Brambory ještě nevylezly
|
|
|
|
|
|
|
|
altosch - (34) - 154.74 (?), 7.5.2014 23:21
Velmi pravděpodobně stačí prostě počkat. A kdybyste se čistě náhodou nedočkal, tak to příští rok uděláte líp.
U nás se sází strojem (takže nevím jak přesně hluboko), do půdy vyhnojené na podzim, a až tak v druhé polovině dubna. Sadba se ponechává v pytlích ze síťoviny pár dní povalovat někde venku, aby si zvykla. Žádné máčení, podnastýlání, přisypávání hnoje, ani jiné fígle.
Brambory obsahují draslík, takže tento potřebují mít v půdě. Můžete jim k hnoji dopřát třeba draselnou sůl a nebo - nemáte-li ten hnůj - to prostě 14 dní před výsadbou pohodíte cereritem, ve kterém je teoreticky všechno, co je třeba, nebo si koupíte něco, co je přímo určeno na brambory.
Dále nic neušlapáváme, neválcujeme, nezaléváme a trpělivě čekáme. Jediné nebezpečí je v tom, že plevel (hlavně bodláky) vzejde mnohem rychleji, než brambory a ony chudinky čerstvě vylezevše, už mají příšernou konkurenci. Okopávat ručně na této rozloze je noční můra. V této věci jsem to letos ihned po výsadbě experimentálně stříknul Sencorem. Zatím se zdá, že se osvědčuje. Doufejme, že vydrží působit, než vykouknou.
|
|
|
|
|
|
|
host - 58.231 (?), 7.5.2014 23:39
Konečně někdo, kdo ví, co dělat, aby brambory rostly. Jenom jednu poznámku. Ne draselnou sůl, ale síran draselný, nechtějí chlor. Sencor používám taky, již žádná kultivace, podrží někdy až do sklizně.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 220.186 (?), 8.5.2014 8:44
Chloridová hnojiva jsou hlavně nepříjemná svým vlivem na strukturu hlinitých a jílovitých půd. Rozbíjejí totiž komplexy, které jsme předtím kultivací. vápněním a dodáním organiky vytvořili. Půda je potom nestrukturní, slpékavá a náchylná na utužení.
I když některé rostliny tolerují chlór, tak je lepší vždy preferovat sírany vyvažované vápněním proti chloridům (vyvažovaném organikou).
|
|
|
|
|
|
|
host - 224.36 (?), 8.5.2014 13:29
Nikdy som o tomto nepocul. Viem o citlivosti rastlin na chloridy, ale ze by sa menila nejako struktura pody a ze by to narusilo organokomplexy zivin, to som netusil. Za podmienok spravnneho davkovania hnojiva, samozrejme... tym nepredpokladam nejake vyrazne zasolenie pody, ako ked sa posypaju v zime cesty s NaCl. To by som uveril, ze to nejaky vplyv moze mat. Ak mate nejake zdroje o tom, co ste popisovali, napiste link. Dakujem, Juro.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 9.5.2014 9:37
je lepší vždy preferovat sírany vyvažované vápněním proti chloridům (vyvažovaném organikou).
To je jako kdybyste napsal "je lepší jíst červená jablka se skořicí než žluté hrušky s hřebíčkem". Jak dodání organické hmoty, tak vápnění mají svůj význam, který je navzájem naprosto nezastupitelný.
Draslík v chloridové formě je součástí mnoha (možná většiny) kombinovaných hnojiv (např. všech NPK). Pravda, chloridový iont je v půdě balastem, ale při množství, které se rozumným hnojením dodává to na úrodnost a strukturu nemá významnější vliv. Navíc se časem z půdy vyplaví. Jistěže je síran draselný lepší forma, ale smysl to má především u plodin citlivých na chlór (česnek, jahody, aj.).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 244.2 (?), 9.5.2014 11:01
Záleží na zastoupení jílových minerálů - tedy jílů vzniklých rozpadem živců. Na písčitých půdách se vliv používání jednoho nebo druhého typu draselného hnojiva nemá na čem uplatnit = tedy pro 75% našich zahrad je to "no problem", pro cca 10-15% to vyváží běžná dodávka organiky a jen 5-10% půd vyžaduje přísné hlídání struktury dávek hnojiv ve vztahu k chloridu draselnému, chloridu amonnému a chloridu sodnému.
Pokud si dáte dělat rozbor půdy, je možné že Vás na ten problém upozorní, pokud se Vaší půdy bude týkat.
|
|
|
|
|
|
|
host - 224.36 (?), 9.5.2014 13:36
Standa, chloridy maju nulovy vplyv na vlastnosti ilov. Kedze ide o castice s rovnakym nabojom adsorpcia chloridov je nulova. Jedniny vplyv tykajuci sa ionovej sily a efekt na koloidne vlastnosti je taky isty, alebo este mensi ako vplyv inych soli, napriklad siranov. Chloridy ani len netvoria malorozpustne soli s kationmi, ktore su bezne v podach Ca, Mg, K atd. Preto by som sa pouzitia chloridoveho hnojiva vobec nebal v spojitosti vplyvu na vlastnosti pody. Dal by som si pozor na toleranciu rastliny k tejto soli. Viac na linku.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|