Mrazy v březnu 2013

Nynější zima je prý způsobena nezvykle masivním táním ledovců v Arktidě. Zpráva obsahuje podrobné vysvětlení, jak tento jev ovlivňuje počasí například zde u nás. Včera večer vyšla tato zpráva na novinkách cz., takže si ji můžete prostudovat. Jak je ustáleným zvykem, tak se v ní uvádí, jak toto globální oteplování vede a povede k extrémním výkyvům počasí. Jako jeden z příkladů se uvádí velké množství srážek v minulém létě. Přitom ale podle klimatických map patří čevenec a srpen dlouhodobě k měsícům z největším množstvím srážek v roce na našem území. Takže proč se divit tomu, že v létě prší? Já bych si také raději přál teplé a suché kontinentální léto. Ale to bych se musel přestěhovat o "nějaký ten kilometr" na východ. Ne, opravdu se nejmenuji Václav Klaus, jen si prostě uvědumuju, že žiju ve střední Evropě, kde zima může být teplá i studená, stejně tak jako i jiná roční období. Může stále pršet nebo může být od jara do podzima vedro jako v sedmačtyřicátém roce minulého století.  Až budu mít ovoce na stromech a bude mně z důvodu neustáleho deště hnít, tak mě to bude štvát, ale musím si prostě uvědomit kde žiju, a že se toto území nikdy nepromění v teplou a suchou Kalifornii, kde skoro stále svítí slunce

Ledovce tají a proto je nyní zima, ledovce tají a proto bylo v únoru teplo???

No - a to prý na jednom pólu ledovce tají a na druhém se pro změnu zvětšují  ...           Lída

A to sa mi zdá logické. Bajas.

Michal K: Ale to jsme pořád u toho konstantního příkonu energie. A CO ty výkyvy způsobuje nikdo nemá ani páru, i kdyby měl osum nobelovek. Záměrně píšu co, nikoliv kdo.

PzP: Já bych nechtěl do stepi. Bral bych to spíš o kousek jižněji, nějaký jih Rakouska nebo sever Itálie, ideálně na jižním úbočí nějakého masívu. Kärnten nebo tam někde. Jenže tam by zahrádkaření bylo o ničem, protože by mě zeleninou a jabkama zavalili. Škoda že to Karel IV. neudržel. To že u nás je nevyzpytatelná směs přímořského a kontinentálního podnebí se ví dávno, akorát se na to furt nadává. 

sever Itálie, ideálně na jižním úbočí nějakého masívu...tak, tak, byl jsem začátkem března na severu Itálie v Brixenu, tam už i kvetli nějaké keříky, listky na pár stromech rašili. Jsem se natěšil na jaro, jak budu doma sadit keříky (ještě jich potřebuji vysadit několik set).Ale ouha, přijedu domů na Třinecko, a tady jak na Sibiři, od té doby dvakrát napadl sníh, hezky bylo za 3 týdny jen jeden den, a to minulá středa. A od té doby napadl sníh, fičí severák, venku nevydržím dýl jak 10 minut, taková zima nebyla za celou zimu.

No vidíte a nás učili, jak Havlíček v Brixenu chřadnul...

Já jsem spíš myslel jihovýchod, jižní Ukrajinu, Gruzii, Arménii, Uzbekistán atd. nebo Středomoří, ale to je na jih. Ale stejně by mě i zajímalo, kam až se dá co vypěstovat třeba ve středním Rusku. Třeba ve městech na východ od Moskvy (asi 100 až 200km) byla letos zima místy velmi podobná té naší, jen z mírným rozdílem nejnižších nočních teplot. Ale dlouhodobě to sledované nemám. Asi tam může být někdy pěkná kosa. V létě tam mohou být větší hice než tady. To bylo myslím právě před dvěma lety, ta skoro čtyřicetistupňová vedra. Celkové množství slunečných dnů v roce by tam mohlo být taky větší, než tady.

Jasně, že není ještě nic jistého. Když unikneme jarním mrazíkům, tak nám může v létě díky dešťům ovoce shnít nezralé na stromě. Kroupy jsem zatím vždycky úspěšně přečkal. S těmi pupeny meruněk se mi to zdá nějaké zvláštní. Vypadají jako by se před mrazem zatáhly. To některé švestkové pupeny to nepřežily a opadaly. Ale jen minimum. Jednak mám pod stromy sníh, tak je to krásně vidět, co kde opadalo a nakonec se zdá, že ty šveskové pupeny jsou méně odolné, než mnohem dříve kvetoucí meruňky.

Výkyvy počasí jsou celkem normální.Asi před pěti lety mrzlo do 28.března.Jinak výkyvy v průběhu času jsou dost velké.Před tisíci lety se v Grónsku pěstovalo obilí, takže bylo o dost tepleji, než dnes.V 16.století v Londýně na zamrzlé Temži pořádávali trhy.V dnešní době že by Temže někdy zamrzla si nikdo neumí představit.Když bylo mnoho cyklů doby ledové, určitě bude další i bez zásluhy člověka.

Jinak mluví se stále o kysličníku uhličitém jako o skleníkovém plynu, ale málo kdo ví, že rozhodující skleníkový plyn je obyčejná vodní pára.Při absenci vodních par v ovzduší by byla průměrná teplota nižší o několik desítek stupňů a byla by pod -30.Jak je to tedy doopravdy složité si málokdo dokáže představit.

Vliv vodních par na teplotu znají právě velmi dobře zahrádkáři.Stačí v noci lehký opar, ani nemusí být zamračeno a teplota v noci je o dost vyšší než kdyby bylo úplně jasno.Jednoduše se zdaleka tolik tepla nevyzáří.Vodní pára jej zadrží.Všimněte si toho i v létě.Když je v ovzduší velmi málo páry-stíny jsou velmi ostré a hluboké-tehdy na osluněné části těla je Vám horko a třeba na záda, kde slunce nesvítí, by to chtělo kožich.P