Očkování / roubování broskvoní

souhlasím, jako školkař mohu potvrdit, že pokud se obeberou rouby na podzim nebo ze uachlazeného materiálu, vyzrálé, z bazálních částí letorostů, nenarašené, tak jsem takto rouboval x zajímavých odrůd ze zahraničí na broskvový semenáč, dokonce koncem února venku, jako třešně a mohu říci, že výsledek byl skoro 100%.předesílám- neroubovat do tzv. vrcholových měkkých nebo namrzlách částí podnože nebo namrzlé rouby s vypadávajícími pupeny, což se po tuhých zimách stává.

Na stromě už mi pupeny pukly a na roubování bych je neriskoval. Přitom bylo v prosinci dost chladno. Dříve odebrané rouby jsou ještě dobré. (Nakonec jsem v březnu použil ty čerstvé).

Možná je jarní roubování a očkování na bdící očko u broskvoní neobvyklé, ale já obojí už pár let dělám a nemám s tím problémy. Pokud mám dost roubů, tak je roubování vhodnější metoda než Forkertovo očkování. Letorosty pak o něco rychleji rostou a mohu si ten nejlepší vybrat. Rouby používám zásadně jen čerstvé (max. týden až dva v ledničce) a rouby i místo štěpování musí být plně hydratované. Některé broskvoně-podnože jsou při podzimním přesazování na jaře vyschlé a dají se proto štěpovat jen dole. Samozřejmostí je dvoutýdenní zakrytí roubu fólií nebo sáčkem a nepřekrytí Forkertova očka páskou. Rouby řežu asi s pěti očky a centimetrovým čípkem nezatřeným voskem. Čípek odstraňuji po vyrašení horního pupenu a řez obvykle až pak zatřu balzámem. Myslím, že používání štěpařského vosku na roub jakékoliv dřeviny pod fólií je ztráta času. Ale to je věc názoru. A teď důvod: jarní štěpování broskvoní není samoúčelné. Pokud se mi zdá, že jsou podnože ještě v řijnu moc tenké, mohou být v březnu už přijatelné. Naopak, i přerostlé podnože, nevhodné v září na očkování do Téčka, se na jaře dají dobře roubovat sedélkováním, plátkováním nebo kopulací. V srpnu očkuji nerad. Pupeny teď nejsou ještě dobře diferencované a naočkovat květní pupen je jen na zlost.

Kdy zhruba provádíte jarní roubování broskvoní? Máte zkušenosti s delším uchováním roubů?

Dobrý deň,

veľmi by ma zaujímalo ako robíte řízkování broskvoní.

ďakujem za odpoveď, L

v praxi jsem tento způsob rozmnožování broskvoní neviděl. Zapátral jsem v literatuře a v brožuře Pěstujeme broskvoně od Ing. Bažanta a kol. je tento, na můj vkus poměrně složitý způsob rozmnožování, popsaný, viz foto. Mám za to, že rozmnožování očkováním, či roubováním (například způsobem, který jsem v tomto vláknu popsal později, včetně fotek, je jednodušší s jistým výsledkem. Walter

Chtěl bych si namnožit odrůdu broskvoně která se mi velmi líbí ale nevím "čích je". Nikdy jsem stromky nerouboval ani neočkoval a tak pídím po informacích. Tohle video - Peach tree grafting - mne zaujalo a tento postup by se snad dal použít (mimo příp. odčkování) na odkopky švestky nebo mandloně které mám již domluveny. Co vy na to?

Máte někdo zkušenosti s delším uchováním roubů broskvoně v ledničce? Chtěl jsem zítra roubovat a zjistil jsem, že rouby odebrané v polovině února jsou totálně mrtvé, v celém průřezu hnědé, seschlé, přestože na povrchu dostatečně mokré, očka upadávají. Kde jsem udělal chybu? Při odběru byly rouby zdravé, v řezu zelené a silnější než tužka.

Zimní rouby broskvoní se nedají podle mého názoru skladovat. Přesněji řečeno, nikdy se mi nic nechytne ze zimního roubu staršího dvou týdnů. Pletivo ušlechtilých broskvoní je odlišné od jiných dřevin a jedinou chybou je tedy jejich skladování. Zelené řízky podnožových a vinohradnických broskvoní se dají skladovat lépe a občas zakoření i bez jakékoliv péče. Dokonce i letní rouby ušlechtilých broskvoní vydrží v ledničce déle než zimní. Jejich tracheje rozvádějí mízu bez problémů. Tracheje plně zdřevnatělých broskvoní způsobují i známé hydratační problémy při podzimní výsadbě (není to jen otázka špatné regenerace kořenů). Začátkem března jsem doočkovával broskvoně čerstvými očky a to fungovalo dobře. Čerstvé rouby jsou také jedinou volbou při jarním roubování broskvoní.