1% - 4%

hnědé - 1,8% - 0,4% - 1,2% - 7%

Jen na okraj připomenu, že k výrobě mnohdy vychvalovaného lignohumátu bývá použito buď rašeliny a nebo uhlí.