špatný kompost - proč?

ad1) Kde jste sebral takovou kravinu, že plyn který vychází z krávy nejvíc je metan a ještě ke všemu má vycházet dechem. To jako, když si krmič zapálí v kravíně cígo, tak to celé vyletí do vzduchu? 

Pořád čekám, že se tu objeví hypotéza miniaturního parazita (nějaké háďátko? nebo ještě něco menšího), který by mohl úhyn rostlin dobře vysvětlit. Zatím si to však asi nikdo nemyslí. Dalo by se to vyzkoušet sterilizací trochy kompostu horkem (květináč v mikrovlnce) a následným pěstováním citlivých rostlin. Zkusíte to?

Kráva samozřejmě nevypouští metan z plic, ale spolu s CO2 říháním a větry.

Mimmo

Myslim si, ze kompost jednoducho korene rastliny spali, pripadne vzhladom na obsah niektorych latok moze obmedzit ich rast. Tak ako tlejuce listie, trava, hnoj... Len niektore rastliny maju radi riadnu nadielku zivin. Ako sa hovori, vsetkeho vela skodi. Kompost osozi ak sa prida do zeminy v rozumnom mnozstve, ale vysadenie rastlin priamo do kompostoveho substratu, cisteho, nezmiesaneho so zemou, asi moze uskodit.

Genialita kravského trávení není ve tvorbě bílkovin prvoky.(bílkoviny musejí umět vyrobit všechny živé organizmy - z jiných bílkovin, ze vzduchu pak hlístkové bakterie).  Přežvýkavci ale umějí za pomoci mikrobů rozštěpit celulózu na stravitelné cukry. Nejen oni, umí to třeba i králík. Metan produkuje v prdech i člověk.
  Tak, jak psal Alí, veškeré organické zbytky a krmiva zvířat jsou složeny z C, O, H, N. Zatímco vodní páry a oxid uhličitý odcházejí do vzduchu, dusík většinou výkaly a močí.

Díky, ale zkreslené  bludy o syntéze bílkovin bakteriemi v kravském žaludku jsem nenapsal.

Kráva dokáže díky symbiotickém efektu bakterií v jednom z jejich žaludku - bachoru využít i celulózu, jak jste správně napsal - polysacharidy jsou štěpené na jednodušší cukry, které již není problém trávit dál, Ty jsou vstřebány a díky tomu může kraví trávení vykazovat vysokou efektivitu ve využití rostlinné stravy. Bakterie, které jsou za toto zodpovědné jsou  tzv. fibrobakterie, ty patří mezi tzv ..BAKTERIE CELULOLYTICKÉ , SACHAROLYTICKÉ a AMYLOLYTICKÉ, v bachoru se nachází i bakteriální kmeny  utilizující VODÍK. Docela hezký koktejl bakterií, které rozloží celulózu, škroby, a složité cukry.

Tento symbiotický mechanismus není ale v přírodě nijak raritní, stejné brebery mají v trávicím traktu i termiti (ti mají navíc v GIT i treponemy), navíc, na rozdíl od kravských bakteriálních kmenů ty termití vykazují schopnost štěpit i hemicelulózu a pektin. Obecně mají termiti několikrát "účinnější" bakterie než krávy. A stejně jako krávy, profitují z bakteriemi vyrobených cukrů.

Bílkovina je syntetizována standardní proteosyntézou na buněčné úrovni tkání.

Kráva dokáže vstřebat i bílkoviny a tuky, ale není jí to vlastní a efektivita je relativně nízká (ale probíhá standardními mechanismy). Význam se objevuje ve velkochovech - krávy se přikrmují masokostní moučkou. Tukem krmil krávy jen šílený bolševik Lysenko a jeho kámoška Lepešínská, a to proto, aby dokázali, že mléko jejich krav má obzvláště vysoký obsah tuku. Ale krmit krávu máslem není právě efektivní.

Vstřebání proteinů z natrávených symbiotických bakterií probíhá v nejlepším případě v poměru 12g bílkovin z bakterií na 100 -120 g strávené rostlinné stravy. Vzhledem k velikosti a váze krávy  to stačí hlavně na  pokrytí bazálního proteinového metabolismu krávy. Jedná se tedy původně o život záchovný mechanismus, který krávám supluje chybějící přísun živočišných bílkovin. Samozřejmě, že dnešní šlechtěnci kravských plemen mají ve srovnání s divokými krávami mohutný bachor, ale také mají velký objem svalové hmoty, kterou musí organismus "uživit" - proti vyšlechtěné krávě z  moderního velkochovu vypadá kráva z Indie , nebo Afriky jako koza. Je ale samozřejmé, že dojivost krav se zvyšuje i díky zvětšení bachoru..

Jinak je trávicí trakt krávy (až na žaludky podobný traktu ostatních suchozemských savců - většina živin se vstřebává specifickými transportními mechanismy v tenkém střevě - zde je ale v porovnání s ostními savci výrazně posílen mechanismus transportu sacharidů  a naopak oslabené jsou mechanismy transportu lipidů a aminokyselin. Tuky kráva vyrábí z kyseliny octové a  acetyl-CoA, kteréžto látky jsou opět nadstandardně syntizovány bakteriálními symbionty v bachoru.  Bílkovina (nenaštěpená) jako taková se vstřebává velmi málo a ve stopových množstvích , podobně jako u ostatních savců.

Vidiet, ze mate prehlad.

Ono, ucili nas, ze schopnost bilinozravcov travit celulozu (ci s pomocou bakterii alebo inak) je hlavne z dovodu ziskania vnutrobunkovych bielkovin. Bilinozravci maju v podstate pristup k bielkovinam ciste rastlinneho povodu, resp. su na toto usposobene. Preto mnohi velky bilinozravci dokazu zozrat obrovske mnozstvo molekul. Bielkoviny su priorita, pretoze ich je oproti sacharidom v rastl. strave menej, su potrebne ako vystavbova latka a na metabolizmus. Sacharodov je naopak dostatok. Na energiu mosluzia bielkoviny rovnao ako sacharidy. No a este su tu tuky.

Skusme sa vratit k teme. Moz e kompost spalit resp uskodit rastline? Moze byt obsah zivin v komposte podobny ako v hnoji?

Pověra že v rostlinách skoro nejsou bílkoviny zřejmě vznikla ze zvyku uvádět množství bílkovin podle aminokyseliny která je v poměru k bílku v nejnižší koncentraci. A protože rostliny často mají nevyvážené množství aminokyselin tak pro rostliny vychází nesmyslně nízký čísla.

A pritom soja moze mat bielkovin tolko co maso.

A rýže nemá bílkoviny skoro žádné.  A máme celé rozpětí: od skoro nuly až ke skoro masu.

Skoro žádné?

Sójové boby syrové: 36,49g

Sója, vařená: 12,35g

Tofu: 8,08g

Tempeh: 18,54g

Rýže, syrová: 8,11g

Rýže, vařená: 2.91g

Je to míň ale ne skoro žádné.