Vylamování květů u mladých stromků

Souhlasím s p. Vysloužilem, že výrobci agrochemikálií věnují na martketing obrovské prostředky a využívají k tomu i výzkumné ústavy. U těch největších firem, často produkujících léky i pesticidy (počátek jejich vývoje se prováděl v stejných laboratořích) jde o miliardy.
Neméně aktivní jsou i firmy nabízejíci " jen" generika.
Pro některé malé firmy, naše i zahraniční, se staly hitem třeba listová hnojiva. Člověk se pak nestačí divit, když v prodejnách pro drobné pěstitele jsou řady lahví s co nejefektněšími obrázky, květů, plodů atd. nejrůznějších zahradních i bytových rostlin. Stačí si však přečíst složení takového hnojiva za třeba 70 kč lahvička a zjistíte, že to je produkt, ala limonáda ze supermarketu - lahev za 6 Kč, jen je v slušivém balení.
Znám maloprodejce, kerého bolí hlava z toho, jak v pondělí přijdou zákazníci a budou požadovat produkt, který v neděli ukazovali v televizi.
V 90. letech velcí pěstitelé zažili např. celorepublikové masírování campoforty jednoho nejmenovaného výrobce. Tehdá to vypadalo, že bez campofortů se v sadech a na polích vysokých úrod nelze dočkat.
Toto jsou však jen nepatrné střípky z tohoto vzkvétajícího byznysu.

Za najrozumnejší názor v tejto diskúsii považujem výrok: "Chce to brát s rezervou a trochu (více) selským rozumem." Myslím, že to platí nielen pri používaní zmáčadiel v postrekoch, ale toto akési jedenáste prikázanie by si mali zobrať k srdcu hlavne chemofilovia, ktorí si predpisovo preventívne oblievajú svojích miláčikov v záhradke množstvom chémie, proti ktorej je Silwet mierumilovným baránkom. Zo zmáčadiel a iných podporných látok zlepšujúcich prenikanie ochranných a výživných látok do systému rastlín netreba zbytočne robiť strašiaka. Výskum a veda idú dopredu a že ich zneužíva aj množstvo neserióznych výrobcov a platených propagátorov, za to my záhradkári nemôžeme. Zdravý rozum mi hovorí: priveľa chémie NIE, ale prečo nepoužiť šetrný prípravok na prírodnej báze? Verím, že je stále účinnejší ako klasická, dnes všadeprítomná JAR.

Zdravý rozum mi hovorí: priveľa chémie NIE, ale prečo nepoužiť šetrný prípravok na prírodnej báze?,

Souhlasím a proto jsem zvědavý na Wimpiho výzkum. Ještě bych připojil k Jaru i mléko, mýdlo, a jiné přípravky na přírodní bázi.  Tuším, že povrchové napětí jsme měřili na praktikách z chemie stalagmometrem. V podstatě by stačilo porovnat, kolik mililitrů získáme nakapáním třeba 200 kapek destilované vody s různými typy smáčedel.

Myslím si, že výrobcovia zmáčadiel už majú účinnosť svojích preparátov zmeranú a porovnanú s klasickými tenzidmi. Oproti saponátom sú napr. organosilikónové prípravky výrazne účinnejšie, čo je dôležité pri aplikácii postrekov za nestáleho počasia, pred príchodom dážďov apod. Zmyslom aplikácie ostatných pomocných látok (detergenty, dispergenty...) je udržať film pesticídov či minerálnej listovej výživy (alebo obojí) čo najdlhšie na povrchu listov, lebo prenikanie najmä stopových prvkov do systému rastlín je u rôznych prvkov výrazne časovo odlišné. Rosa zrieďuje tento film zrejme výraznejšie, ak tieto prípravky chýbajú, ale to už je iba moja úvaha.

Organosilikónové zmáčadlá tiež výrazne zvyšujú účinok akaricídov- dôležitý údaj pre vinohradníkov. Dvaapol mililitra Silwetu do 10 litrov ochranného roztoku spolu s akaricídom, fungicídom a listovou výživou 2x za sezónu drobného vinohradníka nezruinuje a navyše markantne zvýši účinnosť ošetrenia.

Hlásím se s výsledkem svého výzkumného úkolu "Silwet kontra saponát". Dosud jsem při aplikaci postřikových prostředků jako smáčedlo přidával běžné kuchyňské saponáty (např. JAR). Po zdejších pochvalných referencích jsem se rozhodl ze zvědavosti vyzkoušet i profesionální smáčedlo. Včera, v rámci kondiční aplikace listového hnojiva jsem jako smáčedlo použil Silwet Star, v koncentraci která odpovídala polovině doporučeného rozsahu dle výrobce. Přibližně ve shodném množství jsem předtím přidával i saponáty. Výsledek testu vyšel jednoznačně a nekompromisně ve prospěch profesionálního smáčedla: Aerosol je jemnější, po dopadu se i nepatrné množství kapaliny široce rozlévá po ploše listu a s mnohem vyšším pokryvným efektem, než u saponátu. Tendence ke tvorbě stákajících kapek je značně nižší a tím je současně omezena tvorba zaschlých map (což bude přínosné zejména při použití měďnatých přípravků). Úspora postřikového prostředku na jednotku plochy je nepřehlédnutelná, podle prvého nástřelu ji odhaduji přibližně až kolem 50% (!). Čili, shodnou listovou plochu ošetříme s polovičním objemem postřikové kapaliny. Takže suma sumárum, mé milé saponáty... adieu!

No výborně, Wimpi. Díky za Vaši zkušenost.

Ale jako první mne napadl následující komentář - nic ve zlém: To zase někdo objevil ameriku!  ;-)

Josef.

S objevem Ameriky bylo počítáno, šlo jen o to, kolik zlata se tam nachází a jestli se vyplatí pro ně plout. A jak jste na tom Vy, s tou Vaší Amerikou na téma "expanzní past", vyplatí se?

Už asi měsíc leží v garáži, nemám čas se lovi věnovat.. Navíc letos u nás krtci ryjí jen velmi sporadicky. Na jedné zahradě letos jeden pravděpodobný úlovek a od té doby jen minimum hromádek.

Ze skleníku jsem "rycí potvoru" hned zjara "vypudil" vodou, vypláchl jsem mu chodbičky, zaplavil bahnem, odstěhoval se? Nereje tam a to je hlavní.

Na druhé a třetí zahradě by to asi past chtělo (pro jistotu) nalíčit, ale není čas...

A odpověď na Vaši závěrečnou otázku? Když se bude past intenzívně používat, myslím, že se vyplatí.

Josef.

Tedy Wimpi, s výsledky Vašeho výzkumného úkolu jste mě, jako zavilého nepřítele komerčních smáčedel, trochu zviklal. Teď abych sám potupně šel taky nějaký ten S. star zakoupit.
   Jenom pár metodologických poznámek:
  1. Výsledky jsou nekvantifikované, tedy zřejmě pravdivé, ale subjektivní.  Nicméně jim věřím.
2.  Ekologický saponát, který používám - Celestinu od firmy Club 21 -  kupuji v koncentrátu, který se před použitím na ruční mytí nádobí ředí 1:10 vodou a teprve potom používá jako běžný Jar.  Tedy - smáčivá účinnost každého přípravku nepochybně závisí od koncentrace povrchově aktivních látek a tu my v běžně dostupných saponátech neznáme. Je tedy otázkou, jak by porovnávání dopadlo, kdybyste množství (nebo koncentraci) testovaného saponátu použil třeba o řád vyšší.
   Ale jinak zajímavé hodnocení.

Nejsou vlastnosti (a ucel) saponatu a smacedel prece jen jine? Z duvodu dlouhodobeho pouzivani saponatu misto smacedel se zakorenila predstava, ze smacedlo je totez co saponat, pouze se prodava v male predrazene lahvicce. O lepsich vlastnostech smacedla (ve funkci smacedla) jsem nikdy nepochyboval. Saponat zase bude lepsi na umyvani nadobi (odmastovani povrchu) nez smacedlo. Mozna by pan Wimpi v ramci sveho vyzkumneho ukolu mel zkusit Silwetem umyt nadobi (a porovnat s nadobim umytym Jarem). J.R.