Totální chloroza i přes použití chelátu železa

Myslete si, co chcete, ale já jsem už dávno používání listových hnojiv pro zmírnění chlorózy opustil. Účinky se jaksi nedostavovaly. Můj názor je ten, že chlorózu dosti zmírňuje dobře přijatelná forma dusíku. Tady se mně dobře osvědčil síran amonný, ale ne jen nějaké symbolické špetky, ale pár "pytlů" balení po 2kg pod stromy každý rok rozhodím. Výsledky byly mnohem lepší, než s jinými hnojivy. Neříkám, že to bude fungovat věčně a letos jsem poprvé vpravil do půdy spíše jen symbolické množství a jak psal pan AB, tak to mohlo i v souvislosti se suchem zapůsobit slabě. Zvláštní je, že hnojení močovinou na list nemělo také žádný viditelný účinek. Zřejmě dobře působila jen ta "kyselá forma dusíku" v síranu amonném. Do budoucna si myslím, že budu postupně všechny broskvoně na semenáčích nahrazovat jedině broskvoněmi na St.Julien, či nejpoužívanější podnoži v západní Evropě - broskvomandloni GF-677. Pokud se tady osvědčí. Šedá jílovitá hmota prokládaná někde trochou písku prozatím nedělá broskvomadloni GF-677 žádné potíže, kdežto stromkům na BSB1 je tato půda, jak se zdá, nepřekonatelným problémem, což je ovšem jen potvrzení papírových předpokladů.

Presne tento pripad se mi stal u dvou broskvoni.Mimochodem tech, ktere kvetly.Trileta Redhaven a kontejnerovana loni zasazena Spring Time.Ph pudy u vsech broskvoni 7.Broskvon, ktera nekvetla, Symfonie ma nadherne tmave zelene listy a prospiva.Redhaven uz pujde vykopat, listy zezloutly... stejny prubeh, jak bylo uvedeno vyse.Na konec usychani postrannich vetvi a ted uz i kosterních.Fe v chelatove podobe bylo neucinne, ale u Symfonie byl ucinek zjevny.U Spring Time pustilo ocko tesne nad podnozi, takze sance na zachranu je.Výhon uz ma pomalu k metru s nadhernymi obrovskymi listy.Takze podle mne to v pude nebude.

Chloróza z nedostatku železa  nesouvisí s nedostatkem N. Při poruše v příjmu Fe jsou postiženy především nejmladší listy na koncích letorostů.
Žloutnití listů chybějícím N, např. v důsledku sucha, postihuje nejstarší listy, ty začnou opadávat.

Podobné příznaky jako je nedostatek Fe, může vyvolat i nedostatek manganu, či zinku.
Chlorozu vrcholových listů a odumírání vrcholů letorostů nebo vrcholových pupenů dokáže také způsobit nedostatek bóru.

Jak už zmínil p. Wimpi, k závěrům nejblíže realitě, by pomohl půdní rozbor. Směsný vzorek by se musel odebrat nejen z ornice, ale i z podorničí v hloubce až 50 cm.
Je-li např. v podorničí jílovitá půda s nízkým pH někde pod 5, dochází zde až k zastavení růstu kořenů a tím k snížení příjmu Fe. V extrémním případě vzrůstá obsah aktivních iontů hliníku a manganu, které mají toxické účinky na růst kořenů.
Víme přeci, že žloutenku z nedostatku Fe, způsobují i jakékoli poruchy v růstu kořenů.
Odpověď na problém by dal i rozbor vzorku listů. Optimální termín jejich odběru právě nastává, tedy asi 2-3 týdny před sklizní.
Bez znalosti konkrétních poměrů na stanovišti je velmi obtížné dobrat se objektivních závěrů.

Listy jsou prakticky dosti sytě žluté po celé délce letorostů a extémní zežloutnutí určitě nastalo po 3. aplikaci chelátu železa. Přetím byly listy něco mezi žlutozelenou, ted jsou spíš do žluté a to po celé délce letorostů. Hnojení NPK hnojivem na ovoce bylo letos a pak hnojení trochou ledku vápenatého a zálivka síranem amonným. Asi zítra udělám zkoušku půdní reakce PH testem od fa. Neudorff. Čím více se o broskve starám tím mám už jistotu, je to horší. 25-ti letá broskev byla prvních cca 15let jen o postřiku proti kadeřavosti a částečně kypřená a rostla a rodila jako z vody... bez hnojení průmyslovým hnojivem...

Posílám ještě fota

a další

a poslední pro srovnání, v levé části fota je zdravá cca 5-ti letá broskev

Mně se asi před 3 lety velmi osvědčila listová výživa FYTOVIT.   I.

A vedlejší cca 5-ti letá zdravá broskev ač je blízko, tak roste v jiném typu zeminy-cca 30cm totální černozem původem z pařeniště, pod ní hnědozem s přechodem na jíl.

To je dobrá stopa. Něco se děje se zeminou a tím i s kořeny. Já to někdy pozoruji po nadměrně deštivém počasí, kdy voda nestačí mizet z podložního jílu a dojde k poškození přemokřených kořenů. Následná listová výživa to může spravit, ale nynější nižší přísun vody do jílové vany v podloží je pro regeneraci ještě důležitejší. Může to být i váš případ. Pokud to tedy není úplná blbost, může pomoct proražení dna jílové vany poblíž  (méně než 1m od) stromu do nižší vrstvy zeminy. A hlavně (a to platí i pro mě) příště kopat jámu pečlivěji.