Zurodneni pudy - jilovite

Myslím, že rostliny pro zelené hnojení vytvoří mnohem víc hmoty (v kořenech i nadzemní části) než jakýkoli trávník. Navíc není problém s jejich likvidací (jsou jednoleté).
   Vápno zapravené do půdy zkypřuje a pomáhá tvořit drobtovitou strukturu půdy taky tím, že reaguje s vzdušným CO2 na vápenec a podstatně tím nabývá na objemu. Protože jíly jsou až na výjímky spíš kyselé, prospěje i zásaditá reakce. V neposlední řadě je vápno ze stavebnin levnější než sádra (ovec).  
Prevencia odsolenia ilovej pody moze byt dosiahnuta...
Této větě nerozumím.

Jak by se v tomto případě choval mletý vápenec? Když ho naberu do ruky oproti vápnu je o mnoho těžší a mám obavu aby spíše půdu ještě více "neztěžkl". Díky Mirek

Ilove pody mozu byt aj zasadite. Podla mna su castejsie zasadite. Aj wiki pise" Alkali, or alkaline, soils are clay soils"... 

V tych kyslych ako mate Vy, je vhodne pridat vapno ci vapanec. pravdepodobne mate v pode kaolin... ten ma viacmenej neutralnu, mozno trosku kyslu reakciu. To je azda jediny typ ilovej pody, kde mozno pripustit kyslu reakciu (ak kyslost prichadza z dazdov, alebo inych zdrojov)

Odsolovanie pody (dlhe dazde) sposobuje zmenu struktury ilu, resp. struktury ukladania castic ilu v koloide. Vznika nieco ako husty viskozny gel, nepriepustny pre vodu... To sa prejavi aj na ilovych podach. Sadrovec sa pridava do pod ako tzv. kondicioner pody. Ma malu rozpustnost a vapnik uvolnuje pomalicky, tolko kolko treba. Ilova poda zostava ilovou, ale il ma trosku menej zle vlastnosti. Pre porovnanie: ... husta takmer nemiesatelna kasa vs. jemne tekute blato....radsej jemne blato

Ilove pody mozu byt aj zasadite. Podla mna su castejsie zasadite

Určitě mohou být. Jestli jsou ale častější, nevím. V Čachách asi ne. Přiznám se, že jsem se setkal víceméně jen s těmi kyselými. Roste na nich mech, bršlice, smetánka,  řeřišnice a jiné kyselomilné rostliny.  Slovensko je trochu jiné, karpatská oblast je skoro celá na vápenci (krom Vysokých Tater tedy, tam žula vápenec prorazila).
   Jestli mám kaolín v půdě nevím, jíl je buďto žlutohnědý, jinde tmavě šedý, při vysychání se rozpadá skoro do kostiček. Vypálit lze jako cihla, taky většina starých chalup byla postavena z materiálu nakopaného za zahradami. Pokus o výrobu květináčů na bonsaje ale nedopadl. Popraskaly v peci.
   Vápenec působí v kyselých půdách podobně vhodně jako vápno, nemá ale, myslím, tak razantní účinek vzhledem k nižšímu pH a taky nemění objem. Pro svou menší rozpustnost se hůř vyplaví, takže je vhodnější do lehčích půd. Do kyselé jílovice bych preferoval spíš to prachové vápno.

Dobrý den, mám ten samý problém a konečně mohu říci, že po 20 letech se dá mluvit o úspěchu... navezli jsme novou ornici... Ale teď vážně: Na pole zásadně za sucha, čím vlhčí, tím více se půda utužuje. To co jste přidával je výborné, jen bych to dohromady zkompostoval a ještě několikrát prohodil jemným pískem a trochou vápna... na nějaké ten pátek bych se vyvaroval širokořádkých plodin a hned po sklizni nasít zelené hnojení - čím méně bude půda holá, tím rychleji se zúrodní... ale pokud nepřivezete několik fůr nové ornice, tak nepočítejte, že za rok budete mít vystaráno - je to běh na dlouhou trať!

V zahradě, při stávajícím deštivém počasí, (teť to trochu zveličím) jezero vody. Ideální stav na zúrodnění jílovité půdy. Ale v řádcích brambor mě opravdu voda stojí a trávník je napitý jak houba.

No, tak jsem si sem prisla pro radu, jak na jilovitou pudu a koukam, ze uz se ani ptat nemusim.... Trochu me jima beznadej. Kazdopadne dekuji vsem, kteri prispeli radama.

Přečtěte si odpovědi ještě jednou - je tam řada velmi cenných rad. Jestli jste čekala nějajký zázračný recept - jakože půdu pokropíte nebo poprášíte přípravkem, který dosud nikdo neznal a z jílovice bude černozem, tak jste asi zklamaná.
  Zúrodňování jílovité půdy je nikdy nekončící práce na celý život. Kdyby to šlo snadno, tak už žádná jílovice nikde není.

Chtěla bych se připojit k diskuzi, mám také jílovitou půdu a pár metrů od pozemku mi rostou planě lískové keře pod kterými je pěkná kyprá zem z listí. Částečně je i z dubového listí, které sem navál vítr. Trochu této země jsem loni na podzim přimíchala do "normálního" kompostu a dala na záhon pro rajčata. Rostla dobře. Co myslíte, mohla bych tuto zem použít i na jinou zeleninu, případně, jak ji ještě vylepšit? Mizi.