Lidská moč: hnojivo budoucnosti?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 187.39 (?), 2.12.2014 16:14
Zaryti bio můžou s celou rodinou vyměšovat do nádoby a mísit se savým materiálem a pak ukládat na kompost. Je opravdu škoda vyměšovat do mušle a ještě navíc velkým množstvím vody splachovat.
|
|
|
|
|
|
|
PP. - Diamantový Zahrádkář (6578) - 9.135 (?), 2.12.2014 16:20
Jak už jsem psal, při ustájení v domácím chovu odtékala moč zvířat do jímky odděleně od hnoje. Pravidelně se musela vyvážet. Byla za tu dobu zkvašená, tmavě hnědé barvy příjatelného zápachu - močůvka, močka. V zahrádkářské literatuře se močůvka jako významné hnojivo neuvádí, obsah živin spíše nízký. Otázka sběru lidské moči je z různých hledisek - hygiena, estetika, prakticky neřešitelná. A to, že když jsem na zahradě načůrám do kompostu, mi úrodu nějak dramaticky neznásobí. Nehledě na to, že jsem na to sám, manželka to vinou fyziognomie či čeho dost dobře nedokáže.
|
|
|
|
|
|
|
host - 178.13 (?), 2.12.2014 19:22
Pane, nasadil jste mně svým tvrzením brouka do hlavy. Dle slovníku cizích slov je " fyziognomie (fysiognomie)" překládána jako " výraz (obvykle obličeje)".... Hezký den přeje Jirka
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 187.39 (?), 2.12.2014 16:07
Nevím nakolik je toto téma odvážné. To co se od dobytka vyváží na pole je v podstatě totéž. Kde jste přišel na to, že 1kg Cereritu je hodnotově totožné se 190 metry čtverečními zeleného hnojení. Kterým rostlinným druhem se toto hnojení provádí.
|
|
|
|
|
|
|
Wimpi - Diamantový Zahrádkář (2112) - 109.116 (?), 2.12.2014 16:20
Zhodnoťme tento způsob přírodního tekutého hnojení po praktické stránce. Doma máme asi každý(-á) z nás splachovací záchod. Pokud vykonáme biologickou potřebu přímo do něj, potenciální hnojivo je ztraceno, potrubím odchází nenávratně pryč. Takže abychom mohli toto přírodní hnojivo využívat ke svému prospěchu, musíme na domácí WC zapomenout. A začít používat nočníky. Kdo z nás to dá? Myslím, že nikdo! Komu by se chtělo vracet do středověku, že. Takže domácí shromaždování hnojiva pro jeho následná použití je, zdá se, passé. Jděmež ve svých úvahách ale dál. Mohou nastat situace, kdy právě nedlíme v domě, ale pohybujeme se v jeho vnějším okolí, či dokonce přímo na zahradním pozemku, k domu přilehlém. A zrovna v tomto okamžiku nás přepadne onen vtíravý pocit lechtavého nutkání. Z hlediska hnojení už tato situace není tak banální a jednoznačná, protože se nabízí vícero možností, jak situaci řešit. Nastává dilema: "kam s ním"? Významnou roli v nastalém rozhodovacím procesu sehrává rozdílná anatomická výbava u obou pohlaví. Jak známo, ženy jsou oproti mužům ve svých hnojivých schopnostech od přírody hendikepovány a potřebují při tom pohodlně sedět. Takže je předpoklad, že valná většina z nich oželí vyšší plodinový výnos a s hnojivem zamíří čile domů, čímž ovšem zahrada nenávratně přichází o své požehnání. Ženy jsou tedy pro daný účel zcela neperspektivní! Zachránit to můžeme už jenom my, muži. Tedy přesněji jen ti z nás, kteří ještě nejsme zcela zcivilizováni a svázáni moderními předpisy Evropské unie. Dále mezi nás rozhodně nepatří narcisové, metrosexuálové a rovněž i podpantofelníci, kteří si na tradiční úkon u stromu, pod přísným dohledem svojí polovičky, vůbec netroufnou. No, a kolik nás, přírodních hnojičů tedy zbývá? Čtvrtina populace? … Možná jsem až přílišný optimista. Když si uvědomíme, že před stoletím nás bylo ještě téměř 100% a nyní už zbyla jen chabá dvacetipětiprocentní hrstka, a navíc že vývojový trend je jednoznačně klesající, lze objektivně konstatovat, že budoucnost toho perspektivního hnojiva není růžová. Dokonce bych se nedivil, kdyby bylo v brzku zákonem zcela zakázáno!
(PS: …..a kdyby ho posléze objevili američtí vědci. )
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 16.212 (?), 2.12.2014 17:09
Nebo separační toaletu. Dva v jednom.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|