Slozeni pudy ve skleniku

Dobrý den, prosím o upřesnění - musí se hnůj prolít a nechat zfermentovat, a potom porýt, aby se hnůj smíchal se zeminou nebo se to nereje? Jedná se mi o to, že nyní zakládám skleník (fy Korbel). Vykopali jsme asi 35 cm pův. zeminy (navážka, kamení, jíl, nahoře cca 10 cm sepraná hlína z řepy), do které chci navézt koňský hnůj (nevím, jak je starý), na něj dám vykopané drny hnědozemě s trávou + trochu listí z naší zahrady a na to zeminu od kamaráda, který staví stání pro auta (tedy žádná ornice). Pokud tento celek proleju horkou vodou a nechám 14 dní pracovat (víc času mít nebudu), pak to zryju, pak se mi tento čerstvý hnůj dostane částečně k povrchu a sazenice rostlin spálí, není to tak? Podle mého názoru je lepší to nerýt, abych neriskovala spálení rostlin. Má potom ale hnůj v půdě pro tuto sezonu smysl, když na něj rostliny nedosáhnou? Přečetla jsem tady snad všechny příspěvky a odpověď nenašla. Jsem začínající zahrádkář, asi se ptám hloupě, tak se dopředu omlouvám. Hanka

Máte dobrý odhad, ano rostliny se sází do vrstvy zeminy nad hnojem, pokud se používá hnůj mladý, málo zfermentovaný. On hnůj jako takový rostliny nepálí, ale pálí jen amoniak (čpavek) který se při rozkladu uvolňuje. Další věc je teplo na začátku fermentace. Takže se sází až v době, kdy tvorba tepla ustane a přestane se tvořit čpavek (při příchodu ráno do skleníku tam bude příjemné vlahé teplo a nebude tam smrad čerstvého hnoje). Protože máte substráty (ornici, drnovku, zeminu z praní řípy,...) z mnoha zdrojů, doporučuji je po vrstvách nasypat na jednu hromadu, nechat týden slehnout a pak ze strany odkopávat a přeháze na hromadu sousední. Protože při odkopávání se z každé vrstvy vezme trochu, krásně se to promíchá a nyvíc nezetlelé zbytky (kořínky lístky, drny,...) se začnou rozkládat a rozdrobí ce při překopávání najemno.

dusikate vapno je nutne zapravit do pody. pri kontakte z vlkostou sa meni na kyanid vapenaty z ktoreho sa uvolnute vrazedny kyanovodik kt. dezinfikuje vsetko co je NAD nim a nie pod. Proste rozhodenie by bolo plytvanie drahym vapnom bez efektu.

Pokud si s tím chcete dát práci, tak opravdu v době jarního oteplování půdy ve skleníku můžete sejmout horní zeminu, na koblížky přidat dalších 8-12 cm čerstvých ušlápnout a prolít. Pohodit sejmutou zeminou a 3 dny na to zasít ředkvičky. V době sklizně ředkviček lze už sázet cokoliv bez rizika popálení, přehnojení,....

Původně jste měl ušlápnout a prolít koblížky už hned po navezení do skleníku, v době podzimního tepla.

S tvorbou kyanovodíku bych byl velmi opatrný. Není to kyanid, ale kyanamid. Tvorba kyanovodíku v velkém by bylo silný kafe. Dusíkaté vápno se dá použít i k přihnojení běhen vegetace u plodin, které mají lesklé listy a neulpí na nich. Je drahé, proto se nepoužívá běžně. Z dusíkatého vápna vzniká hlavně močovina (urea). Mimochodem. Močovina váže vodu, proto si ji dámy dávají v krému na obličej a říkají ji právě urea.

...jaká porád vysoká cena-3na2metry plochy-max. 1kg-asi 30kč!

pokial chcem dezinfikovat tak 1kg na 10m2 a viac. Pri nasich zahradkach zanedbatelna cena ale pre nejakeho polneho pestovatela uz slusna palka

Á propos!

Teď mne to trklo!  Po čase se opět objevila informace o vzniku kyanovodíku z dusíkatého vápna.

Onehdy jsme se nedočksli zápisu této chemické reakce. Dočkáme se jí nyní? 

Josef.

EDIT: Já se svými chabými chemickými vědomostmi bych tomu třeba klidně věřil, ale byli tu jiní, kteří to zpochybňovali. Jak to tedy je?

Dusíkaté vápno je chemicky kyanamid vápenatý. Při hydrolýze vzniká spousta nestabilních meziproduktů. Mnohé z nich jsou pro Kyanovou skupinu toxické, ale při vysokém obsahu organických látek v půdě jsou postupně přeměněny na netoxickou močovinu. Nejtoxičtější je kyanovodík, ale zároveň také nejrychleji absorbovaný/přeměněný na další meziprodukty. Tedy přidání dusíkatého vápna do substrátu obsahujícího až 40% hnoje (objemově) je naprostým plýtváním vedoucím jen k změně pH a obsahu močovinové (amidické) formy dusíku.