Už postřik na kadeřavost?

No nekde je postrik videt a nekde ne... takze radsi opakovat, ale u nas dneska taky mrzne (-1oC),ale je pod mrakem..takze budeme cekat. 

Ano, pane Wimpi. Tím snížením povrchového napětí dojde k lepšímu rozprostření účinné létky po povrchu ošetřované rostliny či stromu a lepšímu ulpívání na jejich povrchu. U zelených části dojde i k rychlejší penetraci úč. látky do kutikuly a rostlinných pletiv. Použitím smáčedla lze snížit i dávku fungicidu, např. na spodní hranici doporučovaného rozpětí. To má význam zejména při velkoplošných aplikacích.

Dovolím si pane Vinšálku ještě malou úvahu na téma "smáčedlo".Při správném použití smáčedla bude vrstva postřikové ochranné látky rovnoměrná, stejné vrstvy, nebudou se tvořit stékající kapky a jícha snáze zateče i do malých pórů, prasklin a prohlubní na povrchu rostliny. Po zaschnutí a následném omývání vodou (déšť) díky rovnoměrné tloušťce vrstvy nedojde tak snadno ke smytí látky, jako v případě, když smáčedlo použito nebylo. Bez smáčedla se totiž tvoří na povrchu rostliny kapky postřikové jíchy a mezi kapkami bývá její vrstva malá až žádná. A právě tyto plochy, mezi zaschlými kapkami bývají omyté jako první. Na rostlině pak zůstanou jen ony zaschlé kapky a plochy mezi nimi nejsou chráněny. To je jedna strana mince. Druhou stranou téže mince je ale otázka, zda smáčedlo nenaruší adhezní (= ulpívací) vlastnosti postřiku. Já jako smáčedlo používám kuchyňský saponát na nádobí. Každé podobné použití saponátu, byť v miniaturním množství ale zlepšuje omyvatelnost. Takže jsem trošku na vážkách, jestli použití smáčedel od určitých koncentrací naopak smývatelnost postřiků nezvyšuje. Také nevím, jak si v tomto ohledu stojí profesionální smáčedla (např. Sylvet) v porovnání se smáčedly náhradními, tj. běžnými saponáty.

Zdravíčko pane Wimpi! Origoš smáčedlo používám spíše na menší rostliny nebo na rostliny kde provádím ošetření proti sviluškám nebo jiným škůdcům, rostliny s listovou plochou. Tam je poznat že listy jsou rovnoměrně pokryty vrstvou postřiku. Na postřik proti kadeřavosti nebo postřik stromků, révy, na rostliny které ještě neplodí, používám saponát na nádobí.  Většina postřiku (zvláště když není bezvětří) jde vniveč a rvát do toho drahý Sylvet se mi nechce. Nezkoumal jsem detailně nakolik se postřik udrží, ale pokud přijde do 24 hodin nějaká voda tak postřik pro sichr zopakuji. Saponát taky vytváří pěkný rovnoměrný povlak. Včera jsem ošetřil broskvoně Kocidem a u něj se uvádí že se lépe rozpouští, že lépe přilne k povrchu, nezanechává však tak viditelný povlak jako např. Kuprikol. 

Sylvet je velmi drahý a ještě navíc u něj praská víčko uzávěru, pak stačí o krabičku neopatrně zavadit a je po něm.

Vaše úvaha, pane Wimpi, ohledně smáčedel je naprosto správná. Až na tu obavu ohledně snadnějšího smytí deštěm. To by snad nastalo v případě, že aplikace byla prováděna na značně mokrý povrch (třeba bezprostředně po dešti, předpokládám však, že toto nikdo rozumný dělat nebude), nebo kdyby bezprostředně po aplikaci přišel větší déšť. Ale po řádném zaschnutí postřiku už to zvýšené smytí deštěm vlivem smáčedla nehrozí. Právě většina smáčedel ulpínací schopnost zvýší, samozřejmě, že to nelze brát absolutně. Po velikem či dlouhotrvajícím dešti v případě ošetřování proti kadeřavosti ke smyvu v nějakém rozsahu dojde. Ale za vegetace, když už dojde k penetraci ú.l. do povrchu listu, smytí deštěm nehrozí.

Zmiňovaný Silwet patří mezi tzv. supersmáčedla. Je to organosilikátové smáčedlo. Nejrozšířenější jsou smáčedla na bázi alkoholů a olejů, dále existují ještě dalši tři menší skupiny smáčedel.

Zajímavé je také tvrzení výrobce měď. fungicidu Funguran - OH 5O WP, který je prý bezkonkurenčně nepřekonatelný mezi měď. přípravky v odolnosti smyvu deštěm. V přípravku jsou totiž již zabudována specielní aditiva a lepidla. Lepšího účinku prý dosahuje funguran i různou strukturou použitých krystalů mědi a jejich optimální velikostí od 1 do 6 mikronů.

Silwet používám, výrobce opravdu udává, že zvyšuje odolnost proti smytí deštěm a je jasné, že pokud vám dobře chytá tak ušetříte i množství postřiku, což jde velice dobře porovnat třeba na cibuli, kterou dobře ošetřit bez smáčedla je prakticky nemožné. Oproti saponátům nepění a to považuju za velkou výhodu.

Co se týče například fungicidů na bázi mědi, tak ty jsou kontaktní a postřik musí skanout, aby bylo ošeření provedeno dobře.

Co se týče smáčedla.
1. Lepší omyvatelnost v přítomnosti saponátu souvisí především v emulgaci tuků a tím jejich převedení do vodorozpustné formy. Soudím, že velký rozdíl v trvanlivosti vodného postřiku s a bez smáčedla na stromě nebude.
2. Na většině povrchů při zimním postřiku - na kůře broskvoní i na jejich pupenech je smáčivá poměrně dobře i samotná voda. Jiná věc je na hladkých listech, kde je rozdíl u přidaného smáčedla patrný pouhým okem.
3. Podle toho, jak postřiky pění při míchání si myslím, že mnohé obsahují smáčedlo již od výrobce. Ostatně Champion se tím chlubí oproti Kuprikolu.
4. Neznám složení Silwetu, ale jeho cena je nehorázná. Zejména v době, kdy všechny kuchyňské saponáty se deklarují jako biologicky odbouratelné. U dřívějšího Citowettu se uvádělo, že je povrchově aktivnější než mléko či pivo a oproti stejně účinným starým saponátům neškodí přírodě. O tom návody k supersmáčedlům nové generace jako Silwet Star taktně mlčí, zato jim přisuzují vlastnosti, které samotná povrchově aktivní látka může mít jen stěží (výrazné snížení spotřeby pesticidu atd.).  Považuji za rozumnější ušetřit na drahém smáčedle, naproti tomu raději koupit čerstvý pesticid a vyhodit zbytky loňského.

Takze teoreticky..no i kdyz uz jsem to aplikoval i prakticky v lonskem roce..jako smacedlo teda mohu pouzit laicky receno JAR?

1., 2., Ten rozdíl zde je a právě přijde-li deštivé počasí. Jak je veliký se však v amatérských podmínkách těžko prokáže.

3. Nevím, že by Champion měl v sobě zabudované smáčedlo. Myslím, že to netvrdí ani jeho současný majitel, fy FN Agro. To, že je ve formulaci WP - tedy smáčitelný prášek, znamená, že se dá dobře rozpustit a rozmíchat ve vodě i ta přinavost je lepší, ale rozhodně plně nenahradí případné přidání  smáčedla ( při použití tvrdé vody vůbec).

4. Účinná složka Silwetu Star je polyalkylenoxid heptamethyltrisiloxan 80% a allyloxypolyethylenglycol 20%. To mi mnoho neříká. Ale jsou to ze 100% povrchově aktivní látky.  Silwet je klasifikován jako Xn- škodlivý pro člověka a N- nebezpečný pro život. prostředí. R-věty : R20, R51/53, to z hlavy nevím a hledat se mi to nechce.
Cittowet patřil mezi nejslabší smáčedla, ale kdysi na výběr moc nebylo.  I když na ten Kuprikol by stačil. Některé herbicidy dobře fungují jen se smáčedlem, v případě použití Cittowetu by to fungovalo velmi špatně.
To možné snížení spotřeby pesticidů je dávno prokázáno jak pokusně, tak poloprovozně i v běžném provozu. Týká se to především herbicidů a inseticidů, u fungicidů je zapotřebí zvýšené obezřetnosti a zdaleka to nelze dělat vždy - riziko vzniku rezistence a možnost vysektování kmenů hub rezistentních na danou úč. látku. U velkoplošného hospodaření lze někdy ušetřit desetitisícové a možná i vyšší částky.
Zapomněl jsem také uvést nezanedbatný přínos smáčedel, jestliže se musí, z nejrůznějších důvodů, ošetřovat za větrného počasí.
Také považuji za naprosto nerozumné, vyhazovat zbytky loňského či předloňského pesticidu (ale při jejich správném skladování).

Hmm, zajímavé, díky. Takže v mých amatérských podmínkách mohu zůstat u tradičního smáčedla - "jaru" a nemusím se hloupě bát, že když přidám o několik kapek navíc, tak to půjde rychleji smýt deštěm.  Že saponáty pění mi nijak nevadí. Mj. koukl jsem i na cenu toho Silwetu, ale nezdála se mi na dnešní poměry nějak závratná. Cena 100 ml balení je za cca 200,- Kč, taková lahvička by mi vydržela několik let.

Přátelům, kteří už slaví nástup jara a nedočkavě vytáhli a naplnili svá postřiková děla posílám žánrový snímek z okolí mého bydliště, pořízený včera v poledne. My tady na úpatí Šumavy ještě chodíme ve sněžnicích a tak o prvním jarním střiku si můžu nechat jenom zdát.