Zásaditá, kyselá, neutrální?
|
|
|
|
|
 |
 |
|
host - 198.206 (?), 9.10.2008 11:41, zobrazeno: 17142x
Mám k dispozici starý, asi 3letý králičí hnůj, který už vůbec nepůsobí jako hnůj. Vypadá jako zemina, nepáchne hnojem, je sypký. Dokážete někdo odhadnout, jaká je jeho reakce, kyselá, zásaditá... Mohu použít při sázení borovic?, skalníků? růží? Děkuji za názory. Marie
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 97.194 (?), 9.10.2008 18:18
No, nejsem MUDr. Vysloužil, ale jedná se o schopnost vyrovnávat výkyvy pH.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
tomast - Zlatý Zahrádkář (572) - 228.179 (?), 10.10.2008 11:16
Lakmusový papírek Vám s největší pravděpodobností neukáže vůbec nic, leda by ten hnůj byl extrémně kyselý nebo zásaditý (v tom případě by jste ale už dávno poztrácela všechen dusík).
Je to podobné, jako když se někdo snaží upravit pH vody v bazénu a měří pomocí papírku s rozsahem pH 0-14 - papírek se namočí do vody - a nic se nestane, lépe řečeno nezmění barvu...
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 29.162 (?), 10.10.2008 12:53
pufrovací schopnost roztoku (výluhu) je prostě řečeno "schopnost eliminovat výkyv pH". Můžeme si ji představit taky třeba jako "setrvačnou schopnost " roztoku, výluhu udržet si svoje pH.
1. Roztok, výluh s dobrou pufrovací schopností nezmění svoje pH, i když k němu přidáte látku, která by svým pH měla hodnotu roztoku změnit.
2. U roztolů výluhů s malou pufrovací schopností je tomu naopak
3. Jev popsaný ad 1 však neplatí absolutně. Existuje nějaká míra (kapacita) schopnosti tlumit změnu, kterou lze vyčerpat.
Právě kompost obsahem látek vzniklých kompostováním je systémem s vysokou pufrovací kapacitou.
|
|
 |
|
 |
 |
|
tomast - Zlatý Zahrádkář (572) - 228.179 (?), 10.10.2008 14:31
ad pufry:
nemám přesnou představu o chemických procesech v kompostu, nicméně "pufry", používáné k nejrůznějším účelům v chemii bývají roztoky kyselin (často organických) a jejích solí. Např. acetátový pufr je směs octové kyseliny a její sodné soli, podobně pracují pufry borátové, fosfátové, formiátové...
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 32.19 (?), 10.10.2008 15:25
Nemusi to tak byt, ale bezne to tak je. Su to zmesi slabych kyselin a ich soli. Mozu to byt aj sustavy slabych zasad a ich soli, napr. amoniak a amonnej soli. I ked amonnu sol mozno povazovat za kyselinu a amoniak k nej konjugovanu zasadu, cize sa to da aj podla tej prvej definicie. (teoria Kys zasad je tiez postavena na relativite) .
No vidite a raselina obsahuje polymer, huminovu kyselinu....a jej soli.
Juro
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|