křídlatka

Když jí někde nechcete, tak ji zlikvidujte... to zní jednoduše, když jde o zahrádku, nebo příkop před domem.

Ale když jí nechceme na rozsáhlejším území může jít o velmi nákladnou a ne úplně účinnou akci. Jde o to, že do naší volné přírody nepatří a roste na úkor zde původních druhů.

Bych řekl, že ve volné přírodě křídlatka vytlačuje tak kopřivy.  Často roste kolem potoků nebo řek. Hodně zjednodušeno, buď tam rostou kopřivy nebo křídlatka, takové jsou moje zkušenosti ze splouvání některých našich řek.

Vždyť to souhlasí s tím na co reagujete.

Ano, jen jsem chtěl upřesnit, že vytlačuje kopřivy, ty jsou sice původní druh, ale nevidím v tom, že ubývá kopřiv žádnou škodu.

Křídlatka je rostlina, která dokáže v trsu vegetovat i na minimálním světle, jinak řečeno trs zastíní zem pod sebou tak silně, že tam absolutně nic jiného neporoste, ani mech. Zároveň křídlatka je rostlina, která není sama sobě toxická neboli může na nějakém křídlatkou zapleveleném místě růst pořád po sobě a pořád maximálně intenzívně desítky let.  Na rozdíl třeba od netýkavky žláznaté. Pokud se hmota vzniklá růstem křídlatky, listy a stonky neuklízí, křídlatka vytvoří humusovitou půdu s velkým množstvím živin, kde roste o to intenzívněji. Stejně jako to už někdo tady napsal, i já jsem vypozoroval, že křídlatka v sekané louce, kde se posekaná hmota odváží a půda je proto chudá, nevydrží konkurenci s ostatními rostlinami a časem zmizí. Co se týká šíření, na stanovišti, co jsem sledoval - jedenkrát ročně sekaná osluněná travnatá plocha uprostřed fabriky, se šířila zemí rychlostí asi 15 centimetrů za rok

Křídlatka na živý plot se mi nezdá vhodná, má sice mohutný vzrůst, ale rostlina je poměrně křehká. Kromě toho je zakázáno ji pěstovat a rozšiřovat, takže v krajním případě z toho může být nepříjemné úřední řízení.  A pokud budete mít zvlášť velkou smůlu, bude nějaký přívalový déšť nebo povodeň, která vymele půdu a roznese oddenky křídlatky kdovíkde. Můžete být potom označen za zodpovědného za zamoření křídlatkou a musel byste na vlastní náklady tu křídlatku z nějakého území, kde ta voda ty oddenky rozplaví, nechat ničit. 

tak nevím. Ve vesnici, kde máme chalupu, kopřivy takřka vymizely. Nejdřív (1989) jsem si myslela, že proto, že je dávali do krmení kuřatúm a prasatúm. Dnes jakoby s těmito drobnými chovy zmizely i kopřivy. Možná někde, mimo obývané části, na rumištích bývalých kravínú a vepřínú. Kam se podíváte, samá túje, za nimi často kosené trávniky a květy.

Kopřivy jsou rostliny pro půdu s nadbytkem dusíku. Tam dokáží utlačit všechny ostatní rostliny, snad kromě křídlatky. Když se do půdy přestane dodávat dusík a posekané kopřivy se odstaňují, nadbytek dusíku v půde zmizí a kopřiva bude vytlačena jinými rostlinami. Taky časté sekání kopřiva nesnáší.

chci se zeptat, zda chemická likvidace křídlatky ohrožuje okolní rostliny. Jelikož mám zahradu těsně u plotu s rozrostlou křídlatkou a ta bude v září chemicky likvidována, zajímalo by mě zda zhyne všechno "hezké" v jejím okolí. Díky za odpověd M.

záleží jak blízko je od stávajících porostů, někdy se může "smrtící" účinek roundupu přenést díky dotýkajícím se kořenům pod zemí i na jinou rostlinu, nebo ji výrazně oslabit v růstu. jinak při použití totálního herbicidu je potřeba zajistit, aby kapky nestříkaly až na vaši zahradu, nestříkat ve větru atd. Pokud mám plevel v těsném okolí stromu, tak raději v okruhu cca půl metru raděj používám mechanické metody, vytrhávání atd.

.

Křídlatka má určitou nevýhodu, že to je vysoká rostlina. Musí vyrůst do výšky odhadem 30 - 50 centimetrů, aby přestala čerpat zásobní živiny z oddenku a naopak je začala do oddenku ukládat. Proto na zahradě, kde toto dá pohlídat a křídlatku včas posekat, se tá takhle křídlatka po nějaké době, rok, dva, tři,  mechanické likvidace snadno zničit. Nejhorší plevely na zahradě jsou ty malinké, co rostou společně s mechem kdesi dole v trávě...

Jinak jsem četl, že odvar z listů křídlatky má výrazý protiplísňový účinek, mohl by se tedy hodit na biologickou ochranu třeba rajčat nebo brambor proti plísni. Ale je to třeba vyzkoušet.