Vylamování květů u mladých stromků

Já jako smáčedlo používám přípravek s účinnou látkou pinolene a přidávam ho i do listového hnojiva již léta.

No škodlivý to asi nebude, ale stejně by to byl pěknej sajrajt. A asi oba nevíme, jaké látky měl onen výzkumník na mysli. Mám ale tušení hraničící s jistotou, že o pudingu to nebylo. Víte, ono to vypadá, že jste mne dostala, ale se stejnou logikou můžu napsat tužidlo a myslet cement.

K používání smáčedel zde proběhla širší diskuse někdy z jara, ale nevím už v jakém vláknu. Konkrétně k Silwetu, Cittowetu a dalším. Takkže by bylo zbytečné to všechno opakovat. Jenom připomenu, že v současné době existuje veliké množství smáčedel na našem trhu, některá firma má třeba 3 i více.
Jen malinká část z nich se prodává v malospotřebitelském balení. A jiné to nebude, protože v rukách laika může dojít ke škodám na ošetřované kultuře. Jsou to zejména smáčedla na bázi vyšších alkoholů nebo olejů, kdy aplikací za nesprávných podmínek může dojít k popálení ošetřované kultury.
Já osobně používám smáčedla zřídka, protože k aplikaci pesticidů a listových hnojiv používám měkkou vodu z potoka (kdo chytá dešťovou, tím lépe) a aplikace provádím za vhodných podmínek. Pokud přeci jen někdy smáčedlo použiji, tak Silwet nebo Mero, u systemických fungicidů Velocity.
Jar, který používá p.Wimpi lze také akceptovat. Před 25lety byl k dispozici pouze Cittowet, příp. AtPlus a možná ještě něco. Tak jsem v případě potřeby také použil Jar, a to nejen na své zahradě (bylo to i o penězích).

Dotaz na hosta - xxx.xxx.41.143 (?) 12.6.2013 18:17

Jaky přípravek s účinnou látkou pinolene kupujete (Agrovital)? Jakou pouzivate koncentraci a jake s nim mate zkusenosti, resp. co zhruba tak pestujete ? J.R.

Občas sa na fóre stáva, že sa od témy v názve vlákna odbočí na inú. Tak sme sa od vylamovania kvetov vysadených broskyňových stromčekov dostali cez listovú výživu až k používaniu zmáčadiel pri aplikácii hnojív na list. Že sa o podobnej téme nedávno diskutovalo, to istotne väčšine diskutujúcich nevadí. Veľmi sa mi páčil príspevok pani Zuzany. Myslím, že týmto smerom sa pomalúčky uberá vývoj nových- menej agresívnych preparátov používaných na zvýšenie priestupu výživných a ochranných látok cez listy do systému rastlín. Zaujímalo by ma, či aj pán Wendy, ktorý má bohaté skúsenosti s hnojením na list v obrovskom broskyňovom sade, používa podobné látky. Je sympatické, že takéto látky sa v širokom meradle používajú nielen v poľnohospodárskej veľkovýrobe, ale princíp znižovania povrchového napätia roztokov aplikovaných na list využívajú aj drobní záhradkári. Názor p.Vinšálka, že "přidávat smáčedla k listovému hnojivu je naprosto nerozumné", sa ukázal ako názor "k ničemu". Odborné články nám približujú seriózne údaje a kvantitatívne zistené výsledky v percentách využívania živín po aplikácii zmáčadiel a iných pomocných látok. Podľa názoru p.Petra z Pardubíc "Postřik účinkuje jen dokud je vlhký. Když uschne, už se do listů nedostane. Stačí asi půl hodiny, aby po postřiku nepršelo, ne týden." Bohužiaľ aj toto je iba súkromý názor. Moderné výskumy dokazujú, že čas prenikania jednotlivých prvkov je rozdielny a závislý nielen od ich náboja (kationty, anionty), veľkosti, druhu, ale napr. aj v závislosti na vlhkosti vzduchu. Za pol hodiny rozhodne nie je všetko vyriešené. Večerná či ranná rosa zrieďuje vrstvičku zaschnutého roztoku na povrchu listu a preto cez deň je prienik do listov a využitie hnojivého roztoku nižšie ako v noci. Práve tam, kde sa listovou výživou sleduje rýchla náprava poruchy výživy u ovocného či okrasného stromu, môže prídavok zmáčadiel, detergentov a iných pomocných látok výrazne ovplyvniť účinnosť zásahu. Kiež by na trhu bol čo najväčší výber týchto prípravkov v drobnom balení.

Když jsem byl mladý, dočetl jsem se, že k postřiku je vhodné přidat smáčedlo, zejména, stříkáme-li na listy, které jsou hladké a špatně smáčivé. Zabráníme tím, aby postřiková tekutina odpadla v kapkách, naopak aby vytvořila vlhký film pokrývající co největší plochu rostliny. Používal jsem doporučované mléko nebo pivo, silnější detergenty jako saponáty jsem na zahradě používat nechtěl a vyráběny Citowet nebyl k sehnání.
    Později jsem začal používat ekologické mycí prostředky vyráběné z kokosového oleje, biologicky odbouratelné - tuším Celestina se to jmenovalo. Ale nedávno jsem se dozvěděl, že v současné době jsou biologicky odboratelné prakticky všechny saponáty na trhu a že je to vlastně jedno, co použijeme.
    V posledních destiletích zjišťuji, jak moc je provázána věda a výzkum s byznysem. Mnoho seriózních výzkumů a studií je sponzorováno firmami (v mém případě farmakologickými) a to do té míry, že se jejich závěry lze řídit jen s velkou opatrností a rezervou (neplatí asi pro impaktované zdroje). Od té doby hledím na mnohé výzkumy v časopisech (i odborných) s nedůvěrou a raději se snažím víc používat vlastní rozum. Že situace v zemědělství je přinejmenším podobná, mě přesvědčil syn - absolvent MZLU
Malý příklad. Saponáty se přidávají do vody proto, aby ruce, nádobí, nábytek šly lépe umýt. Proto se mi težko věří údajům,  že komerční smáčedlo - tedy látka podobně snižující povrchové napětí má přesně opačný účinek - zajistí, že postřk je odolnější ke smytí deštěm. Při ceně v desítkách Kč za 10 ml postradatelného přípravku je důrazná reklama nanejvýš vhodná.

Mohu potvrdit, že v zemědělském výzkumu je situace podobná, i když ne tak silně a v takovém měřítku. Ale co se "chce" prosadit, to se, kolikrát i přes (ne)logiku věci, prosadí. Jinak výsledky podobných výzkumů jsou často protichůdné, byť s odkazem na prestižní výzkumné instituce, příp. jeden zveřejňovaný a prosazovaný výsledek je součástí celku a v tom globálním pohledu se jeví úplně jinak.

Nemusíme chodit daleko - mléko, víno, káva, pivo... - pijte×nepijte, zdravé×nezdravé... Chce to brát s rezervou a trochu (více) selským rozumem

Kazdy diskutujici vicemene zustava na svych pozicich. Smacedlo Silwet mi bylo doporuceno (jednim velkym pestitelem) k pripravku Vertimec, ktery je translaminarni a postrik by mel pokud mozno naprosto idealne pokryt listy. Bez kvalitniho smacedla udajne klesa ucinnost Vertimecu na 80% oproti pouziti se smacedlem (u roztociku jahodnikoveho). Jinak k vysledkum vyzkumu jsem rovnez rezervovany, navic je otazkou, zda vzdy maji pro male pestitele smysl. Smacedla Silwet davam 1 ml na 10 l, takze cena jednoho postriku se zvysi o par korun. Do samotneho listoveho hnojiva jsem Silwet nikdy nedaval a nikdy davat nebudu. J.R.

Zde probíhající diskuse na téma" smáčedla - pro a proti", mě inspirovala k tomu, abych si ze zvědavosti koupil výše uvedené komerční smáčedlo a porovnal jeho bájné a některými zdejšími účastníky fóra vychvalované účinky s běžným kuchyňským saponátem. To bude můj osobní vklad do oblasti "věda, výzkum kontra selský rozum".