Kořeny tůjí

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat jak velký vyroste kořen tůje.A jak daleko je sadit od zdi.Děkuji za odpověd Veronika

Jsem právě dnes vykopával pařezy tůjí. Asi Smaragd, cca 20+ let, původní výška asi 6+ metrů. Tůje rozhodí několik směrů kořenů, nejmíň do 3, a u vyšších tak pětici šestici směrů, někdy má hvězdice dvě větve kořenů i nad sebou. Hloubka je tak do 20 - 50 cm ve vzdálenosti asi 60 cm od osy kmene. Tloušťka kořenů je tak průměr 7 cm u kmene a asi tak 4-1 cm v té uvedené vzdálenosti. Kořenový systém se zřejmě utvoří podle toho, jak je stromu dovoleno vyrůst do výšky. Záleží proto jak budete stříhat atd. Pozor na to, že pokud vám tůje jednou bez stříhání vyroste, tak to je v podstatě jehličnatý strom a už zpětně zastřihnout zpátky nejde. Huckleberry

Dobrý den, rád bych se zeptal, zda kořeny tůjí mohou porušit plynové potrubí. Děkuji. BP

Dobrý den

když dokáží nadzvednout beton, tak potrubí bude na tom podobně. A všeobecně platí, že inženýrské sítě by měli být volné, tedy žádné stromy atd. Pak to může být brané i jako všeobecné ohrožení atd atd... takže já osobně bych je raději sázel na jiném místě.    s pozdravem M.

Jsem přesvědčen, že plynovému potrubí kořeny tůjí nejsou schopné uškodit. Přece jenom plynové potrubí má podstatně odlišné spoje (sváry), než třeba nějaká kanalizace (spoje zasunutím trubek do sebe) apod.

Ochranná pásma dle norem by samozřejmě měla být dodržována. (Potřebné údaje jsou na netu jistě k dohledání).

Josef.

Trosku mne trapi otazka, zda muze i vysoky jalovec (a ted' nevim jestli virginiana nebo scopulorum) poskodit zaklady domu. Mam totiz jeden takovy sloupovite rostouci asi 0,5m od domu a chtel bych, aby vyrostl az ke strese ve 2. patre (coz se mu dozajiste za par let povede). Delam chybu, nebo jej mam nechat? Dum je novostavba, zaklady jsou v miste toho jalovce asi az do 1,4m pod urovni terenu.

Jalovec takhle blízko od domu asi moderní dobře provedené betonové základy nepoškodí, ale obavu bych měl, že se směrem od domu bude vyholovat a řídnout pro nedostatek světla. Zkuste se řídit pravidlem zlatého řezu, kdy finální půdorysný průmět koruny bude zmenšením poměrem zlatého řezu dávat vzdálenost nejbližších větví od fasády. Při průměru 1 m bude osa kmínku 0,5+1/1,6 = 1,125 m od zdi. Inverzně odstupu 0,5 m odpovídá maximální průměr korunky 0,43 m

Dekuji, jsem si vedom blizkosti a s vyholovanim na strane u fasady nemam takovy problem (on uz i dnes neni ciste kulaty, ale to clovek nediva-li se z boku nevidi). Vyhodou zase bude to, ze jalovec bude pekny v 1. patre, kde je balkonek. O odirani fasady (viz dalsi prispevek) nemam starost, mam tam kaminky a kdyz by to byl problem, tak vyresim nejakou fixaci.

Muzete nejak objasnit ten vypocet? Zlaty rez znam, mam to chapat tak, ze pri prumeru d mam mit vzdalenost od fasady l = d/2 + d/1,618? Pokud ano, tak mi to prijde jako cista magie a nevidim v tom moc hlubsi smysl... (zivi mne exaktni vedy, tedy dokonce vlastne matematika, umelec nejsem). Chapu i Fibonacciho posloupnost, ze treba u sisky ma vyznam (i kdyz v prirode spis jde o fraktaly, coz jsou mnohdy prave ruzne iterovane systemy).

Martin

Ono jak se rostlina v průběhu času mění, tak dlouhodobě nebudete mít poměr odpovídající zlatému řezu. Stejně jako u fraktálu, je lepší v kompozici dodržovat nějakou stálou posloupnost než mít jednou jednu a vedla poměry jiné. U zlatého řezu je zajímavé, že dva prvky dělají posloupnost tří délek. Ale podobně můžete použít posloupnost založenou na "odmocnině ze dvou".

Jenom jestli ten jalovec chodil do stejne skoly jako zdejsi mudrlanti a vi co je to takovy zlaty rez.