Podzimní termín výsadby broskvoní

založte nové vlákno a dejte tam fotky tak ze dvou směrů.

Podle polohy chráněná×nechráněná apod se určí. jestli korunka kotlová nebo vřeteno no a podle postavení větví i vhodná místa střihu

napište i název odrůdy, ať můžeme posoudit jedtli je to bujný dvouletý nebo pomalurostoucí tříletý očkovanec.

Do jara času dost, teď hlavně zalévejte, ať se kořeny chytí...

Moje letošní semenáčky vysazuji koncem léta,  Dostanou dostatek vody a pak ať se děje vůle boží. Ujmou se tak na 90%. Za 3 roky ukážou plody - vždy kvalitní až velmi kvalitní. J.

Budte rád, pane Petře, že máte takú broskyňku. Holý koreňový systém na stromčekoch, aký si často ľudia odnášajú z predajní, je často aj holé nešťastie pri ujímaní, najmä broskýň, ktoré potrebujú na zakorenenie dlhší čas a keď to do zimy nestihnú, stáva sa, že do jari nadzemné časti účinkom vetra vyschnú. To však nebude Váš prípad. Napriek bohatému koreňovému obrastu by som na jar odporučil korunku skrátiť v prospech tvorby zdravých silných kostrových konárov počas sezóny. Neľutujte, zásah sa Vám oplatí. 

Rád by som odpovedal aj na dotaz Ing.Ferdy Mravence: "Najde se tu nekdo kdo sadil na podzim a stromek uschl?" Môžem potvrdiť, že takých nás bolo veľa. O príčinách vysychania broskyňových stromčekov sme tu v minulých rokoch napísali tiež veľa. Dať jednoznačné odporučenie na jesennú alebo jarnú výsadbu broskýň je rovnak ťažké, ako niekomu radiť čím a v akom množstve má hnojiť. Pokiaľ dobre nepoznám vlastnosti hnojiva, konkrétne podmienky v záhrade či vinohrade, stav vyhnojenia pôdy, druh pôdy, nároky plodín na hnojenie atď., nestačí mi vychádzať iba z návodu výrobcu na obale hnojiva a nedovolím si niekoho sekýrovať, že nedostatočne hnojí alebo prehnojuje. Zbaviť presolenú pôdu nadbytočných živín je oveľa ťažšie ako prihnojiť rýchloúčinkujúcim hnojivom. Takisto u broskyňových stromčekov pred výsadbou treba zohľadniť dĺžku vegetačného cyklu závislú na odrode, stav odlistenia, stav koreňovej sústavy, druh a vyhnojenie pôdy, čas výsadby (IX, X,XI), vývoj jesenného počasia, teplotu pôdy... Pri rýchlom nástupe zimy sa u broskýň oplatí stromček radšej šikmo prihrnúť zeminou, ktorá ho chráni pred vyschnutím (nie je to až taká námaha) a vysadiť na jar. Urobil som tak s 3 slivkami počas suchej a tuhej zimy 2011/2012 a neľutujem. Na jar vysadené stromky nič nezmeškali a a hneď prvým rokom Katinka aj Hanita priniesli úrodu.

K otázke ochrany na jeseň vysadených broskýň pred vysušením, event. pred zverou: Funkciu hrubej kôry chrániacej živé drevo nahradíme najlepšie prírodnými priedušnými materiálmi alebo napr. netkanou textíliou. Kartón splesnivie nie vďaka nepriedušnosti, ale vďaka obsahu odpadovej celulózy event. gleja vyrobeného zo živočíšnych odpadov. Syntetické materiály- kaučuky, penové PE a PP používané na izoláciu potrubí napr. v solárnej či klimatizačnej technológii majú síce výborné tepelno- izolačné vlastnosti, ale súčasne nízku paropriepustnosť. Preto ich použitie na obaľovanie živých rastlín nepovažujem za vhodné. Ale proti gustu žiadny dišputát. Čo si kto spraví, to má.

Samozřejmě, že se mi na podzim zasazené broskvoně na jaře neujaly, proto považuji podzimní výsadbu za velký risk. Naopak na jaře zaslané, mírně narašené stromky se ujaly vždy. To narašení je důležitý znak. Ale myslím si, že by mi nenarašené neposílali, i kdybych je na to neupozorňoval. Protože jsem si nechal poslat s meruňkami i broskvoně (přijednom), tak jsem opět postaven před tuto nepříjemnost podzimní výsadby broskvoní. Jinak jsem se v posledních letech vždy snažil podzimní výsadby vyvarovat a počkat si až na "tutově" jistou jarní výsadbu mírně narašených stromků. Doufám, že se předpovídaná tuhá, sibiřská zima jako vždy nevyplní.

Pokud nepotřebujete umístit stromek do místa, kde by hrozil vysušující průvan, rozhodně bych doporučoval nasázet, zalévat pravidelně (ale nerozbahňovat) dokud to půjde a před vánoci přihrnout zeminu (případně rašelinu nebo mineralizovným kompostem) až nad místo očkování (jako se to dělá u růží). Zbytek obalit netkanou textilií. Pokud je stromek zastřižen, zvažte jestli nezamáznout větší rány voskem. Jinak předčasný obrost může být dost pružný na to, aby se dal pruhem netexu přitáhnout ke kmínku a v tom případě je lepší nestříhat. I kdyby byla extrémní zima, kousek kminku přihrnutý zeminou a případně i zachvojený bude mít stejné podmínky jako když to budete zakládat.

Tak si to vezmi logicky Petře. Objednané stromky už máš doma a nechce se Ti je do jara skladovat ani venku ani ve sklepě. Co Ti tedy zbývá? Sázet! Ty ses ale ve svém úvodním příspěvku ptal na vliv zastřižené korunky na úspěšnost přezimování. Tak zase logicky: bylo zde konstatováno, že broskvoně při podzimní výsadbě podstupují riziko uschnutí. OK, sám s tím máš neblahou zkušenost. Předpokládejme, že k uschnutí stromku dojde tak, že nadzemní část svým povrchem odpaří větší množství vody, než je podzemní část schopna do jejích vysušovaných partií doplnit, čímž v exponovaných částech stromku poklesne obsah vody pod kritickou mez. OK? Tak dál. Aby byla podzemní část schopna doplňovat vodu, musíme jí v rámci našich omezených možností dopřát potřebné podmínky k zakořenění. Čili včasná výsadba, namočení, ošetření kořenů, správný zásyp, zhutnění, prolití a průběžná zálivka. Tím jsme ale ještě všechny možnosti, jak mladému stromku pomoci nevyčerpali. Můžeme se pokusit snížit množství vody odpařené nadzemní částí. Jak? Dvěma způsoby: 1) zmenšíme odparnou plochu stromku, 2) omezíme samotný odpar. Bod č. 1 zabezpečíme tím, že výrazně zastřihneme korunku (+ ošetření řezných ran!). Bod č. 2 zabezpečíme tím, že zakryjeme o ochráníme kmínek, (případně i výhony) aby nebyl(-y) vysušován(-y) podchlazeným proudícím vzduchem. A je to. Víc pro blaho zasazeného stromku udělat nemůžeme. Pak už to má v rukou jen děda Mráz.

Jestli se Ti to zdá riskantní, nevěříš tomu a nechce se Ti do toho, použij bezpečnější druhou metodu a ulož stromky do záhonu a nebo do studeného sklepa. Jinou možnost nemáš.

S rezom po jesennej výsadbe netreba ponáhľať. Pokiaľ sa na jeseň neskoro sadená broskyňka nestihla zakoreniť aspoň do takej miery, aby odolávala vysušeniu, potom kmienik s odstránenou korunkou vyschne rovnako "kvalitne" ako stromček s korunkou v pôvodnom stave. Nepomôže ani zapatlávanie rezných rán za účelom odvrátenia sekundárnej infekcie vnútorných pletív. Skúsený sadár na začiatku zimy kôstkoviny hlboko nereže. Ak sa koreňová sústava na jeseň vysadenej broskyne ako tako zakorení, nikto ma nepresvedčí, že v prípade tuhej zimy hlboko zrezaná korunka prežije mrazy lepšie ako nerezaná. V tom druhom prípade máme na jar po tuhej zime "materiál" na jarné skracovanie, v prvom prípade už nie.

Pokiaľ bude suchá zima taká aká bola zima 2010/2011 tak sa vám broskyňa určite neujme, táto zima bola úpne bez akýchkoľvek zrážok, ak bude zima vlhká ako bola 2012/2013 tak sa Vám broskyňa ujme, broskyňa potrebuje po vysadení až do jari stále vlhkú zeminu, pozor NIE BAHNO, vlastná skúsenosť- broskyne sadím často. Novovysadené broskyne na jeseň nestrihať, hrozí riziko silného glejotoku. Strihaťaž na jar. Jano

"Novovysadené broskyne na jeseň nestrihať, hrozí riziko silného glejotoku".

Tak s tím jsem se dosud nesetkal. Jestli dobře počítám, tak jsem v minulosti vysázel 7 broskvoní na podzim a ani v jednom případě se to nestalo. Že bych měl takové štěstí? Pokud se objevil klejotok, tak to vždy bylo až u starších stromků a jeho příčinu přičítám nedostatkům ve výživě, těžké jílovité půdě na daném stanovišti (nedostatek vzduchu) a problematické podnoži. 

Klejotok je jedna z odrůdových vlastností, jak je odolná/vnímavá k této infekci. Wimpi, měl jste asi odrůdy odolné klejotoku a hlavně očka byla odebírána z dosud neinfikovaného stromu.

Pokud obdržel Petr stromek bez čerstvého střihu (tedy je tam patrný pouze srpnový řez pro podporu předčasného obrostu) pak je lepší nestříhat. Ono sice zní logicky, že ponechání větviček zvětšuje odparnou plochu, ale zase na druhé straně ponechané větvičky slouží jako akumulátor mízy vyprazdňovaný přednostně a zejména jeho "polovyprázdnění" dává kořenům signál pro zintenzivnění činnosti. Při mírné zimě tak stromek s ponechaným obrostem se snaží vyrovnat rovnováhu mezi korunkou a kořeny bohatším nárůstem vlásečnicového obrostu. Při kruté zimně vysychají letorosty od špiček a pokud je budeme stříhat později, zachováme jejich vláhu pro kmínek. I pokud se na jaře postupným odstřiháváním zaschlých částí dostaneme pod úroveň založení korunky, stále bude mít stromek z čeho obrazit.

Pokud tedy sázím napodzim "někomu" a nebudu mít čas přijet na jaře přijet ostříhat, buď uvážu v místech střihu vázacím drátem značky pro střih "svépomocí", nebo po dohodě s pěstitelem provedu zástřih načisto s ošetřením proti infekci.