Zásaditá, kyselá, neutrální?

Mám k dispozici starý, asi 3letý králičí hnůj, který už vůbec nepůsobí jako hnůj. Vypadá jako zemina, nepáchne hnojem, je sypký. Dokážete někdo odhadnout, jaká je jeho reakce, kyselá, zásaditá... Mohu použít při sázení borovic?, skalníků? růží? Děkuji za názory. Marie

Nejlépe Vám to odhadne lakmusový papírek. Kupte si ho v drogerii, stojí pár korun, k tomu pár filtračních papírů Hrst zeminy vhoďte do sklenice vody (raději destilky) promíchejte, nechte ustát, přefiltrujte a ponořte papírek.
   Obecně,  starý plně rozložený hnůj (i kompost) má hodně humusu a tím dobré pufrovací schopnosti. Pokud se nesází rostliny s extrémními nároky na kyselost,  nebál bych se jej použít prakticky na cokoli..

Pane Vysloužile, was ist pufovací schopnost, prosím?

No, nejsem MUDr. Vysloužil, ale jedná se o schopnost vyrovnávat výkyvy pH.

Lépe by bylo řečeno: nedopustit, aby nějaké výkyvy pH nastaly.

Lakmusový papírek Vám s největší pravděpodobností neukáže vůbec nic, leda by ten hnůj byl extrémně kyselý nebo zásaditý (v tom případě by jste ale už dávno poztrácela všechen dusík).

Je to podobné, jako když se někdo snaží upravit pH vody v bazénu a měří pomocí papírku s rozsahem pH 0-14 - papírek se namočí do vody - a nic se nestane, lépe řečeno nezmění barvu...

Rozdíl pH 6, 7, 9 vám papírek ukáže a nejde o nijak extrémní hodnoty. Borůvky vyžadují podstatně nižší pH.
  Zásaditá reakce by odstranila ne všechen, pouze amonný dusík.

pufrovací schopnost roztoku (výluhu) je prostě řečeno "schopnost eliminovat  výkyv pH". Můžeme si ji představit taky třeba jako "setrvačnou schopnost " roztoku, výluhu udržet si svoje pH. 

1. Roztok, výluh s dobrou pufrovací schopností nezmění svoje pH, i když k němu přidáte látku, která by svým pH   měla hodnotu roztoku změnit. 

2. U roztolů výluhů s malou pufrovací schopností je tomu naopak

3.   Jev popsaný ad 1 však neplatí absolutně. Existuje nějaká míra (kapacita) schopnosti tlumit změnu, kterou lze vyčerpat.    

Právě kompost obsahem látek vzniklých kompostováním je systémem s vysokou pufrovací kapacitou.   

ad pufry:

nemám přesnou představu o chemických procesech v kompostu, nicméně "pufry", používáné k nejrůznějším účelům v chemii bývají roztoky kyselin (často organických) a jejích solí. Např. acetátový pufr je směs octové kyseliny a její sodné soli, podobně pracují pufry borátové, fosfátové, formiátové...

Nemusi to tak byt, ale bezne to tak je. Su to zmesi slabych kyselin a ich soli. Mozu to byt aj sustavy slabych zasad a ich soli, napr. amoniak a amonnej soli. I ked amonnu sol mozno povazovat za kyselinu   a amoniak k nej konjugovanu zasadu, cize sa to da aj podla tej prvej definicie. (teoria Kys zasad je tiez postavena na relativite).

No vidite a raselina obsahuje polymer, huminovu kyselinu....a jej soli.

Juro