Vyvýšené záhony

Paní Blážo, nějak nechápu, proč chcete mít ty záhony vyvýšené.

Podle toho se také volí technologie, jak toho dosáhnout.

No a to je právě můj dotaz - jestli se vyplatí mít vyvýšené záhony.

Chci je mít proto, že na nich prý všechno úplně zázračně roste...

B.

No průběžně..Řekněme, že dle požadavku a materiálu jsem dělala každý rok, nebo ob rok. Materiálu není tolik a během sezóny se slehne, průběžně se záhon zvyšuje, ale vzhledm k terénním úpravám nemůžu říct o kolik. Nic neruším, pokud mám kompost tak ho přidávám.

Zahrada je dost je svahu.. Mým cílem je spíš vylepšení půdy, která bývala těžká a kamenitá. Pak jsem dost let nic nepěstovala a nyní záhony vytvářím i jinde. Navíc šetřím práci s transportem kompostu a kompostovacími místy a urychluji si tvorbu záhonů. Slehnutí závisí i na materiálu - listí se slehne odhadem na 1/10, plevel s kořeny a hlínou na třetinu - ten do záhonů nedávám, ale používám většinou přímo na pěstování jako samostatný záhonek třeba na brambory..  V průběhu pěstování lze mulčovat trávou a tu pak zarýt. Nemám jednotný postup, vycházím z okamžité situace, množství materiálu a potřeby záhonů.. EM

Já druhým rokem postupně buduji vyvýšené záhonky za pomoci starých fošen, rozměry nejsou tak velké jako má pan Zdeněk, délka je 2-4 metry, šířka 30-50 cm, výška stěny 20-25 cm. Vzhledem k nedostatku organického materiálu plním tyto záhony jen zeminou, šlo mi hlavně o zvednutí výšky proti případné vysoké vodě. Stěny z fošen umožňují jednoduché umístění drátěných oblouků pro zhotovení tunelu z bílé netkané a nakrytí černou netkanou textilií. Začal jsem tak s jahodami, lilkem, na podzim jsem do takového záhonu vysadil česnek, letos vybuduji další hlavně pro takové plodiny, které je nutno v mých podmínkách nakrývat tunelem (kedlubny, ředkvičky, košťály) a co místo a materiál dovolí (lilek, okurky, rajčata, nějaká ta paprika). Víceméně mám v plánu takovými záhony "objet" všechny chodníky na zagradě. V případě nedostatku fošen zvažuji na sebe dvě-tři řady vyřazených betonových vinohradnických sloupků (8/8 cm) nebo jednoduše stěny vybetonovat v síle asi 5 cm a délce 2,5 m. V mém omezeném prostoru zahrady je takové řešení možné protože zůstane "natrvalo", možnost jiného umístěním záhonů totiž malá zahrada neumožňuje.

Ještě se budu muset podívat po nějakém opravdu spolehlivém zdroji biomasy dospod záhonu, zkušenosti s neověřenými jsou velmi špatné.

Dobrý večer. Děkuji za pochvalu. Obrubníky jsou vysoké jenom 18 cm.Tudíž o tento rozměr je záhonek jakoby zvednut nad terénem. Samozřejmě, když si vybudujete základnu třeba metr nad terénem bude záhonek metr plus obrubníček.

 Do ohrazeného prostoru dávám hlavně kosenou trávu, listí, natě a dvacet procent písku. Příležitostně sebrané krtince a dřevěný popel. Použitá stavební geotextílie /400 g/m2 kupuje se ve stavebninách/ vydrží v záhonku 30 a více roků. Samozřejmě při takto tenké vrstvě výživného substrátu se nesmí používat rýč!!! Vytvořená zemina je velice kyprá, vzdušná a stačí ji jenom obrátit lopatou. Organický materiál se hodně slehává, proto je třeba při každé příležitosti stále dopňovat listí, trávu a písek. V tomto substrátu roste plevel velice málo a dá se snadno i s kořínky vytáhnout.  Odpleveluji dvakrát za vegetační období. Tráva připravená na jednom snímku je budoucí záhon pro sadbu brambor v tomto roce. 

 Záhony takto upravené se vyplatí, protože rostlinky mají nohy v teple a to je podle mého soudu hlavní faktor ovlivňující růst i v 800 mertech. Dále po teplých, suchých stěnách obrubníčku neradi "chodí" slimáci. V ohraničeném prostoru si můžete namíchat substrát jaký chcete a také kdykoliv vyměnit, Někomu se bude zdát, že 18 cm substrátu je málo, ale on se ještě více slehne i na 10 cm a i v této vsrtvě je schopna i kořenová zelenina krásně vegetovat a dorůstat. Mrkev, petržel je   macatější.Bohužel kořeny této zeleniny jsou ukončeny dvojákem i trojákem. Je to dáň za slabou vrstvu zeminy. Na druhou stranu mohu kořenovou zleninu na podzim přihrnou zeminou a do jara prostá okusu nechat krásně přezimovat. Ještě bych dodal, že do záhonů neleze oddénkový spodní plevel.

   Paní Balženko, záhonky takto upravené se vyplatí!!. Loni jsem zasadil 1 kg cibule sazečky a sklízel jsem 118 kg hotové cibule. No a tento výnos mi zapatil náklady na delší záhon.

Byla mi několikrát položena otázka proč nemám mocnější vrstvu substrátu. Jsou dva limitující faktory. Obrubníky se nedělají větší. Dále méně hlíny se dříve a snadněji prohřeje což pomůže rostlinkám rychlejí růst, protože máme o honě kratší vegetační období a více srážek. Na závěr si dovolím přiložit fotku jak jseme sklízeli kedlubny giganty.  Zdeněk        

Úchvatné! A jistě i vynikající  A ještě lepší je, že na zahradu berete i ty dva šikuly. Dočista jste mě nadchl, pokud máte, prosím, přidejte fotky, je ideální čas nechat se inspirovat do další sezony. 

Dobrý večer. Na prví fotce je salát Ledáno, na další je květenství cibule, potom následuje kopr a na konec hlávkové zelí.  Fotek mám hodně, protože je profesně potřebuji. Zdeněk, liberdazdenek@seznam.cz

fotka č.2

Omlouvám se, ale nějak to blbne. Pokusím se nahrat poslední fotku. Zdeněk

Úžasné! Zvlášť mě překvapilo že můžou být tak nízké. Já bych radši vyšší aby mi do nich nedosáhly kachničky které mám na ozdobu, vajíčka a taky (možná hlavně) sběr slimáků :-) Brzo na jaře ale touží na mé malinké zahradě po každém čerstvím klíčku, tak záhonky oplocuji takovým hezkým plůtkem z vrbového proutí. Sbírají jen okolo a i to BOHATĚ stačí :-) Chtěla jsem jim tedy z aodměnu zvětšit prostor alespoň o chodníčky mezi záhonky. Budu moít ale málo organického materiálu, tak by pto mě tohle bylo řešení.

Pěstuji ale hlavně rajčata a dýně, myslíte že je to vhodné i pro ně? Jak vysoké by potřebovaly?

Díky