Na Liptově na Slovensku, kde na vesnici mají v chalupě (přes zimu několik ovcí, se hnojí ovčím hnojem. Ovce jsou celou zimu zavřené, krmí se senem za celou zimu se hnůj nevyváží, takže se vrství podestýlka s bobky a močí. Na jaře se ovce vyvedou na salaš a v ovčíně pak bývají jen jehňata, která se pasou a jen na noc zavírají. Někdy v průběhu léta se hnůj "vykydá" a je takto nahromadě až do podzimních prací, kdy se vyveze na pole, nebo záhony a zareje, nebo zaoře. Ten hnůj i s podestýlkou ovce tak zdupají že je úplně "zbitý" že dá hodně práce ho vykopat. Kam se hrabou králíci. Kdyby takový hnůj byl tady k mání.
Ovčí hnůj - patří mezi nejkvalitnější přírodní hnojiva. Oproti kravskému hnoji neobsahuje tolik steliva. Nejlépe se pracuje s uleželým a zkompostovaným ovčím hnojem. Před použitím je vhodné zkompostovanou hmotu rozmělnit a prosát. Takto zpracovaný ovčí hnůj se lehce mísí se zeminou a neobsahuje nerozložené zbytky steliva, sena nebo trávy.
Ovčí hůj je kyselý, protože obsahuje 50% nestrávené trávy. Z ovčího hnoje, z travní buničiny se vyrábí v Anglii papír. Ovčím hnojem si zakyselíte pozemek. Ovce nemá takový trávící trakt jako tráva, proto stráví jen polovinu trávy. Pro přímé hnojení je ovčí hnůj naprosto nevhodný.
Nezakyselíte, oxidací se velmi rychle neutralizuje pH a kompostovaný je bez problémů... Spíše jde o to, že volně rozptýlený po pastvině se špatně "akumuluje" na jedno místo.
Pozor na hnůj od koho. Před dávnějšími léty jsem si dovezl ovčí hnůj od skorozemědělce a zas.al jsem si vinoihrad žahavou kopřivou. Tři roky jsem s ní bojoval. I.
Jj, hnoje od zvířat s rychlým trávením se musí kompostovat, aby se zapařily a semena ztratila klíčivost. Není to chyba "od koho", protože semena plevelů přežijí průchod zažívacím traktem koně, kozy, ovce, králíka, morčete, nutrie,... U králičího hnoje je ta výhoda, že někdy králíci podestýlku udupou a ta po vykydání rychleji zfermentuje, protože jí je i dostatečné množství. Bohužel u koní a ovcí jsou koblížky podstatně dále od sebe a k dosažení fermentační teploty je nutné je shromáždit na jedno místo, ušlapat do figury a rozpařit i kýblem horké vody.
Žádný hnůj není prostý semen plevelů, ani ten kravský. Těžko přesdvědčíte zvíře, aby jí nic od huby nespadlo pod nohy. Každý hnůj se hodí zkompostovat, líp se s ním pracuje, nesmrdí, živiny jsou mineralizované, dostupnější. Bohužel ani zkompostování nezaručí úplnou likvidaci všech semen. Což dle mého nevadí. I když budete hnojit jen chemií, pletí se beztak nezbavíte. Semena mnoha plevelů totiž poletují vzduchem. Nejen pampelišek.
Na Liptově na Slovensku, kde na vesnici mají v chalupě (přes zimu několik ovcí, se hnojí ovčím hnojem. Ovce jsou celou zimu zavřené, krmí se senem za celou zimu se hnůj nevyváží, takže se vrství podestýlka s bobky a močí. Na jaře se ovce vyvedou na salaš a v ovčíně pak bývají jen jehňata, která se pasou a jen na noc zavírají. Někdy v průběhu léta se hnůj "vykydá" a je takto nahromadě až do podzimních prací, kdy se vyveze na pole, nebo záhony a zareje, nebo zaoře. Ten hnůj i s podestýlkou ovce tak zdupají že je úplně "zbitý" že dá hodně práce ho vykopat. Kam se hrabou králíci. Kdyby takový hnůj byl tady k mání.
.
