Zurodneni pudy - jilovite
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 65.50 (?) 5.5.2010 9:20
Myslím, že rostliny pro zelené hnojení vytvoří mnohem víc hmoty (v kořenech i nadzemní části) než jakýkoli trávník. Navíc není problém s jejich likvidací (jsou jednoleté).
Vápno zapravené do půdy zkypřuje a pomáhá tvořit drobtovitou strukturu půdy taky tím, že reaguje s vzdušným CO2 na vápenec a podstatně tím nabývá na objemu. Protože jíly jsou až na výjímky spíš kyselé, prospěje i zásaditá reakce. V neposlední řadě je vápno ze stavebnin levnější než sádra (ovec).
Prevencia odsolenia ilovej pody moze byt dosiahnuta...
Této větě nerozumím.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Juro - Stříbrný Zahrádkář (345) - 121.238 (?), 5.5.2010 9:42
Ilove pody mozu byt aj zasadite. Podla mna su castejsie zasadite. Aj wiki pise" Alkali, or alkaline, soils are clay soils"...
V tych kyslych ako mate Vy, je vhodne pridat vapno ci vapanec. pravdepodobne mate v pode kaolin... ten ma viacmenej neutralnu, mozno trosku kyslu reakciu. To je azda jediny typ ilovej pody, kde mozno pripustit kyslu reakciu (ak kyslost prichadza z dazdov, alebo inych zdrojov)
Odsolovanie pody (dlhe dazde) sposobuje zmenu struktury ilu, resp. struktury ukladania castic ilu v koloide. Vznika nieco ako husty viskozny gel, nepriepustny pre vodu... To sa prejavi aj na ilovych podach. Sadrovec sa pridava do pod ako tzv. kondicioner pody. Ma malu rozpustnost a vapnik uvolnuje pomalicky, tolko kolko treba. Ilova poda zostava ilovou, ale il ma trosku menej zle vlastnosti. Pre porovnanie: ... husta takmer nemiesatelna kasa vs. jemne tekute blato....radsej jemne blato
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 65.50 (?), 5.5.2010 10:36
Ilove pody mozu byt aj zasadite. Podla mna su castejsie zasadite
Určitě mohou být. Jestli jsou ale častější, nevím. V Čachách asi ne. Přiznám se, že jsem se setkal víceméně jen s těmi kyselými. Roste na nich mech, bršlice, smetánka, řeřišnice a jiné kyselomilné rostliny. Slovensko je trochu jiné, karpatská oblast je skoro celá na vápenci (krom Vysokých Tater tedy, tam žula vápenec prorazila).
Jestli mám kaolín v půdě nevím, jíl je buďto žlutohnědý, jinde tmavě šedý, při vysychání se rozpadá skoro do kostiček. Vypálit lze jako cihla, taky většina starých chalup byla postavena z materiálu nakopaného za zahradami. Pokus o výrobu květináčů na bonsaje ale nedopadl. Popraskaly v peci.
Vápenec působí v kyselých půdách podobně vhodně jako vápno, nemá ale, myslím, tak razantní účinek vzhledem k nižšímu pH a taky nemění objem. Pro svou menší rozpustnost se hůř vyplaví, takže je vhodnější do lehčích půd. Do kyselé jílovice bych preferoval spíš to prachové vápno.
|
|
|
|
|
|
|
host - 20.98 (?), 5.5.2010 11:56
Dobrý den, mám ten samý problém a konečně mohu říci, že po 20 letech se dá mluvit o úspěchu... navezli jsme novou ornici... Ale teď vážně: Na pole zásadně za sucha, čím vlhčí, tím více se půda utužuje. To co jste přidával je výborné, jen bych to dohromady zkompostoval a ještě několikrát prohodil jemným pískem a trochou vápna... na nějaké ten pátek bych se vyvaroval širokořádkých plodin a hned po sklizni nasít zelené hnojení - čím méně bude půda holá, tím rychleji se zúrodní... ale pokud nepřivezete několik fůr nové ornice, tak nepočítejte, že za rok budete mít vystaráno - je to běh na dlouhou trať!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 144.71 (?), 31.7.2010 18:43
No, tak jsem si sem prisla pro radu, jak na jilovitou pudu a koukam, ze uz se ani ptat nemusim.... Trochu me jima beznadej. Kazdopadne dekuji vsem, kteri prispeli radama.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 35.211 (?), 4.9.2010 15:04
Chtěla bych se připojit k diskuzi, mám také jílovitou půdu a pár metrů od pozemku mi rostou planě lískové keře pod kterými je pěkná kyprá zem z listí. Částečně je i z dubového listí, které sem navál vítr. Trochu této země jsem loni na podzim přimíchala do "normálního" kompostu a dala na záhon pro rajčata. Rostla dobře. Co myslíte, mohla bych tuto zem použít i na jinou zeleninu, případně, jak ji ještě vylepšit? Mizi.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|