Pevne hnojivo pro broskvone pro snizeni chlorozy
|
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 248.106 (?), 14.10.2015 16:46
To já bych z podnožové broskvomandloně GF677 nebyl zase tak nadšený a v mých podmínkách (cca 10% aktivního Ca) používám výhradně slivoňové podnože (marunke). Ztímco na GF677 časem stromky omezují plodnost, tak na slivoňových podnožích musím buď volit kratší řez, nebo přeplozování omezovat probírkou. SJ_A nemám rád, protože mi silně podrůstá, takže paradoxně, ačkoliv bych z odkopků měl spoustu podnoží, tak se je snažím likvidovat jak se dá.
Zhoršování stavu není způsobeno sleháváním provzdušněné půdy, ale aktivizací Ca původně insktivovaného půdní zásobou fosforu jako fosforečnanu vápenatého. Právě rada jarního přihnojení síranem amonným vede mimo doplňování dusíku také k inaktivaci Ca na síranovou formu (sádru).
|
|
|
|
|
|
|
host - 204.93 (?), 14.10.2015 19:09
GF677 ma svoje muchy, ale ovela lahsie sa da na nej zohnat nastepeny strom, nez na marunke alebo St. Julien A. Obmedzovanie plodnosti som zatial nepozoroval (6 rocne skusenosti). Navyse na GF677 rastu vacsie stromy a je to meristemovo mnozeny podpnik, teda je tam vyssia sanca na bezviroznost nez pri vegetativne mnozenych st.julien, alebo marunke.
Netvrdil som, ze problemy vznikaju zlahnutim pody, ale tym, ze vacsina korenoveho systemu sa dostane do vacsich hlbok, ktore su menej prevzdusnene a zvycajne aj obsahujuce viac ilu (v pripade ilovitych pod, o ktorych sa bavime). Ak je chladno a velmi mokro na jar, tak aj korene vo vrchnej vrstve pody su pridusene, bez ohladu na ine opatrenia.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 198.112 (?), 14.10.2015 23:18
studnicna voda byva tvrda a listy to nemaju radi.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 163.222 (?), 15.10.2015 10:55
Tak uvidime jak se to vyvine. Jamy jsem vykopal pomerne velkoryse a v nich vymenil vetsi cast zeminy. Pokud se broskvonim vylozene nebude darit i pres hnojeni, tak nasadim jine na vhodnejsich podnozich (misto jeste mam), nebo se na ne vykaslu uplne. Kdyz jsem broskvone vybiral tak jsem se krome podnozi snazil zohlednit i toleranci k sarce (proto mam Envoy a Favoritu Moretini) - a tohle sehnat na jine nez broskvonove podnozi uz je ukol temer nadlidsky (i kdyz vsechno samozrejme zalezi na penezich, ktere je clovek ochotny vydat). Beru to jako zabavu, takze kdyz to nepujde tak se z toho svet nezbori - ostatni ovocne stromy jdou zatim celkem dobre :-). Kazdopadne diky za vsechny komentare, aspon si clovek problematiku trochu ujasni. Mirek
|
|
|
|
|
|
|
host - 187.224 (?), 15.10.2015 13:36
Při výměně zeminy ve výsadbových jámách nešetřete piskem. j.c.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 37.17 (?), 18.11.2015 13:30
S chlorózou mám následující zkušenost. Máme na zahradě jílovitou těžkou zem. Chlorźa se objevila, až když jsme začali zalévat studniční vodou a zahradník nám udělal na zahradě závlahu. Občas se u nás objevil, když bylo na závlaze něco potřeba. Ptala jsem se ho, co s chlorózou. prý máme pořádně vše pohnojit. A tak jsme zalévali, hnojili, stromy odcházeli... Až jednou mi došla trpělivost. Přestali jsme zalévat (jen opravdu, když už trávník schnul), vyřešili jsme suchá místa okolo chodníků jinak, než zbytečným zaléváním celé zahrady... A nastal zázrak. Vše se začalo uzdravovat. Po chloróze skoro ani památky. I přes to, že máme tvrdou vápenitou vodu, zem je těžká, vápenitá... šlo o úplně jiný problém. Vše bylo moc mokré, protože půda u nás vysychá velmi pomalu. z.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|