Broskvoň v biozahradě

To ano. Taky jsem rád za osobní zkušenosti uživatelů fora, to je právě ta síla, no ještě aby ne že? Ne ale příspěvky typu: doporučuju nestříkat, oberu listy... hm, nevim. Ještě abych se stavěl do role soudce:-) Ach ne... nekamenovat. Biozahrada je pěkná věc, taky se mi ta myšlenka líbí, ale ne zaryté názory a extremismus. " Letos jsem nestříkal a žádná kadeřavost", no fajn, ale minulý rok jí bylo dost. V roce 08 kadeřavost u nás na valašsku napadala i celé výhonky, i to co rostlo z očka na podnoži např bylo zdeformované a zduřelé. Kdysi to šlo, dnes to nejde... kdo nestříká nemusí vypestovat ani stromek broskvoně, tak raději stříknu dvakrát na podzim a jednou na jaře a vim že jsem proti tomu něco udělal. Těch pár lístů pak tolik nebolí. Strupatá jabka, obaleč švestkový, kila plzáků co sežerou mladé sazenice a rašící výhonky. Dneska je to prostě jiné než kdysi. Kvalita něco stojí. S tím co jste napsal souhlasím.

Karlos

Před 40-ti lety jsem začal zahradničit. Na zahradě byla starší broskvoň, která několik let neměla ročně více jak 3 plody. Pak šel kolem zahrady zahrádkář a v hovoru se mě zeptal: " A stříkáš proti kadeřavosti?" Tím se vše vysvětlilo. Zahrada v Polabí, ve směru západních větrů nesoucích zplodiny ze Severočeské pánve. Špína z prostředí měla tehdy jistý vliv na omezení strupovitosti hrušky - myslím, že to byla Koporečka.

Napsal jste to naprosto přesně.

Ono je to spíš naopak. Tím že se pořád stříká je daleko míň predátorů škůdců, a tedy mají ti BIO život naopak těžší.

Letos v létě jsme začali zahradničit na zahradě, kde do té doby předchozí majitelé stromky nestříhali ani nestříkali. Je zde i jedna broskvoň, asi tak sedmiletá, letos byla obsypána broskvemi tak, že i když jsem větve stromku podepřel tak se na něm pod tíhou broskví zlomili dvě větve, ty rostly ale moc kolmo nahoru a tak jsme si myslel, že vydrží.

Má to u té broskve ale, v předchozích letech na stromku prý nebyla ani broskvička, zato kadeřavosti prý bývalo plno.

Letos u nás na Opavsku kadeřavost nebyla.Měli jsme bohatou urodu.Broskve nestříkame.Loni kadeřavost byla ovoce bylo akorat na ochutnání

Nedávno mi známý položil tuto otázku:

Víš jaký je rozdíl mezi normálním a ekologickým zemědělcem?

Ne.

Ekologický zemědělec stříká na rozdíl od normálního zásadně v noci!

Berte to s humorem. A ještě k té kadeřavosti broskvoní. Letos jsem broskvoně v sadu nestříkal a kadeřavost byla přesto minimální. Hodně záleži na lokalitě a na počasí přející rozvoji houby. Budu muset zjistit, zdali je v ekologickém zemědělství nějaký přípravek na kadeřavost povolen. Pokud ne tak si pořídím čelovku.

Honza

Docela by mně zajímala kvalifikace komisí posuzující ekologičnost ekologických zemědělců.Představa, kterak na pole zajíždí 2-3 automobily, pokud možno off-road, a z nich vystoupí hlouček lidí bydlící v panelácích v Praze-Jižním městě a posuzují hospodaření rolníka mi připadá poněkud tragikomická.Pepík

Jedna důležitá poznámka. Na této adrese je seznam povolených přípravků pro veřejnost. Po zadání názvu účinného a běžně používaného prostředku proti kadeřavosti KUPRIKOL zjistíte, že je povolený i pro ekologické zemědělství.Při ekologickém pěstování bych se řídil tím, co je pro toto pěstování povoleno a nevymýšlel bych vlastní zlepšováky.Mohou být podstatně škodlivější a pochybuju, že laik toto pozná.Žádné laboratorní zkoušky nebo nějaký výzkum samozřejmě neprovádí.P.

Celkově k tématu: Sušší slunečnější jaro nepřeje rozvoji houbových chorob, a proto ty rozdíly v jednotlivých letech, takže v letošním vlhkém počasí se kadeřavost projevuje i na ošetřených stromech a nezbývá, než stromy v regeneraci listů podpořit vyšší dávkou hnojiva - hlavně tedy dusíku, aby se rychle vzpamatovaly. Postřik proti kadeřavosti se dá - a měl by udělat již na podzim a zjara jen prevenci pojistit. Možnosti jsou i v použití Sava na nenarašené 'dřevo' jakožto očistného prostředku, jehož účinky jsou dobře známy, ale nemám to ještě dostatečně odzkoušeno. Odrůdy, které by vůbec touto chorobou netrpěly se u nás pravděpodobně nevyskytují, určitě ne s kvalitními plody. Možná, že pravé divoké semenáče v horách Asie s odlišným klimatem tento problém neznají, ale k jídlu asi pro hořkost moc nebudou. K pěstování odolnějších odrůd dojde, až po aplikaci ' genetické modifikace ', to jest cíleného vsazení genu s rezistencí proti kadeřavosti do genetické výbavy broskvoně. Tento postup je oproti klasickému křížení rychlejší a 'pokrokovější', protože se nemíchají i nežádoucí vlastnosti. Psát o nějaké nepřirozenosti tohoto postupu je nesmysl. Brzdou zavádění GMO plodin nejsou jen " enviromentálové " (osobně se považuji za ekologicky smýšlejícího občana - ekologa s dostatkem vědomostí k dané problematice a samozřejmě vše se dá zneužít), ale hlavně je v tom rozhodný obrovský obrat peněz z výroby a prodeje chemických prostředků na ochranu rostlin, plus zaměstnanost nemalého počtu lidí a tím i jejich uplatnění. Proto je v EU tolik, určitě i dobře zaplacených politických a jiných hlasů proti zavádění těchto novodobým způsobem šlechtěných potravinových " komodit ".