Černy jeřab (Aronie)

sousedka má muchovník lamarkii velmi ůrodný, nevím kde to vzala, ale ted vím, že to existuje.já ji měl ze semene a též málo rodila a nešlo se jí zbavit, má silné kořeny podobně jako dřín či líska.

Záleží na tom, jaké velikosti keř je - vloni jsem sklízel ze 3 keřů vysazených kdysi u železničního náspu - keře cca 2m vysoké, ale hodně do šířky, něco jako klasický šípkový keř. Z jednoho keře byly dvě a půl skládací přepravky. Nedá se to srovnat s keři arónií, které vídám v udržovaných zahradách. Asi 20 stromů stromových arónií je v nedalekém průmyslovém areálu a také při hlavní silnici na Prahu. Úrody jsou taktéž dobré, ale ty stromy při silnici postupně odumírají.

Jinak aróniím se dost věnují Poláci, a to jak pěstování a zpracování, tak i výzkumu (hlavně lékařskému).

Asi třicetiletý stromek Aronie štěpené na jeřabině nevydržel druhé přesazení, a po několika létech uschnul.Právě z Polska jsem si dovezl letos nový stromek, a zdá se, že není štěpován vůbec.Co mi doporučíte... mám ho zapěstovat jako keř, nebo ponechat stromek s kmínkem.Jak velký, široký habitus vznikne po víceletém pěstování keře?Není množství úrody diametrálně odlišné na neštěpeném stromku/keři?

Záleží na stáří a podmínkách, jaké jim vytvoříme. I keře mohou být dosti "objemné". Stromkům (roubovaným na jeřábu ptačím) jsem nějak nepřišel na chuť. Stromek zapěstovaný z keře jsem snad ani neviděl, ale zapěstovat asi půjde, ale pravděpodobně bude mít menší úrodu, než ponechaný keř. U roubované aronie to bude jiné.

Stromky s hlavním kminkem(kostrou) se zdají být pevnější, než na všechny strany rozevlátý hábitus keře.Musí být ovšem možnost okolo kmínku, a pod korunkou trávní porost ošetřit sekačkou.

Stromek roubován na bujně rostoucím jeřábu není, proto mohu počítat s menším prostorovým místem.Ostatně ani velkou úrodu nepotřebuju, proto mi menší stromek postačí.

Stromek vypěstovat z keře jistě jde, ale bude odnožovat od kořenů  (což ostatně planá jeřabina dělá také). Velikost stromu aronie naštěpované na ptačím jeřábu je paradoxně nepřímo úměrná teplotě polohy. Tedy největší koruny tvoří v horách. Alespoň tak jsem to vypozoroval. Asi hrají roli i jiné faktory.

Černý jeřáb je úhledný okrasný keř velikosti rybízu.Pro přiblížení očím se arónie černoplodá často roubuje na kmínek jeřábu ptačího. Není to řešení nejšťastnější.Podnož je podstatně vzrůstnější a silný kmen nevypadá dobře. Jeřáb ptačí má také velkou stálou tendenci přerůstat arónii. Proto je potřeba, aby všímavý pěstitel odstraňoval větvičky s dělenými listy, jakmile se objeví.Arónie černoplodá je velice nenáročná a patří mezi ovocné druhy, které se dají pěstovat nejvíce na sever. Poroste tedy u nás dobře i na horách. Při zastínění jsou keře vysoké, málo větvené a i méně plodící.Půda je vhodnější vlhčí a může být i kyselá. Starší keře občas prosvětlíme vyřezáním celých větví hned u země. V zahradě můžeme jistě černý jeřáb vysadit mezi stejně vysoké okrasné keře, ale velice pěkně vynikne i samostatně umístěný v travnaté ploše.Občas se můžeme v nabídkách zahradnictví setkat také s druhem Aronia arbutifolia, jehož český název by mohl znít arónie planikolistá nebo též temnoplodec planikolistý.Na rozdíl od černého jeřábu jsou plody této dřeviny jasně červené. Plody jsou sice jedlé, ale trpké.

Nojo, jedna věc je zkopírovat, co někdo napíše, jiná věc je mít aronii na zahradě. Není výjimkou, že jeden strom mi přinese 50 i více kilo plodů, což tedy keř rybízu ani náhodou. Že je aronie dekorativní, to je pravda, ale nejedná se o okrasný keř, nýbrž o ovocnou plodinu. Ostatně popsána je v každé pomologii - např. v modré Dvořákově z r. 1978.

Nojo, jedna věc je zkopírovat, co někdo napíše, jiná věc je mít aronii na zahradě...

Vždyť jedno druhé nevylučuje.Pěstoval jsem aronii naroubovanou na červeném jeřábu, a nyní budu pěstovat aronii neroubovanou, proto mě zajímalo, jak velký habitus v budoucnu čekat.O velkou úrodu nestojím.

Dobrý den,

pěstujeme také aroniii, keře jsou dost husté, musím je prostříhat. Ví někdo prosím o tom, že by bylo možné dávat větvičky aronie králíkům k okusu? Díky předem, Pavel, pavel.pavlina.su@gmail.com