Asimina Triloba

      Na podzim 2016 jsem dostal a ochutnal Asiminu z Mladé Vožice. To je dost vysoko. A měli jí ve dvou ze třech zahrad spíše v polostínu, v žádném případě osamoceně, na úpalu. Viděl jsem i plodící rostlinu v nedalekém Hlasivu u Tábora a i v Táboře, což je také v dost vysoké nadmořské výšce. Na zem padaly plody zelené a asi za dva týdny doma v pokojové teplotě dozrály (pěstitelé mi řekli "...než začnou vonět je nejez..."). Chutí a vůní mi to přišlo podobné anoně (Cherimoya),  i semena podobně velká. Potom jsem si našel, že jsou příbuzné.    

No chut excelentná, vinimočná... to je spíš broskev, tohle je bych řekl zajímavá.Kaki je bych řekl chutnější.Ono záleží jak kdo to má v hubě nastavené.)

Taky já musím s radostí konstatovat, že se Asimina s mrazy vypořádala se ctí a nasadila velké množství " chrobáčikov". Doufám, že i opylovačů bude letos dostatek, ať jsou to mouchy, mravenci nebo i nějací chrobáčci.

To, že Asimina nepotřebuje střih, je pro mě obrovská výhoda. Na střihání stromků prostě nemám ten správný gen. Je mi líto každé větvičky. Můj stromek má 8 let a měla jsem to potěšení již třikrát sklidit úrodu. Když jsem jej kupovala, vůbec jsem netušila, co je vlastně zač. Líbil se mi název banán severu a kupodivu mě neodradila ani téměř astronomická cena.  Ještě, že mě to osvícení tenkrát potkalo!

Ještě obrázek, protože jsem se opoměla přihlásit.

No jo!  Teplé kraje. Moje Asimina je stále ve stadiu chrobáčikov, je tady pod horama chladno a permanentně fouká studený vítr. Nesnáším vítr! Stromek jsem dobře pohnojila a dokonce trochu popršelo. Vypadá nádherně, chodím ho pořád okukovat a kochám se. Zřejmě mu pořídím kamaráda, podumám, jakou odrůdu.