Broskvoň v biozahradě

Řadím zpátečku:1- broskev kterou nenapadne kadeřavost se mi na netu najít nepodařilo.(Bohužel)2-vlastní zkušenost je, že když neprovedu postřik, nebo provedu špatně, hořce zapláču.Nejen nad úrodou, ale i nad stavem stromu.To, že mu v plné vegetaci opadá většina listů asi není to pravé.3-že někdo pěstuje bez postřiků a má jen minimální problémy.Možná že v lokalitě převládá topení hnědým uhlím, exhalace obsahují síru.Pepík

Pro pana Vysloužila : Pokud by byl během tří příspěvků nastolený problém funfovaně vysvětlen a vyřešen, nechť vlákno klidně skončí. Myslel jsem, že toto diskusní fórum bylo založeno kvůli tomu, aby ti zkušenější mohli předávat svékonkrétní zkušenosti a rady nám nezkušeným. Nač planě plkat a mlátit prázdnou slámu? Věřte, že je nepříjemné pro jakéhokoli tazatele, když založí dotaz se svým palčivým problémem a ten nezodpovězen je hnad na začátku zalomen následujícími odpovídateli a diskuse je odvedena úplně někam jinam.

Pro paní Romilu : Že souhlasíte s panem Vysloužilem všichni víme, nemusíte to snad psát pod každý jeho příspěvek... děkujeme.

Pro pana Pepíka : Máte pravdu. Nejnižší až banální výskyt kadeřavosti na území ČR byl zjištěn na návětrné straně tepelných elektráren. Úplně nulový výskyt byl zaznamenán, vlastně nezaznamenán v bezprostředním okolí podniku MĚĎ Povrly a.s..

V jízlivých a ještě jízlivějších komentářích lze na libovolné téma (mj. "broskve a kadeřavost") pokračovat donekonečna.

K tomuto tématu můžu říct z vlastní zkušenosti tolik, že jsem v posledních dvou letech sledoval na vlastní oči zánik jedné chemicky neošetřované broskvoně (vysvětlovat proč jsem ji neošetřil fungicidem by bylo na dlouhé lokte). Sklizeň během dvou sezón, ve kterých se nebývale šířila houbová onemocnění, klesla na zhruba čtvrtinu, plody byly poloviční a původně poměrně vitální strom zřejmě začne během letoška definitivně umírat, protože zahrada nadobro změnila majitele.

Není to veselý pohled.

Ale ono nejde o nějakou chybu pěstitele. Paradoxně podle některých údajů je masívní nástup houbových chorob způsobený právě zlepšením životního prostředí. Elektrárny jsou odsířené, část je z jádra.V zemním plynu síra není a v automobilových palivech je jí málo. A padlí a jiné houby vesele bují. Taky se jim to líbí.

Podle mne žádné biozemědělství není možné. Vezměte jen výrobu brambor a mandelinku bramborovou. A domysleme to trochu detailněji, se všemi souvislostmi.

To, co je pro Vás, p. Wimpi, prázdná sláma, je pro jiné diskutující zajímavé a inspirující. Alespoň podle počtu příspěvků lze usuzovat. Naopak palčivý problém - jak najít rezistentní broskvoň - lidem na fóru až tak palčivý nepřipadá. Kdo chce ovoce naprosto bez postřiků, má nekonečné možnosti ve výběru jablek, třešní,  jeřabin, rybízu...
   Nemám nic proti Vaší upřímné touze vyhnout se postřikům a najít odolnou broskvoň, ale nelíbí se mi učitelský tón, kterým radíte, co a o čem by měl kdo psát. Formulace typu: "Neřekl jste to, co chci slyšet, tak nemáte právo mluvit...", to už tu bylo.

Drahý Wimpi,

První odpovědí jsem jasně, stručně a věřím, že explicitně popsal "kdo je to ta Jícha, co dělá a kde bydlí", a proč je dobré se jí vyhnout. Jistě se mnou budete souhlasit, že je iracionální pracovat s nebepezpečnou chemikálií jen proto, že byla díky POLITICKÉ KOREKTNOSTI, týkající se společenských konvencí ve smyslu "biopotraviny a jejich pěstování" označena jako "PŘÍPUSTNÁ".

Vlastní definice "Biopotravin" je čistě politického rozměru. (Skutečnou biopotravinou by bylo též možné nazvat geneticky rekombinantní kultivary, které bez chemie dokáží odolat většině nemocí a parazitů)

Zároveň jsme si dovolil krátkou doušku o tom, jaký dopad má lifestylová ideologie uplatňovaná v EU a USA na dožití lidí ve třetím světě, pokud nemají silnou centrální vládu. Tazatelka chtěla odpověď, dostala jí. Nejsem Wimpi pseudohumanista, jenom si myslím, že nepříjemné pravdy je dobré říkat a nezavírat před nimi oči.

Podotýkám, že nejsem zahrádkář ženoucí se za extrémními výnosy, zahradu mám odpočinkovou, broskev (krásnou a chválenou sousedy i sadařem, který jí prostříhává) mám jen jednu. Chemii používám zřídka, leč razantně a snad pouze víc hnojím borůvky :-)).

Pane Wimpi, proč píšete za sebe v množném čísle? Nebo se Vám taky nezdá úplně vhodné kritizovat příspěvky druhých-v tomto případu částečně můj- a zároveň doporučovat, co mají a nemají psát a k čemu se vyjadřovat či ne a taky jak?! Nedoporučuji Vám "prázdné plkání" přeskakovat, ale zároveň to je jedna z možností, jak se mu vyhnout Při své reakci jste opominul větu, že pí zadavatelka vyzvala p. Alího k odpovědi. V čem je tedy problém? M.R.

Nedá mi to, abych taky nezareagoval. Máte-li jistý stupeň chemického vzdělání,  pak argumenty biopěstitelů o tom, že jícha je povolená a Kuprikol už ne, jsou přinejmenším úsměvné a s menší mírou tolerance bych jako "prázdné plky" označil právě je.

Toxikologie je vědní disciplína, která je velmi nedůsledná (bohužel). V řadě případů si nevidí na špičku nosu (bohužel) a jevy vysvětluje velmi izolovaně (díky tomu je ostatně snadno zneužitelná). Teprve zasazením určitých jevů do šiřších souvislostí je možné věci ukázat ve spávném světle. Poznámka Alího o třetím světě je proto zcela na místě.

Vážený pane Vysloužile. Myslím, že každé volně přístupné diskusní fórum si žije tak nějak svým vlastním životem. Když některé návštěvníky trápí nějaký problém a tak jej zasadí do diskuse a čekají na pokud možno fundované reakce a rady. Pokud tento problém zaujme, začnou pod ním narůstat další a další příspěvky. Někteří přispěvatelé píšou k věci, někteří přispěvatelé mají tendenci odbíhat a někteří, neuspokojení, mají zase tentenci vracet téma do původních kolejí. Nevidím na tom nic špatného ani nepřirozeného. Konkrétně Vaše příspěvky a názory považuji za velice cenné a proto si jich velice vážím.

(A nyní bych se vůbec nedivil, kdyby mě někdo sprdnul za to, že tlachám a nevěnuji se té proklaté kadeřavosti).

Nechtěl jsem se Vás p. Wimpi dotknout, cením si slušnosti a úrovně Vaší komunikace i přesto, že se pár diskutujících obrátilo proti Vašemu dobře míněnému, ale emotivněji formulovanému příspěvku se zpátečkou.
   Vzpomínám na nebožtíka tchána v Uh. Hradišti, jak pěstoval 3 brosvoně. Ač lesní inženýr, postřikovač doma něměl, umělá hnojiva taky ne. Broskve řezal tak 1x za 5 let - jen to co uschlo. Odrůdy byly: Redhaven, Starking Delicious a ta třetí, původní název odrůdy je lhostejný, neboť ta zmrzla a nadále rostla a plodila semenná podnož. S kadeřavostí tehdy (před 25 lety) velký problém neměl, choroba byla patrná jen v některých letech. Víc mu vadilo usychání větví a klejotok.  Nejzdravější a nejdéle vydržela ta podnož plodící drobné chlupaté, zelené nahořklé plody, hodící se na kompot. Nepamatuji se, že by kadeřavostí významě trpěla. Zbylé dva stromky živořily, i když během krátkého života nějaké plody, poměrně dobré, občas zarodily. Tchán to komentoval lakonicky - tady se broskvím nedaří a nikdy nedařilo.