Vypalování trávy

Kdepak, pane Vítku, informací nemáte kusé, máte jich mnoho, ale používáte je vytržené z kontextu.
  Je teoreticky možné, že v někde v horách může být stará tráva poskládána  tak, že zadrží méně vody než  hladká stráň (kdo by ji tam ale pálil), ale 99% ostatních ploch zadržuje vodu lépe s vegetací a humusem.
    Ano, oxidy dusíku se skutečně mohou s deštěm navrátit do půdy. Díky jim jsou nyní lesy v Beskydech a Krušných horách v kalamitním stavu.
    Existuje bezorebné způsob pěstování, v naších podmínkách jen výjimečně použitelný. Tvrdit ale, že tím pádem je orba  zbytečné zlo, to je přitažené za vlasy.
    Tráva v přírodě, díky přirozeným koloběhům,  zachovává rovnováhu živin.
Trávníkům kolem lidských obydlí, z více důvodů, ale živiny, včetně dusíku, ubývají. Proto se taky přihnojují.

Měla bych jeden malý nepřímý argument proti vypalování trávy a týká se právě využívání živin. V popelu zkoncentrované minerální soli, hlavně alkálie, zůstávají (uhlík a většina dusíku je ovšem pryč), jenže víceméně v rozpustné podobě, první déšť je spláchne, zvlášť pokud v půdě není dostatek humusu, který dokáže mnoho živin i minerálních sorbovat, tedy zachytit. Takže v lesích po těžbě už se hromadně moc nepálí, jedině kůra a silnější nezpracovatelné zbytky napadené kůrovci. Naopak doporučuje se  klestí natahat na hromady nebo valy, které nebrání při zalesňování, a nechat POMALU rozkládat a uvolňovat živiny, zastíněná půda lépe zadržuje vláhu, nesplachuje jí déšť, nezarůstá maliním a jiným plevelem a paradoxně se i lépe daří sazenicím stromků. Zvlášť v horských oblastech s vysokým úhrnem srážek a na svažitých pozemcích je tento postup nesrovnatelně efektivnější, než klasické plošné pálení veškeré zbylé organické hmoty.

No tak tady bude ta půdoochraná zunkce převažovat. Slyšel jsem, že dřevo má nevhodný poměr C:N. Tím pádem není vhodné ke kompostování. Ti rozkladači potřebují někde sehnat dusík, aby mohli rozkládat. Proto je nevhodné zaorávání slámy a pilin bez pořádné dávky močoviny. Mikroorganismy si jinak stáhnou všechen N do sebe a v té minerální formě dostupné pro rostliny nic není.

Také jsem slyšel, že s rostoucími emisemi oxidů dusíku je dešťová voda hnojivá a projevuje se to na horách, kde nejsou smrčky na takovou dávku zvyklí a špatně vyzrávají.

Jsou to jen mé názory, žádná dogmata

Co k tomu říci? Děkuji všem zapříspěvky a snahu vyjasnit problém, přesto jsem v podstatě nakloněn nejjednoduššímu řešení //, takže mi držte palce nebo v horším případě nezazlívejte určitou pohodlnost, nakonec ta letitá tráva zůstáva pouze na mě.

P.S. Slibuji, že se nenechám zpopelnit!

V tomto počasí se jen modlete abyste se nedostal do drápků ČIŽP. Pokuta od hasičů za vypalování trávy v rovině až 50 tisíc korun by mohla být proti tomu jen malé kapesné.

A jéje, doufám že jsem k tomu nepřispěl. Já jen nechtěl, aby to vyznělo tak jednoznačně černobíle.

Doufám, že si uvědomujete, že se chystáte spáchat trestný čin, který je velmi průhledný. Pokud se vám to vymkne z ruky, můžete napáchat mnoho škod.

S tím zaoráváním slámy a pilin je to trochu jinak. První rok úroda poklesne. ale potom se v půdě vytvoří dostatek mokroorganismů, které urychlí rozklad biomasy. A tím se zvyšuje kvalita  půdy, procenta humusu v půdě apod.

A kde vezmou ty mikroorganizmy dusík?

Dusík dodá zemědělec. To je velmi snadné. Zato zlepšení struktury půdy a zvýšení obsah humusu v ní je k nezaplacení.

Mikroby ziskaju prirodzene dusik z mrtvych rastlin a zivocichov, a vyluckov zivocichov a z dazdov. Niektore aj zo vzduchu. Prvotne mineraly dusika vznikaju tak, ze v atmosfere vznikaju oxidy a s vodou dusicnanove aniony. Myslim, ze amoniak sa bud fotochemicky rychlo rozklada alebo unika do vyssich vrstiev atmosfery.