Problém s tůjemi

Zajímavá diskuse, jsou tu pěkné perly jako třeba, kdo zasadil stříbrný smrk v první polovině dvacátého století byl úspěšný a obdivuhodný, ovšem pokud jste se o pár let opozdili a zasadili tentýž stříbrný smrk ve druhé polovině 20. století, tak jste byli lůza.
Pochybný argument je pro výsadbu zeravů, že zeravy jsou skvělé, protože "já" je navrhuji do zahrad, je jasné, že kdyby někdo měl v oblibě kopřivy a navrhoval v zahradách kopřivové záhony, tak si u něj nikdo návrh zahrady neobjedná.
Zahrada tvořena jen trávníkem a obehnaná zeravy na mně působí tak trochu jako klec, v takové zahradě se taky toho nedá moc dělat, kromě toho, že sekáte trávník a stříháte plot už můžete jen tak sedět na lavce a pít pivo.

Každá - i dovezená dřeviny do Evropy má v našich zahradách, v parcích a i krajině své uplatnění. Ale musí se velmi dobře vědět kam a kde jí použít. Bohužel cypřiše se staly ´"módní" záležitostí a laikům se líbí (zejména když jsou to ještě mladé výsadby) a od zahradníků je požadují. A oni je množí, protože je to jednoduché, oni je navrhují, protože zákazník si to přeje. Stejně je to se stavbou rodinných objektů (lecos se za domy ani považovat nedá). Bez ohledu na místo, na charakter a historický vývoj lokality se mastí jedna obluda za druhou, protože zákazník si to přeje. Je to na dlohé povídání, ale pomalu a jistě se lecos mění. Thůje se nechají i porazit, ale děsivé satelity se opravit nedají. Tak je leckde zakrývají protihlukovou stěnou a nebo milosrdnými rychle rostoucími dřevinami. Jak mi kdysi řekla jedna vedoucí staveního úřadu, když jsem se podivil, jak mohla dopustit aby vzniklo takove stavební lečo. "Ten satelit nevypadá tak hrozně, jen tam schází ty stromy, které ho zakryjí."  Myslím si, že leckteří zahradníci dneska selhávají, protože sázeí to co chce majitel - zadavatel. Takže tu dnes máme téměř univerzální zahradu. Stříhaný živý plot z thújí či cypřišů, trávník co nejkvalitnější bez ohledu na skutečnost, že široké okolí je silně zaplevelené a do zahrady budou létat nežádoucí semena, někde ve stínu ronďák, nějaká ta kleč či zakrslá borovice a sem tam kousek traviny a nějaké trvalky.

Osvěta, osvěta a osvěta. nic jiného nepomáhá. Zaplať pánbů za tohle forum. já jsme díky němu začala pěstovat ovoce, což by mě nikdy předtím nenapadlo. Jedna dvě tůjky v zahradě jsou snesitelné, a když jsou hezky pravidelné, použité jako sólitery, tak proč ne. Řada lidí si však jiné řešení výsadby neumí ani představit. Mají pocit že vše ostatní je hrozně pracné. Je potřebné jim obzory rozšířit, a proč ne podobnou diskusí.

Nám zahradu kreslila architektka. Přestože jsem jí řekla, že nemám ráda jehličnany a že naopak zbožnuji listnáče,  tak hádejte jak vypadal návrh? Samý jehličnan, pět smrků, dvě borovice, osm plazivých jalovců a asi třicet plazivých cotoneasterů. Můj oblíbený keř je kalina - existuje jich desítka druhů, paní architekce jsem to řekla, a ta dala do návrhu jednu.

Takže něco jsem na jejím návrhu změnila hned, něco bohužel až po třech letech od výsadby, kdy jsem postupem doby zjistila, jaké nádherné rostliny existují. Zbavit se cotoneasterů je nadlidské úsilí, dva víkendy s rýčem, nůžkami, a nakonec roundup, a stejně to nejde pořád pryč, kořeny nejdou vykopat. Místo toho si dnes sázím kopečky dlužich, bohyšky, kakosty, mezi to si dávám narcisy, mečíky, atd. atd. Kaliny jsem nasázela na místa, kde měly být původně ty smrky. Koupila jsem knihu o stromech, predplatila pár časopisů, zahrádkáře, objížděla zahradnictví, přesazovala, kombinovala. Zredukovala jsem panašované odrůdy, bylo jich moc, paní architektka se v nich též shlídla a výsledek byl barevný zmatek... sousedé, co bydlí kolem nás mě následovali, neboť viděli že existuje i něco jiného, než smrk a tůje, a jejich zahrady jsou dnes také zajímavější, a příjemnější.  

Takže otevírat jiným obzory, ukazovat jiné možnosti, ale pak je nechat, at si rozhodnou sami.

Dobrý den,

mám tůje brabant, 4 roky, letos se v červnu celé ohnuly a ležely tak celé léto.Nikdy jsem je nestříhala, mají asi 1,5m. Hnojím je vždy na jaře a v srpnu a sypu k nim posečenou trávu ze zahrady. Zkusila jsem je přivázat, ale teď celé osychají a reznou. Bydlíme v Praze a léto bylo dost suché je možné,  že se ohnuly nedostatkem vláhy? Teď je pilně zalévám, ale každý den je několik větviček suchých, už jsem ty suché větvičky obrala a tújky jsou dosti opelichané, ale i přesto se jim kmen ohýbá.

Děkuji moc za radu Jana

Dobrý den,

mám vysazené thůje Brabant již od roku 2001 v počtu asi 50 ks, kolem plotu, stříhané na výšku asi 2,5 m a také tvarované na šířku.Každým rokem je jednou pohnojím hnojivem na jehličnany a v období sucha sem tam zaleji.To je vše a daří se jim dobře.Asi je to o štěstí při nákupu.Jan

Dobrý den, jak píšete návrh Vám dělal aodborná osoba at a s Vámi jistě návrh konzultovala.  Nechápu, proč se nyní divíte. 

Zákazník je objednavatel a projektant je od toho, aby jeho požadavky respektoval.  Pláčete zřejmě nad svým nedostatečně obhajovaným postojem. Paní architektka je mimo hru.   J.

dobry den kouplila jsem si seminka thuje takove te modre dala jsem je do velikeho kvetinace do zeminy urcenou prave na tyto stromky a zalevam no spis udrzuji vlhkost jak dlouho mam cekat az vylezou diky za odpoved

Čekal bych tak 14 dní až měsíc. Nejsou to žádní přeborníci v rychlosti klíčení.

A pokud je to "modrá tůje" - bude to spíše cypřišek Lawsonův. (To jen pro pořádek.)

Josef.