Broskvoň v biozahradě

Reakcí obou složek vzniká hydroxid měďnatý, (pokud se nemýlím).Který je fytotoxický jak čert a snadno působí poleptání pokožky. Z obou důvodů je nutné B. Jíchu velmi významně ředit. Jakýkoli moderní fungicit je proti jíše bezpečné cukrátko pro děti...

Úsměvné používání měďnatých iontů v biozemědělství vede k tomu, že některé plodiny by se pomalu vyplatilo prodávat do sběru.

Je samozřejmě volbou kohokoli zda používá chemii, nebo ne. Nicméně jen okrajově související poznámka - hlad po bioplodinách v západní Evropě vede k tlaku na producenty ve třetím světě, převážně Africe. Výsledkem je extenzivní hospodaření s nízkou produkcí potravin i pro samotné pěstitele. Výživoví odborníci jízlivě upozorňují, že biopotravin chtiví Gertruda a Helmut svým lifestylem zabijí vyhladověním několik malých černoušků ročně. (Ale ti umírají nyní hlady a nikoli díky jedům v potravinách za šedesát , sedmdesát let).

Pěkné konsekvence...

Samozřejmě, že tuzemský pěstitel biopotravin nikoho nepoškozuje..

Vaše "chemická" kvalifikovanost je odhalena:

"Jakýkoli moderní fungicit..."

Máte pravdu, omlouvám se za hrubku, měl bych překlepy kontrolovat. Nicméně na smyslu sdělení to nic nemění. Pokud máte jiný názor, připravte jíchu a opláchněte si s ní, třeba ruce!

PS. Dojde opět na TANKY?

Dvojmocná měď je (pro rostliny)  sakra toxická! Proč si myslíte, že se sype do bazénů? Protože to je jeden z nejefektivnějších přípravků proti řasám.

O chem. reakcích v jíše jsem tady psal před 14 dny.

Chci poprosit autora pod přezdívkou „Chemický Alí“ o referenci na „výživové odborníky,“ resp. na jejich práci (předpokládám vědeckou studii), která ukazuje na souvislost ekologického zemědělství a mortalitou ve třetím světě. Navíc by mně skutečně zajímalo, kde jste přišel na spojení „extenzivní hospodaření“ s „nízkou produkcí potravin“ ve spojitosti s biozemědelstvím. Upřímně – mně se to zdá jako blbost.
Ráda bych také napsala, že mám-li volit mezi bramborami českými z konvenčního zemědělství a bramborami „bio,“ třeba z Argentiny, koupím ty české. Protože mi připadá, že v důsledku je to pro prostředí šetrnější. Ale doufám, že českých biopěstitelů bude přibývat a většina zeleniny se dá koupit v biokvalitě už i u nás.
Zdena

Zdravím, mně se osvědčilo křen, česnek, pelyněk černobíl, máta a brutnák. Plus spousta dalších plevelných rostlin, hadi ještěrky, hmyzíci a zpěváčci. Zásadně nestříhám a zatím jeden až dva listy na pěti leté broskvoni. jsem cca 400m.n.m SČ. Podrost pod broskvoní nesekám, pouze někdy něco utrhnu ke spotřebě. Zajímalo by mne co mají pod broskvoní ostatní. A jak se těmto rostlinám daří. Případně jaká se Vám osvědčila kombinace. Děkuji Tikoník

No, o víkendu dám dohromady prameny, ale jen na okraj, "něco si myslet", bez pramenů a na základě VÍRY často znamená H... vědět (Cituji oblíbeného přednášejícího z dob studií na VŠ.

Ono to má logiku - pokud byste se věnovala profesionálně chemii a zajímala byste se i o jiné věci,  zjistila byste (má to logiku i dějinnou), že zatímco tisíce let lidstvo bojovalo s chronickým nedostatkem potravin (které se po tisíce let pěstovaly ála bio :-)))), pouze docházelo ke šlechtění a vzniků nových kultivarů,  tak díky nasazení chemie došlo ke skokovému zajištění NADPRODUKCE protravin.

Ale ať mne neúkolujete jako školáka, také se zasnažte - o výnosech v biozemědělství si chvíli hledejte například na serverech EU, a nebo na serveru spolkového ministerstva pro zemědělství, přečtěte si něco o dotačních titulech pro ekozemědělce a o tom s jakými výnosy je úřad spokojen (ve srovnání s intenzivním moderním hospodařením je to někdy i zlomek). Ale ve Spolkové republice má kdo (rozumějte úřad) biopotraviny zaplatit a zadotovat (no ve finále to zamáznou daňoví poplatníci, i ti co jí běžné potraviny). za to v Africe je zemědělec v..., odpusťte expresivní tečky, ale skutečně mne bere, že n ěkde chcípají lidé kvůli omezenosti nějakého šogora v Evropě. Kupovat biopotraviny vyprodukované ve třetím světě (je jich většina) je stejná oslovina, jako koupit si ve třetím světě na dovolené ručnětkaný koberec a pak doma u televize nadávat na dětskou práci tamtéž.

Oni producenti potravin ve třetím světě nemají moc šancí - pokud pěstují intenzivně, bohatý sever jejich produkci nechce, pokud pěstují extenzivními metodami (rozuměj, me bio), které v minulosti, ani v současnosti nebyly schopné zajistit dostatek potravin, vyprodukují málo a navíc tyto potraviny jsou logicky drahé,  a tak si člověk v Evropě, nebo USA pochutná na bio potravinách a černoušci chcípnou hlady.

Asie na bioprodukci zvysoka kašle a díky tomu je nejenom soběstačná, ale dokonce ve většině případů potraviny vyváží.

O blbosti je dobré psát, až když si spočítáte kolik je dvě a dvě.

Nemám nic proti biopotravinám, jen by neměly být a. v Eu dotované (max. srovnatelně s ostatním zemědělstvím)  a spotřebitel, který je chce by za ně měl patřičně zaplatit. 

Sleduji s obdivem, jak se tato diskuse začala ubírat cestou vědeckých pojednání a filosofických úvah o vyhladovění třetího světa. Hm, zajímavé! Nicméně bych rád upozornil na to, že zakladatelka této diskusní větve žádala konkrétní informace ZEJMÉNA o "REZISTENTNÍCH ODRŮDÁCH a o zkušenostech s nimi". Bohužel, o tomto jsme se tady dosud nedočetl ani Ň.

A protože mě zajímá totéž (a možná i jiné čtenáře) prosím, pokud je to možné, abychom se pokusili zařadit zpátečku a navrátit se k tématu.

(Pokud však je vztah intenzity afrického hladu a intenzity hnojení evropsko-unijních polí pro někoho tak moc důležitý, prosím, aby si založil na toto téma samostatnou diskusi. Omlouvám se a děkuji).

Já nevidím nic špatného na úvahách o čemkoli.  Proč hned zařazovat nějakou zpátečku? Chcete-li někdo odpovědět zadavatelce ohledně odolnosti odrůd, klidně může. Příspěvky uhýbající od tématu, jsou poučné i zábavné. V podobném zabíhavém duchu jdou ostatně všechny delší témata na fóru. Mně se náhodou příspěvky "bioskeptika" Alího líbí. Nemusím se všemi souhlasit, ale vyjadřuje se fundovaně, srozumitelně a nemění názor. Budeme-li se přísně držet prvního dotazu, vlákno skončí třetím příspěvkem.

Souhlasím s p. Vysloužilem-proto je to FÓRUM, aby se mohly číst a posuzovat různé názory a příspěvky. Navíc, zadavatelka vyzvala p. Alího k odpovědi. Toho se chci rovněž zastat, protože nejde koukat na tutéž věc-téma-pokaždé pouze z jednoho úhlu. Obrazně: nekoukáme pouze rovně, ale naše zorné pole bývá širší, min.ještě vlevo a vpravo. Někdy není špatné vzít v úvahu i zdánlivě nesouvisejíci věci či témata. M.R.