Výroba zeminy pod borůvky
|
|
 |
 |
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 223.242 (?) 28.10.2019 8:30
Aby jste dostal kyselý substrát, musel by jste vstupní surovinu fermentovat anaerobně. Pokud to má probíhat intenzivně (a ne po desítky let jako v přírodě) je to v amatérských podmínkách "ten smradlavý způsob špatného vedení kompostu". V profesionálních podmínkách je to bioplynová stanice, kde je zápach omezen jednak volbou netanogenních bakterií a v druhé řadě jímáním bioplynu a jeho spalováním na nepáchnoucí směs páry a oxidů.
V amatérské praxi je nejlepší prvotní fermentaci provést aerobně s dostatečnou vlhkostí a následně "mladý kompost" prolít síranem amonným a dávat pod borůvky jako mulč bránící vysychání pod to rozhozené čisté kyselé rašeliny.
Jinak k ekologickému přístupu na omezení používání těžené rašeliny asi toto. Zhruba 90% těžené rašeliny skončí jako palivo a zbylých 10 procent jsou málo výhřevné nadložní skrývky. Jestliže snížíme spotřebu rašeliny pro rekultivace a zahradnické účely o 20%, tak v objemu těžby se to neprojeví ani těmi exaktně matematckými dvěmi procenty, protože levné nadložní vrstvy někteří nakoupí výhodně pro účely spalování = vyrobí více CO2 za méně peněz.
Proto je možná nejrozumnější, odebírat vhodnou biomasu a kompostovat ji klasicky pro všeobecné použití na celé zahradě.
SfK
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
 |
 |
 |
|
|
|
|
 |
 |
|
host - 241.3 (?), 27.10.2019 22:45, zobrazeno: 6327x
Ahoj,
mám možnost téměř neomezeného množství smrkové štěpky, trávy a jiného zahradního odpadu - chtěl bych to zkompostovat, ale nevím, jaký správný poměr zvolit a co tam nedávat (dusíky, draslíky, vápníky atd. po rozkladu jsou pro mne španělskou vesnicí...)
Mím cílem je vyrobit část půdy s dostatkem živin pro borůvky za minimální investice a námahy a tu pak smíchat s kupovanou rašelinou, které je na živiny chudá (nemusel bych první roky mít borůvky jen na průmyslových hnojivech...)
Díky za každou kondtruktivní odpověď
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 157.32 (?), 28.10.2019 18:18
Ja som sadil do ozaj veľkých nádob. Zmes kupovanej rašeliny a smrekovej štiepky cca 50/50. Nič viac nič menej. Už je to šiesta sezóna a čučoriedky bohate plodia a majú zdravý rast. Listy krásne sýto zelené, žiadna chloróza alebo zafarbenie do červena. Neviem kedy dôjde k "únave" pôdy v kvetináčoch, ale zatiaľ tomu nič nemasvedčuje. Hnojím poskromne, vždy iba na začiatku sezóny kryštalickym hnojivom určeným pre čučoriedky. Polievam bohato vodou zo studne(stredne tvrdá) aj keď sa to nemá.
|
|
 |
|
 |
 |
|
Standa_HK_ - Diamantový Zahrádkář (1484) - 223.242 (?), 28.10.2019 8:30
Aby jste dostal kyselý substrát, musel by jste vstupní surovinu fermentovat anaerobně. Pokud to má probíhat intenzivně (a ne po desítky let jako v přírodě) je to v amatérských podmínkách "ten smradlavý způsob špatného vedení kompostu". V profesionálních podmínkách je to bioplynová stanice, kde je zápach omezen jednak volbou netanogenních bakterií a v druhé řadě jímáním bioplynu a jeho spalováním na nepáchnoucí směs páry a oxidů.
V amatérské praxi je nejlepší prvotní fermentaci provést aerobně s dostatečnou vlhkostí a následně "mladý kompost" prolít síranem amonným a dávat pod borůvky jako mulč bránící vysychání pod to rozhozené čisté kyselé rašeliny.
Jinak k ekologickému přístupu na omezení používání těžené rašeliny asi toto. Zhruba 90% těžené rašeliny skončí jako palivo a zbylých 10 procent jsou málo výhřevné nadložní skrývky. Jestliže snížíme spotřebu rašeliny pro rekultivace a zahradnické účely o 20%, tak v objemu těžby se to neprojeví ani těmi exaktně matematckými dvěmi procenty, protože levné nadložní vrstvy někteří nakoupí výhodně pro účely spalování = vyrobí více CO2 za méně peněz.
Proto je možná nejrozumnější, odebírat vhodnou biomasu a kompostovat ji klasicky pro všeobecné použití na celé zahradě.
SfK
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 217.79 (?), 30.10.2019 20:36
Ahoj, do díry 50cm hluboké, 50cm široké jsem vsypal 70l rašeliny a zbytek jehličí z lesa. Za 7let krom hnojiva na borůvky (jednorázově v květnu) jsem s tím nic nedělal a borůvek spousty.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 96.35 (?), 1.11.2019 8:12
Polovina rašeliny a polovina směsi z pilin, štěpky a mulčovac kůry. Na jaře síran amonný a pak sem tam cvrk hnojiva na borůvky. Mám borůvky v nádobách a ani po několika letech zatm žádný problém.
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 84.74 (?), 6.1.2020 11:07
Dobrý deň všetkým,
bolo by vhodné pridať do vyššie spomenutých zmesí namiesto štiepky z ihličňanov štiepku z dreva orecha? Čistil som prednedávnom jeden zarastený priestor a mám asi 3 vrecia drevnej štiepky z orecha. Teraz premýšľam, či by to bolo vhodné dať pod čučoriedky ako nástielku. Niekde som sa dočítal o kyslosti orechových listov, predpokladám, že podobne je to aj s drevom a kôrou. No niekde inde bol text o škodlivosti orechového dreva pre iné rastliny, resp. o tom, že drevo je abiotické - podobne ako u gaštana napríklad. Tak teraz neviem. Ďakujem za radu.
|
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|