Výroba zeminy pod borůvky

Ahoj,

mám možnost téměř neomezeného množství smrkové štěpky, trávy a jiného zahradního odpadu - chtěl bych to zkompostovat, ale nevím, jaký správný poměr zvolit a co tam nedávat (dusíky, draslíky, vápníky atd. po rozkladu jsou pro mne španělskou vesnicí...)
Mím cílem je vyrobit část půdy s dostatkem živin pro borůvky za minimální investice a námahy a tu pak smíchat s kupovanou rašelinou, které je na živiny chudá (nemusel bych první roky mít borůvky jen na průmyslových hnojivech...)

Díky za každou kondtruktivní odpověď

Nebudou v tom prosperovat.

Ja som sadil do ozaj veľkých nádob. Zmes kupovanej rašeliny a smrekovej štiepky cca 50/50. Nič viac nič menej.  Už je to šiesta sezóna a čučoriedky bohate plodia a majú zdravý rast. Listy krásne sýto zelené, žiadna chloróza alebo zafarbenie do červena. Neviem kedy dôjde k "únave" pôdy v kvetináčoch, ale zatiaľ tomu nič nemasvedčuje. Hnojím poskromne, vždy iba na začiatku sezóny kryštalickym hnojivom určeným pre čučoriedky. Polievam bohato vodou zo studne(stredne tvrdá) aj keď sa to nemá. 

Aby jste dostal kyselý substrát, musel by jste vstupní surovinu fermentovat anaerobně. Pokud to má probíhat intenzivně (a ne po desítky let jako v přírodě) je to v amatérských podmínkách "ten smradlavý způsob špatného vedení kompostu". V profesionálních podmínkách je to bioplynová stanice, kde je zápach omezen jednak volbou netanogenních bakterií a v druhé řadě jímáním bioplynu a jeho spalováním na nepáchnoucí směs páry a oxidů.

V amatérské praxi je nejlepší prvotní fermentaci provést aerobně s dostatečnou vlhkostí a následně "mladý kompost" prolít síranem amonným a dávat pod borůvky jako mulč bránící vysychání pod to rozhozené čisté kyselé rašeliny.

Jinak k ekologickému přístupu na omezení používání těžené rašeliny asi toto. Zhruba 90% těžené rašeliny skončí jako palivo a zbylých 10 procent jsou málo výhřevné nadložní skrývky. Jestliže snížíme spotřebu rašeliny pro rekultivace a zahradnické účely o 20%, tak v objemu těžby se to neprojeví ani těmi exaktně matematckými dvěmi procenty, protože levné nadložní vrstvy někteří nakoupí výhodně pro účely spalování = vyrobí více CO2 za méně peněz.

Proto je možná nejrozumnější, odebírat vhodnou biomasu a kompostovat ji klasicky pro všeobecné použití na celé zahradě.

SfK

Ahoj, do díry 50cm hluboké, 50cm široké jsem vsypal 70l rašeliny a zbytek jehličí z lesa. Za 7let krom hnojiva na borůvky (jednorázově v květnu) jsem s tím nic nedělal a borůvek spousty.

Polovina rašeliny a polovina směsi z pilin, štěpky a mulčovac kůry. Na jaře síran amonný a pak sem tam cvrk hnojiva na borůvky. Mám borůvky v nádobách a ani po několika letech zatm žádný problém.

Záleží taky, jak kyselou půdu máte na zahradě. Rodiče vysadili na chatě u lesa na vysočině borůvky před 55 lety. Plodí dosud, za tu dobu dostaly jen asi 2x trochu hrabanky. 
   Já si pomáhám tak, že při zalévání (plastovou konví) přidám do vody občas trochu kyseliny dusičné. Oklyselí a zároveň pohnojí. Borůvkám to viditelně svědčí.
   Myslím, že kompostovaná smrková štěpka s trávou s přídavkem rašeliny může být pro borůvky vhodná. Je-li štěpky více, je vhodné dodat k jejímu rozkladu nějaký dusík navíc (síran amonný, močovinu, ledek amonný bez vápence, aj.). Nepřidávat do kompostu dřevěný popel a jiný zásaditý odpad. 

Mám borůvky ve směsi zhruba 2/3 rašeliny a 1/3 kůry s trochou písku. Prosperují slušně. Přidávám zjara rašelinu a piliny. Hnojím hnojivem na borůvky. Po třech předchozích pokusech s hrabankou, které nedopadly a akorát sebraly čas. Až pak jsem se dočetl od jednoho velkopěstitele, že bez rašeliny to nejde, zejména hrabanku velmi nedoporučoval.

Dobrý deň všetkým, 

bolo by vhodné pridať do vyššie spomenutých zmesí namiesto štiepky z ihličňanov štiepku z dreva orecha? Čistil som prednedávnom jeden zarastený priestor a mám asi 3 vrecia drevnej štiepky z orecha. Teraz premýšľam, či by to bolo vhodné dať pod čučoriedky ako nástielku. Niekde som sa dočítal o kyslosti orechových listov, predpokladám, že podobne je to aj s drevom a kôrou. No niekde inde bol text o škodlivosti orechového dreva pre iné rastliny, resp. o tom, že drevo je abiotické - podobne ako u gaštana napríklad. Tak teraz neviem. Ďakujem za radu.