Půda po rajčatech s plísní

Dobrý den, vytrhala jsem rajčata zasažená plísní a zlikvidovala, kovové tyče jsem postříkala desinfekcí, nevím co s bambusovými, na táborák? Jak teď ošetřit půdu a co vlastně na místě pěstovat či nepěstovat příští rok? Předem děkuji za odpovědi.

Ono stačí pěstovat přerušovací plodiny, které nejsou hostiteli daného patogenu. Od toho jsou osevní postupy/sledy, aby se nemuselo příliš přemýšlet.

Teď dejte hořčici na zelené hnojení, pokud v příštím roce nebudete pěstovat brukvovité nebo hrachoobilní směsku, pokud právě příští rok brukvovité na záhonu po rajčatech/bramborách plánujete.

Bambus nechte na sluníčku a několikrát jej otočte. Desinfekce UV zářením je postačující (někdy není potřeba, pokud první postřik v daném roce děláte měďnatými prostředky).

Protože další možné postupy se mohou lišit, bylo by dobré vědět, zda se jedná o půdu ve skleníku, nebo mimo něj.

Skleník nemám.

Nasijte zelené hnojení s hořčicí, řepkou nebo ředkvičkou. Až bude hořčice 30 cm vysoká, posekat či sešlapat a zarýt.

Dusíkaté vápno je dobré do skleníku, ale jeho nevýhodou je, že tato desinfekce působí i na prospěšné rozkladné organismy a tím retarduje rozklad posklizňových zbytků (kterých však ve skleníku je mizivě). Naočkování prospěšnými mikroorganismy se nejlépe provede rozhozením vyzrálého kompostu (tj. 2-3 týdny po aplikaci dusíkatého vápna je potřeba hnojit kompostem)..

Dusíkaté vápno.

To ano, ale určitou dobu před výsadbou.Pokud by výsadba na volném prostranství měla nastat až na jaře, tak je hnojení/desinfekce provedená touto dobou plýtváním drahým DV.

Já mám jeden dotaz. Je zbytek kořene rajčete po vytrhnutí ze země posklizňovým zbytkem ve kterém přežívají spóry Phythophotra infestans, když u brambor jsem četl, že spóry této plísně se udržují v posklizňových zbytcích brambor (listech, stonku a hlízách).

Také jsem četl: Rostliny rajčete mohou být napadeny až sekundárně a to sporangiemi přenesenými větrem z infikovaných porostů brambor nebo vodními kapkami ze sousedních infikovaných porostů rajčat.

Tyto informace jsou z materiálu Minsterstva zemědělství- Průvodce chorob "plísně bramboru a rajčete".

Já jsem to pochopil tak, že pokud není plíseň na bramborách, mohu mít rajčata zasazeny na pozemku, kde předešlý rok byla na rajčatech plíseň bramborová a nic se nestane. I ostatní materiál (třeba i ty bambusové hole) nemají žádný vliv na infikaci rajčat plísní bramborovou. Proto bych ani nedělal žádné opatření  (jako je například dusíkaté vápno) ani v případě, že bych všechna rajčata sázel na stejné místo.

Jen pro informaci: velmi často se mně stává, že část rajčat mám na pozemku, kde jsem v předchozím roce měl plesnivá rajčata. Nepamatuji si, že by někdy plíseň  začala v tomto místě. Jistě, tato moje zkušenost není žádným důkazem.

                                   Mr Big

Ano, to co uvádíte je nepřímým vyjádřením, proč se postřikem "vyplatí" zachraňovat v podstatě i odepsaná rajčata. Posklizňové zbytky jsou tím méně infekční, čím lépe byla provedena chemická a mecanická ochrana rostlin. Ano, i mechanická ochrana má své místo, protože pokud pokládáme nějaký materiál za mírně infekční, je lépe jej včas mechaniky odstranit a přemístit do kompostu k desinfekci fermentačními procesy. Pouze ze zdravého porostu můžeme posklizňové zbytky nechat na záhonku/poli jsko biomasu pro "zelené hnojení".

Pro použití stejného pozemku na brambory v prvním roce a rajčata v roce následujícím je rozhodující mimo zdravotního stavu i meziplodina a dávky hnojiv. Některé rostliny svými kořeny vylučují přírodní biocidy, které půdu sanují přirozeně bez poškození boudiverzity (jak je tomu u "ostrých desinfekcí"). Málokdo si uvědomuje, že desinfekci půdy ve skleníku (kde každoročně pěstuje rajčata a papriky) provádí dvakrát ročně výsevem ředkviček. Jednou napodzim, po sklizni lilkovitých a podruhé na jaře před výsadbou lilkovitých.

SfK