Popel na zahradu?

Ikdyž je uhlí přírodní výtvor, tak já osobně bych si popel z něj na zahradu nesypal. Zažil jsem jak se s ním topí a stačilo mě to. Proti popelu ze dřeva na hnojení nic nemám. I v přírodě se doposud setkáváme s lesními požáry, ikdyž v menší míře než tomu bylo kdysi, které vypuknou samovolně a po požáru se les sám velmi rychle obnovuje a získává z polela živiny. V půdě jsou ukryty oddenky a semena, která oheň nezničí a pak také dochází k náletu.

Pane Tondo, přesto všechno jsem se ještě nedozvěděl co zůstane v popelníku. Chápu, že při spalování různých sajratů, vznikají jiné nové sajrajty, ale ty vyletí komínem. Ví se např.,že ve směru převládajících větrů, jsou v blízkosti úpraven železných rud obrovské plochy kontaminované arzenem. Ten se tam dostal jen proto, že v určité formě opustil hrudkovnu komínem. Měl byste konečně napsat co zůstane v malé plechové nádobě pod roštem a jakým způsobem to škodí.

brousek

při spalování vznikají různé sajrajty, které vyletí komínem, pokud pec začne vyhasínat nebo nedokonale spaluje, teplota se sníží a sajrajt zůstává v popelu a nízký tah potažmo teplota sajrajt nevynese komínem - viz. publikace "Postupy správného topení".

Poslední odstavec nad článkem 3.4...začíná to :popelovina obsahuje stopové prvky-těžké kovy, které se při spalování distribuují v emisích s popílkem do ovzduší nebo do tuhých zbytků po spalování-škvára, popel

pokud tomu stále nevěříte, tak si sypejte ten popel i do polévky, zlepší trávení

už jsem i dával dávno odkazy, jen číst, takže znova... najděte si popel

Pane Tondo a všini ostatní odpůrci obsahu plechových nádob umístěných pod roštem, zkuste si také přečíst něco jiného. Třeba toto: http://biom.cz/cz/odborne-clanky/zkusenosti-s-biologickou-rekultivaci-pozemku-po-prumyslove-devastaci a další články související. Ochucování polévky za účelem zlepšení trávení si příště ponechejte pro sebe svou rodinu!!

brousek

pane brousek, za ochucování polévky se omlouvám... od počátku našeho střetu tvrdím, že doma topíme nedokonalým spalováním a s elektrárenským spalováním a teplotou hoření se nemůžeme srovnávat, článek na který dáváte odkaz je napsán velice, ale velice kladně a člověk má chuť si nějaký popel ještě dovézt od souseda..,ale i v něm najdete dost otazníků jako... Uvedená zjištění zaměřila proto naše další práce výhradně na popel, odebíraný ze složiště, neboť v zemědělství lze využívat pouze popele netoxické.-a co teda ty toxické? ...a neřeší se tam hnojení zahrádek, ale zavážení na složiště a pěstování travin do spaloven nikoli třeba salátů.

ještě jeden z odkazů

čl.5.3 poslední odstavec

Toto vlákno se táhne několil let a lidé jsou nepoučitelní. Popel nepatří do zahrady ani pod keře. Obsahuje nejen biogenní prvky, ale rovněž zamlčené karciogenní látky. Po x létech se nejaký potomek rozhone, že bude pěstovat zeleninu, odstraní keře a začne pěstovat lahůdky pro dětí. Výsledek bude děsivý. V mé rodině tento případ právě řešíme. Toto je příběh z dřevěného popele.  Co se týče popele z uhlí, tam je to ještě horší. Kdyby v tom popeli byl jen sajrajt, tak bych o ton ani nepsal. Mám dojem, že bychom se měli znovu přečíst příspěvek pana Tondy.    Vladislav

Pri normalnej aplikacii drevneho popola sa obsah tazkych kovov v pode prakticky nemeni. Ak nieco mozete pokazit popolom, tak mozete prilis zvysit pH a neadekvatne zmenit obsah niektorych prvkov. Zvysenim pH uskodite niektorym rastlinam a mozete viazat niektore prvky v nedostupnej forme, napr. Fe. To posledne hrozi, ak to s popolom naozaj prezeniete. V rozumnej aplikacii len doplnite cast anorganickych zivin, najma vapnika, horcika... a zlepsite aj kondiciu pody (zavisla od obsahu soli). Priemyselne hnojiva tiez obsahuju tazke prvky aj tie nezelane, i ked ich obsah pod isty limit by mal byt garantovany.

Uplne ina teoreticka otazka je, co ak poda ma naozaj zvyseny obsah niektorych toxickych prvkov. Mozete sa otravit plodinami pestovanych v takejto pode? Obsah tazkych kovov v pode je zvacsa strasiakom pre kontaminaciu spodnych vod. Obsah toxickych latok v rastlinach a ich plodoch velmi zavisi od vstrebavania tychto prvkov do rastlin. Huby su zname, ze koncentruju tazke kovy. Machy a lisajniky koncentruju toxicke kovy z aerosolov z ovzdusia a dazdovej vody, ale len male koncentracie boli zistene po dlhodobom posobeni (napr. ostravsko). Do akej miery maju schopnost viazat tazke kovy zahradne rastliny v plodoch a pri akych koncentraciach je to signifikantne, je skor akademicka otazka. Nema zmysel robit bubaka toxickymi kovmi, ak nevieme kvantifikovat cely retazec od obsahu skodlivin v popole, cez mnozstvo aplikovaneho popola, forma tychto kovov v pode (zrazeniny a rozpustene formy) a prestupu prvkov do pletiv rastlin a bez vedomosti o realnej koncentracii tychto skodlivin v plodoch. Pri pouziti mednatych pripravkov na postreky vam garantujem, ze mnozstvo medi za sucasneho pouzitia popola bude z druheho zdroja absolutne zanedbatelne.

Ak sa nam zo strasiaka tazkych kovov vyhodi vyrazka, vraj pomahaju tabletky so zinkom od nemenovanej firmy (nebudem robit reklamu).

jsem dojat, děkujiněkomu se možná rozsvítí a to jsem nezmiňoval, že některé uhlí je radioaktivní, ale o tom až v další diskuzi a další pětiletce