Lidská moč: hnojivo budoucnosti?

Nevím. Uvažovat o moči jako o přímém hnojivu, mi nepřijde zcela rozumné. Už jen proto, že moči obvykle nemáme po ruce tolik, kolik ke hnojení právě potřebujeme. Aspoň u nás doma toho tolik naráz nenamočíme.  A schraňovat ji do zásoby v nějakém sudu, to snad už vůbec ne. Nejrozumnější mi přijde lít moč na kompost. Urychlí to jeho zrání a dusíku ve většině kompostů nebývá nadbytek.

Zaryti bio můžou s celou rodinou vyměšovat do nádoby a mísit se savým materiálem a pak ukládat na kompost. Je opravdu škoda vyměšovat do mušle a ještě navíc velkým množstvím vody splachovat.

Jak už jsem psal, při ustájení v domácím chovu odtékala moč zvířat do jímky odděleně od hnoje. Pravidelně se musela vyvážet. Byla za tu dobu zkvašená, tmavě hnědé barvy příjatelného zápachu - močůvka, močka. V zahrádkářské literatuře se močůvka jako významné hnojivo neuvádí, obsah živin spíše nízký. Otázka sběru lidské moči je z různých hledisek - hygiena, estetika, prakticky neřešitelná. A to, že když jsem na zahradě načůrám do kompostu, mi úrodu nějak dramaticky neznásobí. Nehledě na to, že jsem na to sám, manželka to vinou fyziognomie či čeho dost dobře nedokáže.

Pane, nasadil jste mně svým tvrzením brouka do hlavy. Dle slovníku cizích slov je " fyziognomie (fysiognomie)"  překládána jako " výraz (obvykle obličeje)".... Hezký den přeje Jirka 

Připsal jsem taky nebo čeho, neb jsem si nebyl jistý správným výrazem. Pro vysvětlení, nešlo o nic zlého, měl jsem na mysli jistou rozdílnost jistých orgánů muže a ženy (pána a dámy, řekl by Mireček).

Nevím nakolik je toto téma odvážné. To co se od dobytka vyváží na pole je v podstatě totéž. Kde jste přišel na to, že 1kg Cereritu je hodnotově totožné se 190 metry čtverečními zeleného hnojení. Kterým rostlinným druhem se toto hnojení provádí.

Zhodnoťme tento způsob přírodního tekutého hnojení po praktické stránce. Doma máme asi každý(-á) z nás splachovací záchod. Pokud vykonáme biologickou potřebu přímo do něj, potenciální hnojivo je ztraceno, potrubím odchází nenávratně pryč. Takže abychom mohli toto přírodní hnojivo využívat ke svému prospěchu, musíme na domácí WC zapomenout. A začít používat nočníky. Kdo z nás to dá? Myslím, že nikdo! Komu by se chtělo vracet do středověku, že. Takže domácí shromaždování hnojiva pro jeho následná použití je, zdá se, passé. Jděmež ve svých úvahách ale dál. Mohou nastat situace, kdy právě nedlíme v domě, ale pohybujeme se v jeho vnějším okolí, či dokonce přímo na zahradním pozemku, k domu přilehlém. A zrovna v tomto okamžiku nás přepadne onen vtíravý pocit lechtavého nutkání. Z hlediska hnojení už tato situace není tak banální a jednoznačná, protože se nabízí vícero možností, jak situaci řešit. Nastává dilema: "kam s ním"? Významnou roli v nastalém rozhodovacím procesu sehrává rozdílná anatomická výbava u obou pohlaví. Jak známo, ženy jsou oproti mužům ve svých hnojivých schopnostech od přírody hendikepovány a potřebují při tom pohodlně sedět. Takže je předpoklad, že valná většina z nich oželí vyšší plodinový výnos a s hnojivem zamíří čile domů, čímž ovšem zahrada nenávratně přichází o své požehnání. Ženy jsou tedy pro daný účel zcela neperspektivní! Zachránit to můžeme už jenom my, muži. Tedy přesněji jen ti z nás, kteří ještě nejsme zcela zcivilizováni a svázáni moderními předpisy Evropské unie. Dále mezi nás rozhodně nepatří narcisové, metrosexuálové a rovněž i podpantofelníci, kteří si na tradiční úkon u stromu, pod přísným dohledem svojí polovičky, vůbec netroufnou.  No, a kolik nás, přírodních hnojičů tedy zbývá? Čtvrtina populace? … Možná jsem až přílišný optimista. Když si uvědomíme, že před stoletím nás bylo ještě téměř 100% a nyní už zbyla jen chabá dvacetipětiprocentní hrstka, a navíc že vývojový trend je jednoznačně klesající, lze objektivně konstatovat, že budoucnost toho perspektivního hnojiva není růžová. Dokonce bych se nedivil, kdyby bylo v brzku zákonem zcela zakázáno!

(PS: …..a kdyby ho posléze objevili američtí vědci. )

Technicky zase neni takovy problem mit doma 2 zachody, 1 na tekutou slozku a 1 na pevnou. Zachod na pevnou slozku bude dal odvaden do kanalizace a zachod na tekutou slozku treba do zakopane jimky nebo nadrzky, kterou po naplneni precerpam a muzu hnojit. Je to asi jen o zvyku a kazni clenu domacnosti. Proste zachod na curani mit zvlast.

Nebo separační toaletu. Dva v jednom.

Jenže ty záchody musíte splachovat, mýt a někdo i rád a často desinfikuje, zhusta chlórem. Když toto nebudete dělat, může nastat problém. Tedy, ne že by to nebylo možné, ale buď by bylo technické zabezpečení poměrně složité, anebo by to u Vás prostě smrdělo.