Halehaven a Fairhaven

První předčasně zralý plod Halehavenu je snad pozitivní předzvěstí budoucí úrody. Myslím ohledně chuťových kvalit. U Halehavenu a zřejmě někdy i u RH se projevuje snad taková určitá broskvová chuť, jak ji často známe. U Harbritte, bych řekl, je to trochu něco jiného. Tam je chuť také plná, ale spíše sladce broskvově nahořklá. Je tam prostě trochu jiný broskvový "šmrnc". Jinak jsou samozřejmě Halehaveny ještě nevybarvené, i když se už zvětšily. Na řadě je teď Krasava a Envoy.

Tak nevím. Pán nedávno psal, že Halehaven je dokonalý tak jednou za 3 až 4 roky. Já mám letos druhou větší úrodu. Takže počkám ještě ten jeden nebo dva roky a uvidíme. Ještě, že mám na zahradě nějaké další odrůdy na odzkoušení. Příjemný den.

Mám z toho vcelku velkou radost, že se tu korigují zkušenosti s obrůdami. Halehaven mě zrovna velkou radost neudělal. Je sice velký, kulovitý, ale rád namrzá i ve dřevě, nejen v květních pupenech (na rozdíl od toho, co se píše v pomologiích), a je dost náročný i na teplo. O náchylnosti k hnití napůl zralých plodů ani nemluvě.  Pro jižní Moravu nebo Slovensko budiž, ale je již řada lepších odrůd. Redhaven nebo fairhaven je u nás v Čechách daleko lepší. Letos dávám Redhaven mezi Haveny na 1. místo. david

Jo, Davide, já si to už teď taky začínám myslet, že jsou lepší odrůdy. Tedy snad. Na to, že plody Halehavenu mají 200 gramů i více, jsou mdlé, občas jen mírně nasládlé, bez jakéhokoliv broskvového "šmrncu". To poslední plody Harbritte to je úplně jiná chuťovka. U některých je jejich broskvová plnost podtržena ještě kolem pecky jemnou nahořklostí, to aby bylo něco zajímavého i v posledním soustě. Co se týče Redhavenu, tak desetiletý strom mi moc radosti nepřinesl. Dával jsem jeho plody společně se sousedovými na porovnání do místní zahrádkářské poradny. Navíc mně přinesli ještě svoje Redhaveny na porovnání. Všechno stejná chuť. Ale jak jsem psal, letošních pár plodů z nového Redhavenu bylo senzačních. Bylo jich málo, byly nevybarvené uvnitř koruny, přesto měly optimální chuť. Ovšem nic to zatím neznamená. Na nové Fairhaveny si musím ještě počkat. A co Sunhaven? Paľo se nejspíš už definitivně odmlčel, takže by mě zajímal názor někoho jiného. S mým Sunhavenem jsem zatím moc spokojen nebyl. Ale vím, že je schopen dávat lepší ovoce. Jinak je u mě Halehaven pěstitelsky bezproblémový. Vitální, zdravý růst, citlivost na kadeřavost běžná. Žádnou zvýšenou chemickou ochranu nepotřebuje, jak se uvádí. Odolnost ke zmrzání se uvádí jako vysoká. K tomu nemám připomínky. Zvýšené nároky plodů na teplo se sice uváděly, ale v pozdější literatuře se jejich nároky zmírňovaly. Vypadá to, že původní názor je pravdivý. Pěstitelsky je to pro mě výborná odrůda. Co se týče kvality plodů, tak zatím naprosto nevyhovuje.
 

Ohledně té mrazuodolnosti, těžko říct, Davide. Jedna odrůda z jihu mi letos zrovna vymrzla (Favorita Morettini 3). A zkoušel jsi pěstovat nějaké Těchobuzické broskvoně (Teska, Telura, Teliesa)? A co perspektivní, ale stále nedostupné odrůdy Royal Glory, Spring Lady a spol? A jaký máš názor na Symhonii? Jsou její plody dostatečně kvalitní?

No, symfonie vypadá nadějně, letos vydržela přímrazky, a začíná se barvit, ale taky dost hnít. Uvidím kolik jich sklidím, minulé roky byla ale chutná, pevná, barevně pěkná, a malá pecka. Strom je docela otužilý, na to že je to francie. Royal Glory mě překvapil, má tam i letos po mrazících, jsou pěkné, velké, chutné, vypadá že z odrůd těsně po RH bude dobrý, dužnina pevná, malá pecka. Spring lady jsem viděl před lety u velkopěstitele, byla nadějná, ale nepěstuji. Tesku jsem míval ještě asi 3 roky zpět, pěkně rostla, ale když měla začít zrát, tak se pravidelně stávalo, že většína plodů začla hnít a nic moc z toho nebylo. Je raná, velice chutná, ale plodí středně až málo. Skoro v každěm plodu prasklá pecka. Tu už nechci. Teluru mi chválí, asi ji zkusím. david

Zvýšenou sumu efektivních teplot zhodnotila odrůda Halehaven tento rok dobře. Chuť je určitě nejlepší od té doby, co jí mám. Jak někdo psal, tak je to zhruba jednou za čtyři roky, když se povede počasí. Dalo by se říci, že tato její chuť by uspokojila širokou veřejnost. Je to chuť nejen nasládlá, ale i dosti plná, výraznější, než v minulých letech. Je jaksi decentní, nic co by mohlo dráždit odpůrce příliš výrazných, "jadrných" chutí.

Kdo si počká, ten se dočká. Někdy toto přísloví platí a jindy zase ne. V případě broskvoně Halehaven, se čekání na teplý rok vyplatilo. Musím uznat, že mně tato odrůda letos přinesla asi nejkvalitnější broskve vůbec. Škoda, že už nemám podobně náročnou odrůdu na klimatické podmínky s názvem B.J. Elberta. Zajímalo by mě srovnání kvality těchto dvou odrůd. Konzumace plodů Halehavenu je opravdu požitek. Nejlépe ještě s oloupanou šlupkou. Pak zmizí i poslední rušivý element. A co nejvíce vyzdvihnout? Hlavně vyrovnanou cukernatost v kombinaci s plností příjemného broskvového aromatu. Vše je jaksi kompaktně spojeno a ničeho není moc ani málo. Výsledkem je opravdu nezvykle dezertní chuť, málo kdy vídaná. Jak říkám, asi nejchutnější broskve, co se mi zde podařilo kdy vypěstovat.
 

K rovnakému záveru som dospel už pred 30 rokmi. Kto neochutnal Halehaven, nevie, čo je to ozajstná chuť broskyne. Tak predsa len nám všetky chuťové poháriky ešte neodumreli!  Moje Halehavenky pestované na východ od Senice smerom na Biele Karpaty a na svahu s východnou expozíciou, mali ešte o trochu tmavšiu, hnedočervenú farbu. Šupka nie je vôbec atraktívna, ale dužnina všetko vynahradí.

Je možné, že pokud by někdo ochutnal zdejší plody Halehaven, tak by konstatoval, že mají normální, docela dobrou chuť a to je všechno. Ovšem pro mě je tato chuť "sváteční", jelikož je u jiných odrůd leckdy těžko dosažitelná. Snad je to počasím, ale později dozrávající broskve jsou mnohem fádnější, než ty, které zrají dříve. Myslím tím dozrávající broskve na jednom stromě. Vyjímku tvoří právě tento Halehaven, kde chuť stále zůstává dosti koncentovaná a kde s postupem času nemizí ani cukry, jako je tomu jinde.