Pevne hnojivo pro broskvone pro snizeni chlorozy

To já bych z podnožové broskvomandloně GF677 nebyl zase tak nadšený a v mých podmínkách (cca 10% aktivního Ca)  používám výhradně slivoňové podnože (marunke). Ztímco na GF677 časem stromky omezují plodnost, tak na slivoňových podnožích musím buď volit kratší řez, nebo přeplozování omezovat probírkou. SJ_A nemám rád, protože mi silně podrůstá, takže paradoxně, ačkoliv bych z odkopků měl spoustu podnoží, tak se je snažím likvidovat jak se dá.

Zhoršování stavu není způsobeno sleháváním provzdušněné půdy, ale aktivizací Ca původně insktivovaného půdní zásobou fosforu jako fosforečnanu vápenatého. Právě rada jarního přihnojení síranem amonným vede mimo doplňování dusíku také k inaktivaci Ca na síranovou formu (sádru).

GF677 ma svoje muchy, ale ovela lahsie sa da na nej zohnat nastepeny strom, nez na marunke alebo St. Julien A. Obmedzovanie plodnosti som zatial nepozoroval (6 rocne skusenosti). Navyse na GF677 rastu vacsie stromy a je to meristemovo mnozeny podpnik, teda je tam vyssia sanca na bezviroznost nez pri vegetativne mnozenych st.julien, alebo marunke.

Netvrdil som, ze problemy vznikaju zlahnutim pody, ale tym, ze vacsina korenoveho systemu sa dostane do vacsich hlbok, ktore su menej prevzdusnene a zvycajne aj obsahujuce viac ilu (v pripade ilovitych pod, o ktorych sa bavime). Ak je chladno a velmi mokro na jar, tak aj korene vo vrchnej vrstve pody su pridusene, bez ohladu na ine opatrenia. 

Chlorózu broskvoní vídám na alkalických půdách a na těžkých půdách, které mají i nadbytek fosforu. Takže teorie o nedostatku něčeho může být doplněna i o přebytek něčeho jiného. Broskvoň jsem v mírně alkalické půdě s nadbytkem fosforu na broskvoňové podnoži sázel jen s obavami. Pomáhá mi jakékoliv okyselení (kompostem, hnojem, rašelinou apod.) nepoužívání fosfátů a nevápnění. Osobně přidávám hlavně koňský hnůj. Jmenovaný síran amonný je sůl slabé zásady a silné kyseliny. Určitě také okyseluje a tím umožňuje lepší příjem železa. Byl jsem nedávno překvapen, kolik železa je i v běžné zemině. Stačí (nebo pomáhá) tedy umožnit jeho příjem snížením pH. Taky jsem zkoušel postřik na list běžnou studniční vodou, která obsahuje železo. Jenže jsem současně přihnojoval hnojem, takže mírné zlepšení se nedá přičíst studniční vodě.

studnicna voda byva tvrda a listy to nemaju radi.

Pokud voda obsahuje sírany a železo, nechutná lidem ale chutná broskvoním, Naopak hydrogen-uhličitanová tvrdost chutná lidem a nechutná broskvoním.

Tak uvidime jak se to vyvine. Jamy jsem vykopal pomerne velkoryse a v nich vymenil vetsi cast zeminy. Pokud se broskvonim vylozene nebude darit i pres hnojeni, tak nasadim jine na vhodnejsich podnozich (misto jeste mam), nebo se na ne vykaslu uplne. Kdyz jsem broskvone vybiral tak jsem se krome podnozi snazil zohlednit i toleranci k sarce (proto mam Envoy a Favoritu Moretini)  - a tohle sehnat na jine nez broskvonove podnozi uz je ukol temer nadlidsky (i kdyz vsechno samozrejme zalezi na penezich, ktere je clovek ochotny vydat). Beru to jako zabavu, takze kdyz to nepujde tak se z toho svet nezbori - ostatni ovocne stromy jdou zatim celkem dobre :-). Kazdopadne diky za vsechny komentare, aspon si clovek problematiku trochu ujasni. Mirek

Při výměně zeminy ve výsadbových jámách nešetřete piskem.    j.c.

Někdy je lepší místo písku použít podsítné (výsivky) vznikající při třídění drtí z kyselých hornin (znělec, čedič, gabro,...). Křemenný písek je neutrální s dobrou možností ovlivnit pH substrátu hnojivy.

S chlorózou mám následující zkušenost. Máme na zahradě jílovitou těžkou zem. Chlorźa se objevila, až když jsme začali zalévat studniční vodou a zahradník nám udělal na zahradě závlahu. Občas se u nás objevil, když bylo na závlaze něco potřeba. Ptala jsem se ho, co s chlorózou. prý máme pořádně vše pohnojit. A tak jsme zalévali, hnojili, stromy odcházeli... Až jednou mi došla trpělivost. Přestali jsme zalévat (jen opravdu, když už trávník schnul), vyřešili jsme suchá místa okolo chodníků jinak, než zbytečným zaléváním celé zahrady... A nastal zázrak. Vše se začalo uzdravovat. Po chloróze skoro ani památky. I přes to, že máme tvrdou vápenitou vodu, zem je těžká, vápenitá... šlo o úplně jiný problém. Vše bylo moc mokré, protože půda u nás vysychá velmi pomalu.  z.