Banánovníky začínají usychat

Jasně, plocha aktivní kořenové části musí být v přirozené rovnováze s odparnou plochou listů a když se kořeny nemohou dostatečně rozrůst, dělá banánovník přesně tohle. Jinak ještě pozor na případné přehnojení, mělo by to za následek uhnití části kořenů a tedy podobný efekt.

Přesadil jsem ho, rosím ho a občas přihnojuji, má se k světu a metrové listy.

Takhle mi ho chudáka zlikvidovaly svilušky. Dal jsem ho ven, postříkal a teď už má jen jeden list který navíc potrhal vítr.

Takhle zablešený se hodí hodit jen do kompostu . Kupte si nový nebo zasaďte odnože, pokud nějaké má.

Vypiplal jsem ho ze semínka a odnože zatím nemá, tlačí na další nový list, zablešený už není bo jsem ho poumýval postřikem proti svilušce, bohužel napadení jsem zjistil až pozdě. Dával jsem to uvadání za vinu ostrému sluníčku a horku v pokoji, až potom jsem detailně prohlídl listy.

Nikam bych ho nevyhazoval, zasadil bych ho ven a zatím nezalíval aby neuhnil, až pořadně zakoření tak zalívat, svilušky venku na něm nebudou a banán poroste jak z vody, na podzim si ho vyrýpnete a dáte třeba do květináče.

... a takový fešák je z něj nyní.

Pan Wimpi napsal:

"To že jsou listy orosené a odkapává z nich voda je dokladem nízké vzdušné vlhkosti v místnosti."

Při teplote 22°C a relativní vzdušné vlhkosti 40%, je rosný bod 7,8°C. Pochybuju, že by listy měli teplotu rovnou nebo nižší než 7,8°C.

Nebo je to fyziologický rys banánovníku? Při nízké vzdušné vlhkosti v místnosti dojde k orosení listů. 

Děkuji za objasnění

Ono to úplně nesouvisí s rosným bodem. To je fyzika, či spíše termomechanika. Rostliny jsou trochu jiná disciplína - biologie, tedy obor živých organismů. To rosení, či spíše odkapávání vody z listů, které pozorujeme u některých tropických rostlin si vysvětluji laicky tak, že rostlina je navyklá na přirozené podmínky s relativně velmi vysokou vzdušnou vlhkostí ve svém okolí. A tomu jsou přizpůsobeny i přirozené odparné procesy z listové plochy. Pokud se rostlina dostane do nepřirozeného porstředí s nízkou vzdušnou vlhkostí, reaguje na to zvýšeným transportem vody do listů ve snaze zabránit jejich nadměrnému povrchovému vysušování. Protože transpotrní schopnosti kapaliny mezi buněčnými stěnami jsou u některých rostlin vysoké (viz například réva vinná), vzniká v rostlinných pletivech přetlak a voda se dostává i na povrch rostliny. Je to moje laická teorie, ale myslím si, že by to takhle nějak mohlo fungovat. Možná to nějaký odborník uvede na přesnější míru.

Říká se tomu gutace. Jinak banánovník jsem taky měl. Dva metry vysoký, zabral 1/4 ložnice. Už je v kompostu, překážel.