Zurodneni pudy - jilovite

Pripomína mi to moju záhradu. Mám ťažkú lepivú ílovito-hlinitú pôdu. Ílovitá pôda má sklony k utláčaniu, má veľmi jemné častice, málo pórov a dutín. Na utlačenie stačí keď po vlhkom záhone postúpam. K utlačeniu vrchnej vrstvy prispieva aj dážď a polievanie. Problém pôdy s vysokým obsahom ílovitých častíc je, že keď tieto veľmi jemné častice raz utlačíte, nedokážete ich potom skypriť. Či je to pluh, kultivátor alebo motyka, vždy ostanú väčšie či menšie hrudky, ktoré sú vo vnútri (na mikroúrovni) utlačené, a skypriť sa ľudskou činnosťou nedajú, treba to nechať na prírodu.

Výhoda takejto pôdy je, že pri dostatočnom prísune org. hmoty má veľký potenciál na získanie dlhodobej úrodnosti. ílovitý komplex viaže živiny a vodu, a postupne ich dodáva rastlinám.

Takže ako to robím ja:
- snažím sa mať vždy povrch pôdy zakrytý, najlepšie živými rastlinami (zapojený porast), ak to nie je možné tak aspoň mulčom
- snažím sa pri vstupe do záhonu rozložiť váhu + používam mulč (slamu) aj na chodníky aby sa mi po daždi nelepilo blato na boty
- snažím sa neničiť pôdnu štruktúru napr. polievaním priamo na povrch - na polievanie kríkov, jahôd... používam kvapkovú závlahu s nízkym tlakom, ak polievam krhlou napr. zeleninu, používam mulč (stačí tenká 1-2 cm vrstva kompostu, pilín, suchej trávy ponechaná na povrchu, aby sa neničila pôdna štruktúra)
- pracujem ručne, bez mechanizácie, pôdu neobraciam rýľom, len prekyprujem rýľovacími vidlami, motykou
- spomínaný mulč veľmi pomáha aj proti presychaniu vrchnej vrstvy pôdy, na ktoré je ílovitá pôda citlivá, podporuje pôdny život - napr. dážďovky a najrôznejšie červíky a larvy sú veľmi efektívne pri prevzdušňovaní pôdy, a krty ktoré ich lovia, tiež prispievajú svojimi chodbami k prevzdušňovaniu pôdy
- používam odležaný slamnatý konský hnoj a veľa org. materiálu na podporu pôdneho života

Peter

Brambory vyrostou všude, i v tvrdém jílu, i ve skrývce trávy a půda po nich bude o něco kypřejší.

To, co jste doposud udělal pomůže, ale je třeba to zopakovat, aspoň 3 roky po sobě, včetně pískování.

Já mám na zahradě stejnou půdu. Pomohlo opakované pískování, hnojení, a zapravení použitého substrátu pro žampiony do půdy. Stačilo kontaktovat majitele žampionové farmy a flašku si odvézt balíky se substrátem (řezaná sláma a hnůj). Rok starý substrát jsem do půdy zapravil rotavátorem.

Pokud budete zapravovat do země hnůj a písek, považuji za zbytečné přidávat ještě písčitou zeminu.

Políčka o rozměrech 8 x 8 a 10 x 4 metry nejsou enormně velká, lze je zúrodnit,  ale chce to čas, námahu, peníze. Hloubka ornice 30 -  50 cm je taky dobrá.
To co doporučují kolegové výše, všechno pomáhá.
...pracujem ručne, bez mechanizácie, pôdu neobraciam rýľom, len prekyprujem rýľovacími vidlami, motykou 
Já osobně preferuji naopak raději hlubší orbu (rytí) a organický materiál - uleželý hnůj a kompost zarývám do celého profilu, hlavně dospodu. Písek taky, ale je drahý. Dobrá je i okopaná prosátá vápenná omítka z bouračky. Piliny a hobliny asi na vylehčení lze použít, ale do půdy je přímo nedávám, raději je napřed zkompostuji s hnojem a jinými na dusík bohatými látkami (močůvka, slepičince, tráva, močovina. 
   Levnou alternativou je zelené hnojení - půdu provzdušní i pohnojí.

Taky s tímhle bojuju každoročně ve své zahradě. Akorát kombinace jíl-písek, se mi nijak zvlášť neosvědčila, nějak to situaci nezlepšilo. Nejlepší byla vloni, kdy jsme tam na podzim navezli opravdu hodně koňského hnoje a zaorali, na jaře to bylo mohem lepší. Letos už zase hrůza. Jak píšou kolegové, chce to dodávat moc organického materiálu, aby se tvořil humus. Taky prý pomáhá vápnění - pomáhá tvořit droptovou strukturu. To nemám zatím vyzkoušené, jelikož jsem to právě brzy z jara nestihla realizovat. Jeden rok se má navozit hafl koňského hnoje - který je na to nejlepší a další rok v únoru zase povápnit.

Písek samozřejmě trochu pomůže, ale nepřehánějte to. Řeší se to např i přídavkem staré vápenné omítky bez cementu. Dobré by bylo i sehnat vápenné saturační kaly z nějakého cukrovaru nebo od zemědělců pěstujících cukrovku (na Hané jsou však cukrovary povětšinou pozrušovány). Též je dobré dodávat pravidelně do země organický materiál, např slamnatý koňský, hovětí nebo králičí hnůj, suchou posekanou trávu, piliny (pozor okyselují zem) ap. Po sklizni hlavní plodiny zaset tkzv. zelené hnojení, nejlépe s bohatým kořenovým systémem, např. svazenku a tuto plodinu nezarývat v čerstvém stavu, ale lépe ve stavu suchém nebo alespoň zavadlém. Též se vyvarujte pracem a pochůzkám na mokrém záhonu, ale vyčkejte optimální vlhkosti.

Jé, no jo, na svazenku jsem zapoměla, tu na část vysévám každým rokem, pro včeličky a hlavně je hezčí než ostatní zelená hnojiva 

Ještě jednu výhodu má svazenka. Není příbuzná s pěstovanou zeleninou jako třeba brukvovité řepka, hořčice či vikvovité peluška, hrachor. Kvůli chorobám, škůdcům a nárokům na živiny.  Na druhé straně nevytváří tolik zelené hmoty jako brukve a neobohacuje půdu dusíkem tak jako vikve.

Prevencia odsolenia ilovej pody moze byt dosiahnuta nielen vapnenim ale aj pridanim mleteho sadrovca. Je pH neutral a mate na niekolko rokov pokoj. Struktura podu bude podstatne lepsia. Uz sa tu o tom pisalo. Mozno by som z polovice urobil travnik a mulcom travnika by som zurodnoval druhe policko. Travnik dokaze vytvorit vela biomasy. Ale je to na vas.