Příprava půdy před založením sadu

Dobře, děkuji za užitečné informace. A jen se zeptám, psal jste, že jste ze střední Moravy, můžete sdělit aspoň okres?Abych si mohl udělat obrázek o půdě atd. Děkuji

Dobrý den,
jak jsem již výše psal, chtěl bych si založit menší ovocný sad, mám Letos po žních jsem pole pohnojil koňským hnojem a dále jsem zasel svazenku jako zelené hnojení. Příští rok 2015 na podzim bych chtěl sadit ovocné stromy.  Přemýšlel jsem, že bych během příštího roku několikrát po sobě vysel svazenku nebo směs vhodnou na zelené hnojení a toto vždy zaoral a dále bych zaoral dávku koňského hnoje. Myslíte si, že je taková příprava půdy vhodná?  Děkuji za odpověď. Jo a ještě k rozboru půdy, jakou firmu by jste mi doporučili?

Svazenka je vhodná především jako zelené hnojení na záhonech, protože není příbuzná s žádnou běžně pěstovanou zeleninou. Místo svazenky bych volil nějakou jetelovinu, která koření hluboko, provzdušní půdu a obohatí ji dusíkem, tu zaoral jen 1x.  Hnůj bych doplnil zásobním hnojením draslem a fosforem. Pokud se jednalo o obdělávané pole, rozbor půdy bych nepovažoval za nutný.

Kůň má rychlé trávení a proto jeho koblížky obsahují hodně klíčivých semen. Časté hnojení koňským hnojem je proto zaručenou cestou k silnému zaplevelení pozemku. Koňský hnůj proto navezte na hromadu, nechte rozpařit a zkompostujte. Kompost z koňského hnoje opakovaně prohřátého nad 70°C již mnoho klíčivých semen neobsahuje a je ho možné použít k startovacímu vyhnojení výsadbových jam. Obecně nejvhodnější předplodinou pro založení ovocného sadu nebo chmelnice je výsev vojtěšky. Uvádí se, že její kořeny tvoří hmotnostně více biomasy, než která je jako zelená hmota nad zemí. To znamená, že biomasu dostanete i pod úroveň ornice zpracovávané orbou a někdy se jí slangově říká "rigolování zadarmo a bez práce".

Na zelené hnojení je taky velmi dobrá Lupina. Má kůlový kořen, který proniká do 2 m hloubky.

Děkuji za odpovědi, jen by mě zajímalo, zda vojtěška dokáže vytvořit tak bohatý kořenový systém během sezony, kdybych ji zasel na jaře a na podzim zaoral. A šlo by udělat směs té lupiny s vojtěškou? Hnůj jsem měl řádně vyzrálý a uleželý, takže doufám, že zaplevelení pozemku nehrozí.

Dejte jen tu vojtěšku. Kůlový kořen Lupiny je sice viditelnější než 8-15 kg vlásečnicových kořínků Vojtěšky, ale fixace dusíku závisí na ploše povrchu a ten má jemné vlášení podstatně větší...

Lupina je vhodná do kamenitých půd, kde je potřeba její větší průraznost do skeletových půd (polohy bramborářské a vyšší).

Od loňského podzimu také připravuji půdu pro výsadbu ovocných stromů. Trávu kosím ručně, letos dokonce dvakrát protože skoro celé léto propršelo. Kupky posečené trávy jsem prolévál kompostovým zákvasem a teď na podzim je zarývám do míst budoucí výsadby.

Stando dobře, děkuji za odpověď, jen jestli mi ještě odpovíte, zda za jednu sezonu ta vojtěška je schopna vytvořit dostatečné mnoství kořenů i ve větší hloubce. :-) A Jiří Vy máte pozemek bývalou zemědělskou půdu nebo ležela ladem?

Ano, to je právě udáváno u vojtěšky jako největší přípravný proces, že prokořenění je rovnoměrné a do velké hloubky (podle geologických podmínek až do 3 m). Hned za vojtěškou následuje červený jetel a vikev huňatá. Pro krátkodobý pokryv půdy na ochranu úhoru před erozí je pak vhodná hořčice, svazenka a hrách (případně lupina). Svazenku mají rádi včelaři jako medonosnou květinu, jenže zaorávání nati po odkvětu je problematické s ohledem na zdřevnatění stonků.