Výroba bokashi kompostu na zahradě

nechal jsem to od září přes 2 měsíce bez přístupu vzduchu v sudech, ale měl jsem málo trávy a byla zima, nic nekvasilo

Nezlobte se, ale tomu bych věřil pouze v případě, že všechny suroviny byly usušené. Jinak byste vynalezl nový zázračný způsob konzervace.
Jen na okraj, žádný kompost -  bokaši ani nakaši - se nevyrábí bez přístupu vzduchu.

žádný kompost -  bokaši ani nakaši - se nevyrábí bez přístupu vzduchu

Jen na upřesnění: vedlejším produktem při anaerobní výrobě bioplynu je kompostu podobné hnojivo. Nevím, jak se jmenuje, netvrdím, že je to totožné, ale vypadá to stejně. Dnes jde už v ČR o masovou produkci.

A když si přečtete články k tomuto tématu, tak se víceméně neví, co s tím. Málo živin, stejně se musí přidávat hnojivo, takže ta aplikace a následné zaorání je jen nákladem navíc.

Bokashi zraje anaerobně, ale potřebuje to kromě správného materiálu i teplotu a efektivní mikroorganismy, jednodušší je to promíchat s biouhlem v kompostu, ale jsou tam pak ztráty a bez bakterií mléčného kvašení to nebude mít tak dlouhou trvanlivost a živiny se rychleji vyplaví, ale já si pomůžu jinak, třeba mykorhizou a instalací závlahy typu ollas a ostatnímu přísadami, které vyplavování zamezují, není to všechno levné, ale budu to mít na vyvýšeném záhonu na pár m2.

Roman z Vysočiny

No neke, zahradničím třicet let, ale nechám se poučit .  Normální zahradníci, tedy ti, co nehledají nepoužitelné nesmysly na webu, na kompost v průběhu roku sypou odpad ze zahrady - plevele, posečenou trávu, zbytky rostlin (vnější listy, natě, košťály), podrcené větve ze stříhání stromů, opadůvky, slupky a jádřince z jablek, rostlinné zbytky z kuchyně, vyluhovaný čaj... Občas se, pokud je k dispozici, prohodí hlínou, na podzim se nasype shrabané listí. Pokud je toho listí hodně,  tak je dobré prohodit močovinou. Na jaře se kompost přehodí, při jedné práci se promíchá a provzdušní, už v této fázi je na něj možno vysadit třeba dýně nebo rajčata, Další rok se kompost vyhází na hromadu a použije k hnojení na záhony, ke stromům, současně se znovu zhomogenizuje. Takže pár kubíků kompostu (u nás cca 9 m³) vás stojí za dva roky cca 20 hodin práce. Iva P

Dělám to podobně jako vy. Trávu nechám trochu oschnout, nemám listí, což je velké mínus, navíc na tu hromadu, protože nevyrábím klasický kompost, sypnu celkem tři kila cukru, po vrstvách, protože účinek je výraznější, než po močovině a je to dokonce levnější, nezapomínám na zavlažování, když jdu okolo a chce se mi, tak to tam kliďánko vypustím, hromada se před očima zmenšuje a když příjde podzim a provádí se podzimní příprava půdy rytím, tak celou hromadu, která se zmenšila na dvě pětiny původního objemu, zaryji, je toho samozřejmě na mou plochu málo, chtělo by mít ty moje homady minimálně tři, na jaře to přejedu kultivátorem a stane se táké, že cvikla uroste tak, že je nutné ji vařit v 10ti litrovém hrnci. Kam se hrabe bokaši se svou pracností a neznámým efektem.

sypnu celkem tři kila cukru, po vrstvách, protože účinek je výraznější, než po močovině a je to dokonce levnější

Nechci Vám brát iluze, ale je to pouze levnější. Hlavní (a vlastně jediná) složka, kterou dodáváme močovinou, je dusík, a cukr ho neobsahuje vůbec žádný. Troufnu si říci, že pro kompost je cukr zcela zbytečný. Jediné, co urychluje to zrání, je zavlažování hromady a močení na ni. Moč - na rozdíl od cukru - toho dusíku obsahuje relativně dost.

Já to neprosazuji. Ale spíš bych tam lil slitky piva, zkažené mlíko, nahnilé ovoce nebo jiné odpadní látky s obsahem cukru. Určitě ne čistý cukr nebo nedej bože med. Mně stačí voda a teplo. Urychlovačů kompostů na bázi cukru je však na internetu skutečně více. Vlevo dole jsem našel jeden ve francouzštině (klíčová slova "Activateur de compost"). Nebudu ho však ověřovat:

"Zde je recept úspěšně aplikovaný na můj kompost daný odborným zahradníkem: začněte vložením sáčku pekařských kvasnic a lžíce cukru do misky s vodou při 40 ° C. Když je směs pokryta pěnou, nalijte ji do 10 litrů vody při 40 ° C, do které jste přidali 300 gramů práškového cukru.
Naplňte konev s kropicí růžicí a opatrně zalévejte kompost."

Přidáte-li do podrcené navlhčené zelené hmoty cukr (melasu), nevznikne vám kompost, nýbrž siláž nebo kysané zelí, protože směs velmi rychle začne mléčně kvasit. Ono to skutečně fermentuje rychle a na pohled i ta siláž vypadá jako kvalitní kompost. Jenže aby se ty organické hmoty staly dostupnými rostlinám jako živiny, musejí mineralizovat (dokonce i tak jednoduchá organická látka jako močovina), protože organiku rostliny přijímat neumějí. Ten rozklad v kompostu chce svůj čas a probíhá aerobně. Tím, že hromadu rozhrnu a pozoruju, nepoznám, jak dobrým hnojivem je.
   Cukr jistě kompostu neškodí, ale většina rostlinných pletiv ho pro kompostování obsahuje dostatek a zbytky ovoce dokonce nadbytek. Bakterie samozřejmě zdroj energie potřebují, ale hlavně se potřebují mamnnožit. A k tomu musejí syntetizovat bílkoviny, ty se skládají z aminokyselin, kde je dusík nezbytný. Poměr C/N je alfou a omegou většiny biogenních procesů v půdě. Cukr to neřeší, proto je základem všech urychlovačů kompostu bohatý zdroj dusíku, nejčastěji močovina.

A co se týče soběstačnosti v produkci cukru před sametem, na tu můžete být pyšný. Mě víc zájímá to, že tehdy stál cukr 8 Kčs a dnes v akci 9,90 Kč  - ovšem průměrný plat je 12x vyšší.

Milý 99.200, lidi starší o 20 let než já, mi toho moc vyprávět nemohou, jsou většinou mrtví. Jestli jsem se spletl s cenou cukru o 80 halířů, tak se omlouvám. Ale na věci to nic nemění.
  Proboha lidi, mějte rozum. Když už myslíte, že kompost potřebuje cukr, dejte mu ho - ve formě hnilého ovoce, plesnivých kompotů, výlisků z moštování, slupek z bambor. Ale cukr - ke všemu rafinovaný, jehož výroba je ke všemu dost energeticky náročná - sypat do kompostu, nezlobte se,  nejsem ekologický terorista, ale to je prasárna.
  Když už jste takový přítel pokusů - zkuste si dvě hromady, třeba pilin, listí, trávy, štěpky, sena. Jednu hromadu prolejte roztokem cukru, druhou močůvkou, slepičinci nebo nebo močovinou. A uvidíte sám, jaké dva komposty vyrobíte.
   Jestli si někdo vyrábí kompost s cukrem doma v květináči, tak mu fandím. Ale jestli to tak dělá s hromadou rostliného odpadu na zahradě, tak je to mimo zdravý rozum.