Halehaven a Fairhaven

Petře, nevieš ako to vyzerá s časom kvitnutia Goldrichu v porovnaní s Leskorou? Stále sa pokúšam naočkovať či navrúbľovať do koruny Leskory opeľovača, ale stále neúspešne. Napr. vrúble Melitopolskej, Vanier a Aprimira sa mi v korunke blumy Angeleno pekne ujali. Problém u Leskory bude asi v tom, že naprostá väčšina miazgy ide do koruny vzrostlého stromu a daaký konárik s naštepenou inou sortou, aj keď ide šikmo hore, ju vôbec "nezaujíma". Goldrich alebo Kioto by som rád do koruny Leskory v malej zahrádečke doštepil, ale prioritný je čas kvitnutia, aby sa Leskora kvalitne opelila. Máš iný tip na opelenie sortou, ktorá kvitne v rovnakom čase ako Leskora a súčasne dáva špičkové ovocie? Prepáč, že som zabrúsil do sekcie "Broskve". Paľo

Na broskvoňový kultivar HALEHAVEN, který tak leží Paľovi v mysli, jsem byl zvědavý hlavně díky pomologickému atlasu Kutina a kolektiv, kde tato odrůda dostala v hodnocení kvality plodů známku VE-VV, to znamená kvalita velká až velmi velká. Jelikož těchto nejvyšších známek dosáhla i odrůda B.J.Elberta, platí toto hodnocení zřejmě jen pro jižní Slovensko. V jiných hodnoceních už jsou hodnocení rozdílná, hlavně co se týká vhodnosti do teplých, nebo i jiných oblastí. Zatím nemůžu nic potvrdit, ani vyvrátit, ale moje tušení je spíše takové, že odrůda HALEHAVEN (J.H. Halle x South Haven) se bude opravdu spíše hodit do velmi teplých oblastí, jako je např. jižní Slovensko. Zde ukáže něco mimořádného jen jednou za X let. Rád bych se samozřejmě mýlil. Odrůda dala vzniknout dalším křížením např. standardě Redhaven, nebo Sunhaven (křížení S.H.50)

Vložil jsem podvečerní fotku Harogemu do příslušného tématu. Chápu ale, že už to není žádný nový trhák, jako jsou např. popisované odrůdy pana Fialy. Nejlépe by různé nové odrůdy mohl zhodnotit David.

Halehaven jsem měl dost let.Když se vydařil byl vynikající a těžko člověk našel chutnější broskev..Bohužel se vydařil tak jednou za tři až čtyři roky.Jinak Fenix je u nás letos chuťově velmi dobrý.

Pro zajímavost přikládám foto pro mě neznámé odrůdy.Sagittaria?Velmi šťavnatá, sladce navinulá, od pecky oddělit nejde jako pomalu všechny broskvoně zrající v této době.P

Tak to je dobře, pane P., že mám naději na kvalitní Halehaven, alespoň jednou za tři až čtyři roky. Pokud jste někde z jižní Moravy, tak to tady bude spíš za ty čtyři. Hodnocení Fenixu bylo leckde silně přehnané, dokonce se vyskytl komentář - chuť vynikající, což je opravdu "přeháňka". Nakonec se, podle mě, nejvíc přiblížil realitě, skeptický pan Ján v Zahrádkáři č.7/2004, z hodnocením : dužnina navinule sladká, slabě aromatická, dobrá. Já už jsem si k němu napsal dost. Na to, že poslední roky, je před dozráváním raných broskví, tak teplé počasí, bych čekal lepší výkon. Taky už mám vedle něj náhradníka. Jakého? No samozřejmě Favoritu, která se právě v teplém počasí dokázala více zavděčit výbornou chutí, přesně tak, jak stojí psáno. Výhodou Fenixu mohla být právě dřívější doba zrání. Tam je ještě ta jeho poslední výhoda.

Je dobře, pane P., že jste se ozval. Připadá mi, že se tady o broskvích bavím tak maximálně s Paľem, který si nakonec myslí, že jsem v minulosti nikdy žádné broskve nejedl a vypadá to, že je z toho značně rozladěn. Ohledně Vašich neznámých broskví, těžko někdo poradí, vidíte sám, jak je těžké nějaké broskve určit podle vzhledu. Snad by se k nějakým neznámým odrůdám mohl vyjádřit David.

V devadesátých letech jeden zemědělský podnik dovezl z Itálie pro svoje výsadby docela dost odrůd nektarinek a broskvoní.Počítám, že odrůda pochází z těchto sadů.Fotku jsem dal spíše pro zajímavost, že i takto krásně barevné broskvoně u nás rostou.Italové uvádějí zralost již v druhé polovině června (dokonce na jihu již koncem května),u nás to může být klidně posunuté o čtrnáct dní později.Jestli je to tedy ona.P

O sorte Halehaven som písal viackrát. Mal som 2 stromy bujného vzrastu. Vďaka pravidelnému nemilosdrdnému rezu rodili na mladom dreve výstavné plody presne guľatého tvaru. Ich chuť nesklamala v žiadnom roku, napriek tomu, že osada nie je situovaná na južnom Slovensku, ale na východnom okraji Záhoria, na úpätí Myjavskej pahorkatiny, takže v okrajovej oblasti pre pestovanie viniča a podobných teplomilných ovocnín. Naopak veľmi ma sklamala Burbank Juli Elberta, ktorú spomínal Petr pri srovnávaní s Halehaven. Bola to chuťovo najhoršia odroda v záhradke, napriek tomu, že pochádzala zo Záhorskej piesčiny od pestovateľa, ktorý na tento kultivar nedal dopustiť. Teraz som si vybavil slová p.Honzy, keď v diskúsii o dozrievajúcich prvých marhuliach poznamenal, že poloha-stanovište, kde sa strom nachádza, je veľmi dôležitá. Je pravdepodobné, že sa p.Honza nemýli a platí to aj pre broskyne.

Pro dobrou chuť broskví je velmi důležitá voda.I proto bývají broskvoně s hlinitých, třeba i těžších, ale nepřemokřených půd většinou kvalitní.Přeci jen tento druh půdy váže lépe vodu.P

Máte pravdu pane P. Ílovitá pôda broskyniam vôbec neprekáža, pokiaľ neobsahuje priveľa vápnika a voda nestojí pol metra pod povrchom. Naopak, v čase horúčav a bez možnosti zavlažovania je ílovitá pôda obrovskou výhodou. Strategickou požiadavkou pre pestovanie broskýň nie je pôda, ale poloha, expozícia, dostatok slnka, minimum vetrov... Hmlisté, vlhké polohy a mrazové kotliny im vyhovujú menej, drevo namŕza a trpí glejotokom. Píše o tom často aj broskyniar G.Čejka.

Ale ani v takých podmienkach sa správny záhradkár nevzdáva U nás pri Púchove na Považí v horskej mrazovej doline Strážovských vrchov pestujeme broskyne už 25 rokov - hlavne Redhaven- a každoročne sa tešíme z bohatej úrody. Záhradkári od Váhu-kde je oveľa teplejšie a viac slnka, nemajú zďaleka také dobré výsledky (osobne sa domnievam, že je to snáď vetrom a suchom-nie je tu zvykom bežne stromy polievať). S marhuľami je to opačne - u nás v doline si neškrtnú, dole pri Váhu rodia, aj keď nepravidelne-podľa jarných mrazov.