Vylamování květů u mladých stromků

Chtělo by to zjistit hodnoty povrchového napětí v kombinaci různá smáčedla + voda. Určitě to výrobci mají k dispozici. Hodnota povrchového napětí čisté vody je 74 dyn.

Je otázkou, zda povrchové napětí je jedinou vlastností, jež ovlivňuje dobrou přilnavost postřiku k listům. Ve fyzice tápu, ale nehraje roli i kapilarita?

Dovolím si připomenout, že kapilarita je jev, který se uplatňuje při elevaci (vzlínání) nebo depresi kapalin v tenkých trubicích. Na našich zahradách ji pozorujeme při vzlínání vody z nižších vrstev do vyšších póry v zemině.

Kvalitu ovlhčení listu kapalinou má opravdu na svědomí povrchové napětí v dané soustavě.

Zdravím - J.

Jasně, že můj "srovnávací test" je ryze subjektivní, laický. Nicméně jeho výsledek je natolik jednoznačný, že já osobně již nepotřebuji konat nějaké další podrobnější objektivní analýzy. Aktivační účinky koncentrovaných sponátů neznám, doma je nepoužíváme, proto budete muset asi další krok udělat pane Miloši Vy a zkusit porovnat oba přípravky sám. Možná to v tomto případě už tak jednoznačně nedopadne, ale o to zajímavější pokus by to byl. Poznámku pana JR o tom, že bych měl Silwetem zkusit mýt nádobí tak nějak nechápu. Já jsem před tím používal Jar jenom proto, že to byl jediný běžně a rychle dostupný prostředek, který má aktivační účinek. (Aktivace povrchu je právě ono snížení mezimolekulárního napětí). Odmašťovací schopnost saponátu, pro kterou je používán při mytí nádobí byl v daném případě efektem sekundárním a ve své fyzikální podstatě nežádoucím.

Nu, ono to s tou kapilaritou možná trochu souviset bude. Když si vzpomenu na hodiny fyziky, ukaztovali nám, jak kapilární elevací se zvedne kroužek hladiny vody při stěně sklenice vzhůru. Když byla sklenice vylita voskem (pro vodu nesmáčivým) kroužek se tlačil dolů. Ze stejného důvodu vidím velký rozdíl v ulpění tekutiny na listech při postříkání např. kopřivy a voskovky.

Poznámku o tom, že by pan Wimpi měl Silwetem zkusit mýt nádobí jsem myslel v nadsazce. Je dobre si uvedomit, ze jednoucelove smacedlo a saponat nejsou jedno a totez. Nejlepe, kdyz si kazdy, obdobne jako pan Wimpi, vyzkousi a vyhodnoti Silwet a pote se rozhodne, zda ho bude pouzivat ci nikoliv. J.R.

Nedávno som pri návšteve OBI prešmejdil regály s agrochemikáliami a vyspovedal predavačky v záležitosti zmáčadiel. Po preštudovaní návodu prípravkov začínajúcich slovom Bio som bohužiaľ nebol nadšený skromnou účinnosťou, ktorú niekde aj výrobca na obale priznáva. Repkový olej či mliečny albumín uvádzaný ako účinná látka ma nepresvedčili. Potom som objavil Pomocný přípravek na ochranu rostlin Break thru s obsahom neionického trisiloxanového zmáčadla a penetrantu a ten som si aj kúpil. Používam ho vo vinohrade aj v záhradke. Do očí ani do jazierka ho striekať nebudem a o lepšej penetrácii postrekov a listových hnojív do systému rastlín v porovnaní so saponátmi som skálopevne presvedčený. Ak má niekto negatívne skúsenosti s týmto prípravkom, alebo dokáže seriózne a hlavne exaktne vyvrátiť tvrdenie výrobcu, dajte vedieť, rádi sa poučíme. 

Rád by som upriamil pozornosť tých, ktorí doma experimentujú s účinnosťou rôznych zmáčadiel, na prípravok Break Thru S 240, ktorý som zakúpil v OBI. Množstvo vyčerpávajúcich informácií sa dá bezproblémovo nájsť na nete. Skutočnosť, že toto zmáčadlo dokáže roztiahnúť kvapku vody do plochy 54 cm2 (!) svedčí o tom, že je to výrazný pomocník pre poľnohospodárov znižujúci vďaka úspore postrekových chemikálií finančné náklady pri chemickej ochrane. Záhradkárov a vinohradníkov by mohlo zaujímať, že Break Thru výrazne napomáha prestupu populárnych ale ťažko migrovateľných strobilurínov cez kutikulu listov do systému rastlín. Tým sa nielen zvýši účinnosť a nástup kuratívneho účinku týchto fungicídov, ale hlavne vďaka menšej ceľkovej dávke chémie ostáva v ekosystéme menej reziduí. Rozumní ľudia niekedy vymýšľajú aj rozumné veci.

Moderné siloxanové zmáčadlá sú síce oproti saponátom výrazne drahšie. Pre vyše uvedené výhody však neľutujem tých niekoľkých éčiek zaplatených za kvalitný prípravok, ktoré človek na inom mieste neraz minie za úplné zbytočnosti. 

Ke zdejší zbytečně plamenné při zda-li použít smáčedlo či nikoli a zda-li je to dobrá nebo zlá chemie:

Každý kdo si o mimokořenové výživě přečetl aspoň něco ví že nepoužít moderní organosilikonové smáčedlo je hřích!

Jako důkaz vám poslouží vaše vlastní oči.

U většiny rostlin vám postřik vytvoří na povrchu listu kapky, využijete tedy jen zlomek listové plochy, a účinnost hnojení bude minimální.

Přírodní smáčedla na bázi hydrolyzátů kolagenu fungují velmi málo přes silné marketingové řeči o smáčivých a lepivých schopnostech...

Pokud použiji 2-5 kapek smáčedla Silwet na litr, listy jsou CELÉ krásně lesklé a je vidět že je povrch DOKONALE smáčený.

A s těmi pár kapkami vyzkoušeného a celosvětově povoleného smáčedla (navíc rozptýleného v malém množství na velkou plochu) si příroda jisto jistě poradí nemějte zbytečné obavy.